Tetovaný

Na rozdíl od mnoha jiných si myslím, že spojení Gabin - de Funès funguje docela slušně. Máme tu neotřelý námět (ovšem zároveň srovnání s o rok starším českým filmem Muž, který stoupl v ceně), řadu hezkých situací, půvabné venkovské exteriéry. A i když mám de Funèse raději než Gabina, musím uznat, že ten to tady táhne a nad Funèsem má těžce navrch. Paní Mezerayová (Dominique Davray) je neméně těžce napřesdržku (takovou manželku přece nelze nezabít). Moje celkové hodnocení sráží konec naprosto bez pointy. (19.02.2012)

Tohle mělo knižní předlohu, jo? Přišlo mi že scénář dopisovali ještě na place a nápady zrovna neoplývali. Spousta dialogů je nudná vata a těch několik povedených by v nejlepších funésovkách ani nestálo za zmínku. Tu pořád ještě slušnou úroveň zachránili rtuťovitý komik v hlavní roli a charisma Jeana Gabina. (05.04.2021)

Asi takhle: film jsem poprvé viděla (či spíše poslouchala) při přípravě náročnějšího jídla teprve tento víkend, takže dojem není ovlivněn žádnou nostalgií. Přišlo mi to jako průměrná francouzská krávovina, ztřeštěná, uječená, ukecaná, která má své světlé stránky, ale ve výsledku mi spíše lezla na nervy. Dvě hvězdičky jsou převážně za dva Pány Herce a jejich kvalitní dabing, jinak marně hledám důvod, proč této moralizující taškařici udělit třetí hvězdičku. 49% (25.05.2010)

Tetovaný je příjemný komediální pokus o symbiózu jednoduchosti a vznešenosti. A klaunská zběsilá údernost je zde skutečně podbarvena elegantní urozeností a zjemňuje tím svou neotesanost. Opět trpí je celková soudržnost děje, ale díky herectví ústřední dvojice většina diváků leccos promine. Jejich popularita znamenala téměř jistý úspěch. Mohu sice litovat preferování okamžiků gagu před celistvostí, přesto nejedno místo dokáže roztáhnout úsměv doširoka. Hvězdou filmu je svérázný hrabě Enguerand - Louis Marie de Montignac alias legionář Legrain (dobrý Jean Gabin). To on dodává příběhu neotřelé kouzlo a přirozenou vznešenost, se kterou nekompromisně umlčí každý hlasitější vzdor troufalosti. Do hry přichází i jistý druh polemiky životních přístupů, ty ale slouží především k podbarvení momentů a vypíchnuti kontrastů. Druhou hvězdou je Félicien Mézeray (příjemný Louis de Funès), sebevědomý obchodník s výtvarným uměním. Jeho neurvale naléhání do té doby nenarazilo na hrdou neústupnost. Každý má svou cenu a kompromisy jsou občas nutností, vedoucí k cíli i ve způsobem přijímání a dávání. Nakonec se vše stává hrou a skromnost není vždy tou nejžádanější lidskou vlastností. Z dalších rolí: venkovský stavitel s ojedinělou zakázkou Maurice Pellot,(sympatický Paul Mercey), dychtiví američtí kupci obrazů Larsen (Joe Warfield) a Smith (Donald J. von Kurtz), Félicienova manželka s nesnesitelným smíchem věčnosti Suzanne Mézeray (Dominique Davray), nad hraběcím samosoudem bdící venkovský četník (Pierre Tornade), k rasismu odbojný Mézerayův komorník (Ibrahim Seck), Félicienův dvorní malíř Dubois (Henri Virlojeux), či pečlivý dermatolog profesor Mortemont (Hubert Deschamps). V jednoduchosti je stále síla, šarm a neposedné nadšení dodává osobitý styl. Obveselí, potěší, někoho nadchne, málokoho zklame. Amedeo Modigliani, urozený Gabin, diblík Louis a nedbalá vizáž sešlého šlechtického sídla, jako hold vznešených starých dobrých časů. (14.07.2017)

Dve veľké osobnosti francúzkej kinematografie minulého storočia spoločne v jednom filme. L.deFunes a J.Gabin v komédii, ktorá veru do nového milénia nepatrí. Ťažko by si hľadala nadšených divákov v radoch súčastnej mladej generácie. Však nepochybujem, že v roku 1968, kedy bol tento snímok natočený, ich humor fungoval dobre. Dnes je to len skôr taká spomienka pre pamätníkov na týchto dvoch francúzskych hercov. Preto jedna hviezdička pre každého z nich. ** (18.08.2008)