Nevídané, neslýchané

Malý lump a pytlák Blaireau je trnem v oku starostovi nejklidnější obce Francie a ten tak využije nejbližší příležitosti, jak ho zavřít do vězení  a tak začíná sled scének a vypointovaných gagů. Jeden z prvních filmů s Funesem, velmi povedená taškařice na úrovni grotesky a nejlepší postavou je ředitel věznice....viděno v originále s titulky. (17.04.2024)

Jeden z prvních filmů, kde L.d.Funes má jednu z hlavních rolí. Domnívám se , že je nejvýraznější postavou příběhu o nenapravitelném pytlákovi, kterého pronásleduje obecní četník a to vše pod přímým dohledem starosty. Pytlácké kreace / jedna dokonce za asistence velitele vězení/, závody v rybolovu a scénky neúspěšných snah dopadnout pytláka při činu, výrazně čerpají ze zlaté éry němých grotesek. Opět škoda, že filmy počátku prosazování se Funese do hlavních rolí z konce 50tých let jsou u nás opomíjeny... (22.08.2008)

Ač ctitel de Funèse a francouzského filmu vůbec, necítím povinnost před tímhle křepčit radostí a jásat, že je to dobrý. Mě to moc nebavilo. Film Taxi, maringotka a korida ze stejného roku má celkovým pojetím náběh k šedesátým letům, tohle se ale místy vrací až k němé grotesce (podtrženo vhodnou hudbou Jeana Wienera). Má to ale příjemnou atmosféru venkova se spoustou zajímavých figurek, do které těžce nezapadá krásná Noëlle Adam na motorce a oblečená v kůži (známe ji později z Piti piti pa a i tady je z jejích pohybů zřetelné, že její hlavní profesí byl tanec). De Funèse mám přecejen raději v četnické uniformě nebo fracích ředitelů a podnikatelů, zatímco zde ho vidíme lézt po čtyřech na zabláceném dvoře a krmit prase. (17.06.2012)

Průměrná taškařice s Funésem, jehož standardní padesátkový škleb opět leze na nervy. Vesnický kolorit je utvářen skrze několik typických postaviček - pytlák, starosta, policista, zhýčkaná dcera místního boháče, její učitel klavíru, ředitel věznice. Interakce mezi těmito postavami má vytvářet vtipné situace a momenty, ale filmu se to daři jen částečně, příběh je totiž až příliš prostoduchý. (03.07.2013)

"Co se děje ??" - "Prý kvůli Blaireauovi !!" - "Ó, poslali na něj stíhačky ?!" ;) Vezmeme-li v úvahu, že teprve Fantomas Lousie de Funèse katapultoval mezi evropskou filmovou smetánku, pak zřejmě Nevídáno, neslýcháno patří k tomu nejsnesitelnějšímu, v čem se tento rtuťovitý chlapík v éře předfantomasovské objevil !! Nejde sice o žádnou velejízdu, při níž budete prskat smíchy, tenhle kousek by nejspíš bez jeho účasti upadl v zapomnění, nicméně já se opravdu velmi dobře bavil, silná čtyřhvězdičková podívaná to není ani náhodou, ale nějak jsem této satirické báchorce přišel na chuť, dialogy se celkem povedly, některé scénky mi v rámci žánru přišly málem geniální, minimálně rybářská soutěž, kdy Funésův pytlák Blaireau tahá jednu rybu za druhou, či snaha dostat se zpět do vězení s následným setkáním vězňů mezi ně patří, celé je to takové poťouchlé a přesto nesmírně roztomilé.. Uznávaného režiséra Yvese Roberta, k jehož typickým filmovým znakům patří i ta nadmíru povedená atmosféra venkova, omlouvá snad jen skutečnost, že stál teprve na prahu své kariéry, poněkud rozpačitý dojem totiž vyvolávají jeho občasné tendence zcela bez varování a naprosto nesmyslně přecházet z dialogu k němé grotesce, ačkoli uznávám, že málokdo by k tomuto mrtvému žánru mohl více inklinovat než právě Louis de Funès se svým neskutečně fyzickým herectvím, mně osobně právě tyto momenty dost vadily, stejně jako otravný hudební motiv Jeana Wienera, z něhož se mi ježily všechny chlupy po těle, navíc hudba často do zvolených pasáží vůbec neseděla.. [ Dabing 2/10 ] Typická populistická nechutnost North Videa s podpisem Tvůrčí skupiny Josefa Petráska. No, nicméně zde tragický amatér Václav Faltus předvedl to nejlepší, co v něm zřejmě na tu bídu bylo. (10.10.2013)