Velmi uvěřitelné příběhy
Réžia:
Igor ChaunScenár:
Igor ChaunKamera:
Jan VelickýHudba:
Jiří ChlumeckýHrajú:
Miloš Frýba, Elena Galanová, Dagmar Dvořáčková, Rudolf Krouza, Marie Krouzová, Anna KreuzmannováObsahy(1)
Paní Hůlová je stará paní a na světě je již sama. Jediným společníkem jí na Štědrý večer bude televizní obrazovka. Nalézáme se v Čechách, někdy v konci temných sedmdesátých let. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (41)
Skvely,netradicni vanocni pocin vzesly z pera a rezijni taktovky Igora Chauna.Rada : Nevhodne sledovat v tezkych chvilich, anebo prave naopak "vhodne sledovat v tezkych chvilich,osamenich ci depresich!". Davam vysoky kredit pani Hulove, za to ze vydrzela 15 minut a 51 sekund. "Retezy vzteklym psum,havranum tmu a volne nebe kridlum bezelstnym,jen lette holubi! A starym feldmarsalum kteri melou svou ve vysilani pro zacinajici valecne zlocince,v pulhodince pro sebevrahy, v poradu pro pristi valecne vdovy, v kratkem kurzu pro hrdlorezy, v okenku o ceste do vectnosti. Co tem? Ale nase oci uz vidi jinak nez vcera videli a jeste lip budou videt zitra,pozitri a nase srdce budou cim dal smelejsi a moudrejsi i cit. Jen lette holubi!" ()
Pro mě nejpůsobivější z Velmi uvěřitelných příběhů. Osamělost a stáří v tom nejmrazivějším "svátečním" pojetí. Nikdy bych nechtěla zažít Vánoce jako paní Hůlová! ()
Raděj než ve staru sám prožívat vánoce radši mě střelte do palice. Důchodkyně paní Hůlová z jednou nohou v hrobě a druhou v psychiatrické léčebně už v tom má nejspíš praxi. Tak jak asi dost takových starých lidí kdy vám samota a stáří vyhlodá díru do hlavy. Naštěstí už máme televize a člověk má koho poslouchat a na koho povídat v zašlém polorozpadlém bytě. Sedumdesátky sem minul asi o dvacet a štědrovečerní program a ty kecy hlasatelů o kolo toho se skoro nezměnily. A tady je sestřich těch nejvybranějších bezpáteřních hlášek. A tak se není čemu divit, že paní Hůlová si na konci snímku "odskočila". Koncentrace deprese na tenhle svátek pohody. A pokud máte v rodině nebo mezi přáteli nějaké nevyřízené účty doporočuju pro navození atmosféry pustit si snímek na zmiňovaný štědrý večer, nejlíp o samotě. Jako léčbu, že každý tak může skončit a nějaké handrkování o zbytečnostech je naprosto bezpředmětné. ()
No, byla jsem zvědavá na raná dílka duchovního hledače, a tak jsem se koukla na tento filmík, díky kterému jsem si vzpomněla na mládí, kdy jsem také poslouchala hlasatele, nebo spíš neposlouchala, jelikož jsem se těšila spíš na to, až domluví a pustí ten očekávaný film. Vzpomínám si, že ve mně také kolikrát ty jejich pořady vyvolávaly depky, jenže já naštěstí nebyla sama a dokázala jsem se hlavně obejít bez televize, jelikož v té době nebylo opravdu moc na co koukat. Ale dovedu si představit, že osamocený člověk je vděčný alespoň za tento kontakt, a proto ti, co takto hovoří z obrazovky k lidem by si měli být vědomi zodpovědnosti za to, co a jak hlásají. A když se na Štědrý večer k tomu přidá taková pěkná depresivní báseň, tak to už má fakt sílu a asi to nebude to pravé ořechové. Spoiler. Nemohla jsem si opět nevzpomenout na trpaslíka, kdy Rimmer strávil jedno dopoledne na lince důvěry a všech pět lidí, kteří se mu dovolali, včetně toho, co si spletl číslo, spáchali sebevraždu. Chudák paní Hůlová. ()
Po "Štědrém večeru" paní Hůlové a následném "Soustu" jsem v Chaunovi viděl úžasný potenciál pro velké filmy. Nestalo se. A už se asi ani nestane. Nyní je plně zaměstnán prací vírou. Nicméně, na tyto dvě povídky nezapomenu. Ani kdybych chtěl. ()
Štve mě, že mi byl vyzrazen konec a pointa od známého předem, a tak nevím, jak by mě to zaskočilo nebo ne; jak bych to pociťovala. Nicméně! Skvělý. Vybavil se mi Lynch. Je v tom něco nechutného, stejně jako v realitě, když přichází vánoční čas. Rozbalení bačkor a oddálení kamery je nejvíc moment! Připadá mi to super absurdum nasycený o bizár humor. Nebrat jako vážný horor nebo jiné vážné, ačkoliv motiv vážný vlastně je, tak je to vtipně a dobře s nadsázkou až do krajnosti líčeno. ()
Chaunuv majstrstyk. Ucetni z Haskovy povidky, ktery zada o zvydeni platu a se kterym otrese rediteluv komentar k celosvetove ekonomicke krizi, je jen slabym predobrazem pani Hulove, na kterou drtive dopadne svetova mizerie, strasliva normalizacni televizni zabava a vlastni osamelost. Pro pametniky zpevu Pavla Lisky (neplest se soucanym hercem), Bobiny Ulrychove nebo Nedelnich chvilek poesie prostor k ponure zabave. (Basen Jana Rybaka je kapitolou sama o sobe). Mnohovrstevnate, hutne, pusobive a notne depresivni. ()
Nepřišlo mi to nikterak depresivní ani temné. Ale - asi jsem hrozná cíťa, ale celý "film" jsem probrečela a brečela jsem ještě dlouho po jeho shlédnutí. Bylo mi líto nejen hlavní postavy, ale všech lidí s podobným osudem (a ne nutně stejným koncem). Bylo mi líto toho, že mě takové osamělé Vánoce s největší pravděpodobností také v budoucnu čekají... Je to děsivé... ()
Opravdu drsně pojaté, leč pravdivé. ()
Něco tak depresivního jsem už dlouho neviděla, čiší z toho beznaděj a ta babička působila tak mile a uvěřitelně...brr. Mimochodem paní Anně Kreuzmannové bylo v době natáčení už přes devadesát let - klobouk dolů! ()
Působí-li na Vás podobně jako na mě svátky vánoční depresivně, pusťte si tento krátký film. Dostanete se díky němu to totální schízy. Moc super :/ ()
Tísnivě bezútěšná atmosféra prostupující.Skvělá scéna s panem Milošem Frýbou u stolu - absolutní kontrast mající silný nádech cynismu... ()
Opravdu veselé Vánoce. Igore, vrať se! ()
Myslím, že víc zdůraznit štědrovečerní samotu ani nešlo - ať už paní Hůlové nebo nám, kteří jsme tuhle povídku shlédli. A myslím, že po přednesu Jen leťte, holubi! by si nehodil mašli jen málokdo. ()
Smůtný příběh. Paní Hůlová ale byla v klidu a v pohodě i sama, než se na ni začala linout lítost z televize a než ji byli navštívit "jednouzaroknavánocestrašněhodní" sousedi. Já ty média o Vánocích radši omezuju na minimum. Mimochodem koukám, že tv program se od sedmdesátých let moc nezměnil... ()
Tak nevím. První polovinu koukáme na sympatickou babču a úryvky z TV. Pak k ní přijdou sousedi s jídlem. To je vše a víc nic. Větší blbinu jsem dlouho neviděl. No, k prohloubení Vaší depky, třeba zrovna na štědrý večer, ale i kdykoli jindy vynikající. Pak se divíme těm sebevraždám. ()
Vzniklo v r. 1991. Tohle by měli dávat káždé vánoce ještě před štědrovečerní pohádkou. Miloš Frýba: "A teď znovu hrajeme našim starým opuštěným důchodcům." "Jé, ti nám pěkně hrajou." ()
Tak vánoce máme za dveřmi, takže všem osamělým doporučuji toto dílko jako zákusek po štědrovečerní večeři....drsné ()
Takovej fajn vánoční rodinnej film. ()
Velmi působivé, ale neuvěřitelně smutné. Nikdy bych nechtěla zažít takovéhle Vánoce a mrazí mě z toho, že někteří lidé je takhle prožívají... Sami. ()