Vášeň medzi riadkami

Ralph Fiennes pohřbil kompletně všechno, co je na tématu "slavný spisovatel a o hodně let mladší milenka" zábavné a uvěřitelné. Místo toho nechal jen plitkou nudu. Hlavním postavám nevěříte jejich vztah, nechápete, co jeden vidí na druhém a Felicity Jones je sice fakt krásná, ale je schopna jen jediného výrazu v obličeji... PS: Už několik let jsem neviděla tak pitomý český překlad názvu filmu. (04.08.2014)

Fiennes se zřejmě záměrně omezil na dynamiku výrazu odpovídající viktoriánské Anglii. Práce je to precizní, všechna čest. Ale stejně si myslím, že Umělec (napadá mě Forman) by emoce v příběhu obsažené dokázal "přeložit" do jazyka, který by i dnes strhl každého ne zcela citově vylízaného diváka. Fiennes nedokázal dotlačit scénáristu k hutnějšímu výsledku; vnímám to jako projev nedostatečné zkušenosti. Ale držím palce pro další pokusy, je mi sympatické, když se někdo pokouší o cosi kultivovaného! (06.03.2015)

"Toto je příběh o zármutku. Toto je příběh o žalu. O lásce odmítané, lásce obnovené, která přežije navždy..." Drama, jež pro svoji ponurost, líné tempo, city a jejich vyobrazení, není pro každého. Příběh se opírá o význam Charlese Dickense, ale hlavní postavu v tomto filmu zabírá žena, které se skvěle zhostila Felicity, a jež vyčnívá nade všemi, jakož i nad dějovou stavbou. (28.05.2015)

Vášeň mezi řádky tam jistě byla, ale tu vášeň, kterou jsem já od tohoto filmu očekávala tam bohužel nebyla...Dickens a jeho "milenka", o které se veřejně vědělo - je to skvělé téma, které se zakládá na skutečné události, ale něco mi tam chybělo. Je to pro mě určitým způsobem "velkofilm" - skvěle obsazené, dobové kostýmy, exteriéry, všechno - ale - já vlastně ani nedokážu říct, co mi tam nesedělo. Bylo to pomalé, ponuré - (to ale Anglie je) - představa života vyvrhele, jehož světlo bylo vrháno na slečnu Nelly, nedokážu se do toho nejspíš úplně vcítit, jelikož mě by to bylo nejspíš jedno...Spíše než slova jsou ve filmu pohledy. Dost silné a vášnivé pohledy, kdy k první puse dojde až za dost dlouhou dobu, jakoby jako důkaz, že mezi nimi do té doby opravdu nic není a dokud se to nestane, tak to prostě neexistuje. Dvojí život, který poté vedl a ji odstrčil stranou a vrátil se ke své rodině - je to silné, nepředstavitelné a hodně náročné pro představu toho, jak to mohla zvládnout...Myslím si, že filmu přijdu na chuť až za pár let... (21.08.2014)

Romány Charlese Dickense mám moc ráda. Jejich těžké tragikomično, středně těžké melodramatično, únosné ironično a lehké intelektuálno. Rozhodně z nich při otevření nevytéká sentiment a z řádků nevyskakují olezlé postavy, které mají dohromady stejné IQ jako jedna pouliční lampa. Jako například – no například v tomhle filmu, který je skutečná hovadina ve smyslu hovadiny. A za spoiler Nadějných vyhlídek mám sto chutí zařadit ho do odpadu a spláchnout. (08.06.2015)