Princezna a bojovník

-4* Sice nemám Toma Tykwera ve svých oblíbených režíserech, ale přesto mám jeho filmy moc rád a zatím se všechny viděné drží nad 4 hvězdičkami. Tento nebude výjimkou, ale přesto jsem od něho odcházel trošku zklamaný, protože jsem čekal víc. Sice tam bylo všechno pro něj typické: krásná kamera, pomalejší tempo s napjatou atmosférou, poetická nálada i komplikované existence, ale tentokrát mi přišel asi zbytečně překombinovaný příběh... nevím. Prostě na hraně mezi 3-4 hvězdičkami a momentálně nejslabší film Tykwer. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (05.01.2017)

Vcelku solidní drama, ovšem scénář by snesl kapánek promyslet, uvedu jen dva příklady. A) pokud s dodávkou srazím holku, není mi divné, že před autem nikdo není? No tady není, nikdo jí nehledá. B) banka a bezpečnostní opatření - kdo film viděl či se na něj podívá, asi bude kroutit hlavou jako já - kamery skoro nikde, ochranka nikde, kontrola pohybu osob nulová, no prostě pohoda :-) (27.05.2018)

Nikdy jsem se nesetkal s tímto stylem filmu. Díky France Potente tento film má blízko k Lole. Film na mě opravdu silně zapůsobil jako byla dopravní nehoda nebo prostředí z psychiatrické léčebny. Film má skvělý spád s gradujícím závěrem. Další výborný německý film, který se staví hned za snímek Lola běží o život. (03.07.2007)

Je toto opravdu z německé produkce ? Snový, dechberoucí snímek, v žádném případě nenudí, ale stále nutí k přemýšlení, k podrobnému rozboru duší obou hlavních protagonistů, navozuje vedlejší životní otázky. Dopředu těžko předvídatelný děj, originální vestavba hudby a kamera, která svými typickými pohyby a chováním říká, ano jsem to já, už jste mě mohli vidět i jinde. Mohu tak jako u S. Coppoly dodat, Tykwere: houšť a ještě větší kapky................. (02.11.2004)

Tykwer, zde na rozcestí mezi akční Lolou a uměleckým filmem volící cestu atmosférou dosti podobou následujícímu Nebi, velmi pečlivě konstruuje „film o pointě bez pointy“. Hypnoticky poetické hledání lásky předurčené osudem. Zní to hrozně, ale zážitek je to podmanivý. Jednotlivé scény přesně zapadají do zdánlivě jednoduché mozaiky, která jinak než jako celek příliš fungovat nemůže a více než dvouhodinová délka má tím pádem logické opodstatnění. I přes naturalističnost dvou krvavých scén se stále jedná o k divákům milý film. Kvůli tomu sice bohužel malinko trpí závěr jako z bizarní komedie, ale stále se jedná o skvěle vyvážený kompromis mezi pojmy „art“ a „podbízivost“. 80% Zajímavé komentáře: ScreamJay, Radko, tangerine1 (13.05.2006)