Jeden blbec na večeru

Chcete-li vědět, jak naprostý pitomec s nulovým IQ vydrží být 80 minut středem pozornosti, aniž by z něj divákům nenaskakovala husí kůže a nebylo jim ani na kratičký okamžik trapně, zeptejte se pana génia Vebera. Vrchol jeho tvorby je sice ještě o kousek vedle, hned u blbce z Montargis, ale i blbec k večeři je herecky a příběhově natolik pikantní, nezapomenutelnou a inteligentní podívanou, že přes prostý námět a chvílemi dost pochybné chování některých postav prostě nelze vznášet velké námitky. Francois Pignon je holt sázkou na jistotu:-) 80% (26.09.2013)

Docela mě překvapuje, že jsem tento film viděla až teď. No pozdě, ale přece :). Musím se přiznat, že jsem se výborně bavila od začátku až do konce. Děj nebyl nějak složitý, postav také nebylo moc. Ale jak se říká, v jednoduchosti je krása. Tady to opravdu funguje. Film jsem určitě neviděla naposledy a moc ráda se k němu někdy vrátím. Francouzi komedie umí fakt skvěle! 85%. (03.05.2017)

100% - Tohle je koncert! Jak herecký, tak scenaristický. Skvělá divadelní hra Francise Vebera přenesena na filmové plátno naprosto geniálním způsobem... Za zmínku stojí i výborný český dabing, který je i pro francouzsky mluvícího našince minimálně tak dobrý, jak originál. Nevím, co bych zde vytknul. Snad jen, že takových originalních komedií s výbornou pointou není víc. (30.09.2005)

"Když ti během hodiny dovede ženu k cizoložství a k tobě přivede daňovýho kontrolora, to je vážně král blbců." Je smutné, že se nikdy nebudu bavit tím, že si jen tak pro zábavu pozvu domů idiota na večeři. Já bych to rád udělal, ale dávno vím, že na světě neexistuje blbec a ani ministerský úředník, který by mi nesnědl IQ a neudělal by ze mě okresního trotla. Já to prostě vím a nabubřelé ego nakladatele Pierra se to právě taky dozvědělo, takže mi je ho líto, když vidím, jak ho blbec válcuje, ale ve škodolibé zábavě mi to rozhodně nezabrání. (24.10.2016)

Vkusná a přitom toliko cynická komedie, jejíž kvality podtrhla nedozírná debilita amerického remaku. Vážně mám radost, že někdo dokáže natočit kvalitní film s naprosto amorálním námětem, v němž přesto soucítíte se všemi postavami a nemáte v závěru pachuť z povinného moralizování. Veberovky budou v mých očích patrně už navždy tím nejlepším, co Francie komediálnímu světu dala. Při scéně s představováním skutečné Marlene jsem se smál stylem retardovaného osla a doufal jsem, že to nikdy neskončí. Viděno nespočetněkrát. (08.09.2016)