Dráma / Životopisný / Športový
Rusko,
2013, 134 min
Réžia:
Nikolaj LebeděvKamera:
Ireneusz HartowiczHudba:
Eduard Nikolajevič ArtěmjevHrajú:
Danila Kozlovskij, Oleg Meňšikov, Darja Ekamasova, Světlana Ivanova, Boris Ščerbakov, Vladimir Meňšov, Valentin Smirnitskij, Alejandra Grepi, Götz Otto (viac)Obsahy(2)
Životný príbeh legendárneho hokejistu Valerija Charlamova od jeho detstva, kedy strávil nejaký čas v Španielsku, odkiaľ pochádzala jeho matka, cez vzostup kariéry a vzťah s trénerom Anatolijom Tarasovom, považovaným za otca sovietskeho hokeja, až po začiatok takzvanej Série storočia, ôsmich nezabudnuteľných zápasov, ktoré proti sebe zohrali najlepší hráči Kanady a ZSSR v roku 1972. (STV)
(viac)Zaujímavosti (22)
- Při 2. gólu Kanady v zápase je na tabuli čas 5:32 a komentátor říká: „Šestá minuta...!“ Gól ale vstřelil hráč Kanady Henderson až v 7. minutě zápasu. (montywalsh)
- Branková konstrukce použitá v tomto filmu se neshoduje s tou, která se používala v tehdejší době. Spodní část branek dříve připomínala číslo „3“' a horní část, kam si brankáři obvykle odkládají lahve s pitím, zase vypadala jako velké písmeno „B“. Dnes branky vypadají spíše jako velké písmeno „D“. Tomuto opomenutí se nevyhl ani Hollywood ve filmu Hokejový zázrak (2004). (Indy_Brabino)
- Kanadskému hráči s číslem 7 (Phil Esposito) zmizí v přestávce mezi 2. a 3. třetinou z dresu písmeno A (Asistent), které na něm má jinak během celého zápasu. (Indy_Brabino)
- Ve středovém kruhu na vhazování nebyly ve skutečnosti vlajky Kanady a Sovětského svazu, ale logo týmu Montreal Canadiens, který tehdy hrál své domácí zápasy v hale Forum, kde se konalo první utkání Série století ukázané v tomto filmu. (Indy_Brabino)
- Kanadští hráči měli ve skutečnosti čísla dresů pouze na zádech a ne i na rukávech jako ve filmu. (Indy_Brabino)
- Kanadský brankář Ken Dryden nosil na začátku 70. let jinou obličejovou masku, než jáká je použita ve filmu. (Indy_Brabino)
- Charlamovův věrný druh, obránce Guskov (Alexandr Lobanov), hrající s číslem 2, v této podobě neexistoval. Nejspíš je jeho předlohou Aleksandr Gusev - ten měl ale několik let po Sérii století vážné rozpory s představiteli hokejového svazu a byl z reprezentace vyloučen. (Robbi)
- Ve filmu se vůbec neobjeví skutečnost, že v mládí byla Charlamovovi diagnostikována srdeční revmatická choroba. Podle lékařů se neměl vystavovat jakékoli fyzické zátěži a měl být i osvobozen od tělocviku. Charlamov to vyřešit tím, že se rozhodl neuposlechnout a soustředil se na hokej. (Robbi)
- Na ledě při prvním zápase Série století '72 v Montrealu je ve středovém kruhu uveden nápis Super serie 1972. Oficiální název však byl Summit Series 1972. (Robbi)
- První automobilovou nehodu neměl Charlamov v roce 1972 před Sérií století, nýbrž až v roce 1976. Kvůli tomu také zmeškal první ročník Kanadského poháru, kam poté nejelo několik zkušených hráčů (mj. Petrov a Michajlov) a týmu SSSR se tak tehdy říkalo „experimentální sborná“. (Robbi)
- V prvních zápasech Série století '72 nehrál Charlamov se svými obvyklými spoluhráči Michajlovem a Petrovem, nýbrž na levém křídle s Vikulovem a Malcevem. Proto také nemohl nahrávat na poslední gól. Poprvé se sešla trojka Michajlov-Petrov-Charlamov až při čtvrtém zápase série, posledním na kanadské půdě. (Robbi)
- Valerij Charlamov byl k hokeji veden otcem, matka o tom dlouho nevěděla, protože se obávala o Valerijovo zdraví. Aby byl Charlamov přijat do hokejové školy CSKA, otec ho dokonce vydával za staršího. (Robbi)
- Kanaďan Clarke z týmu Philadelphia Flyers sekl Charlamova po levém kotníku a způsobil mu zlomeninu, to se ale stalo až v šestém zápase série. (Gogen)