Nevídané, neslýchané

Průměrná taškařice s Funésem, jehož standardní padesátkový škleb opět leze na nervy. Vesnický kolorit je utvářen skrze několik typických postaviček - pytlák, starosta, policista, zhýčkaná dcera místního boháče, její učitel klavíru, ředitel věznice. Interakce mezi těmito postavami má vytvářet vtipné situace a momenty, ale filmu se to daři jen částečně, příběh je totiž až příliš prostoduchý. (03.07.2013)

Druhý film, kde si Funès zahrál hlavní roli, byl natočen za necelé dva měsíce od poloviny srpna 1957, uvedení do kin se dočkal až v dubnu následujícího roku. Régameyho Smolař (1957) se začal promítat 4 dny po zahájení natáčení Nevídáno, neslýcháno. Film výrazně inklinuje k Funèsovým oblíbeným groteskám, Funès předvádí spíše kabaretní komiku, ale v každém případě se již v tomto filmu propracoval k nepopiratelné osobitosti a mnoha zdařilým gagům. Tento film byl jasným zárodkem budoucí dodnes velmi ceněné Funèsovy komiky. A jako příjemné překvapení musím zmínit práci Václava Faltuse, přenesl se přes počáteční zakolísání, zbytečně přeháněl šeplání, ale celkově podal nadmíru zdařilý výkon. Že současný český dabing stojí za zlámanou grešli, není jeho vina, zřejmě již dvacet let stávkují ruchaři a především tvůrci dialogů. (07.07.2011)

Oceňuji snahu a výkon Václava Faltuse, ovšem jak jednou poznamenal Jiří Krampol, jenž sám zkoušel Funese dabovat po nenahraditelném Františku Filipovském, bylo to napodobené, nikoliv zahrané. Nebudu se teď pouštět do spekulací, kdo zmíněnou dabérskou ikonu nahradil nejlépe, ale raději stručně vysvětlím své nízké hodnocení tohoto snímku. Louis de Funes předvádí skvělý výkon, to je pravda, jeho grimasy opět dokáží pobavit, avšak v uvedené roli mi příliš nepasoval (patrně jsem až příliš svázán jeho slavnějšími rolemi, ať už Četníky, Fantomasem či Pošetilostí mocných a Velkým flámem). Prakticky jen díky němu jsem se občas zasmál. Zbytek mi připadal průměrný, nezáživný, nezábavný. (24.12.2018)

Velmi příjemně zábavná komedie s prvky němé grotesky o jednom poklidném městečku. Jediný vzruch přináší trochu potměšilý pytlák Blaireau (Louis de Funès), přivádějící představitele města k zuřivosti svými fórky a sebevědomou drzostí při své živnosti. Skončí sice na nějakou dobu ve vězení, ale je to spíše takové klidné sanatorium, kde je snad vše dovoleno. Trvalý klid a nezásobenost kuchyní zvěřinou pak propukají v bujaré oslavy na počest vtipálkova propuštění. Další zajímavé role: rozmazlená šlechtična Arabella de Chaville (Noëlle Adam), hledající vzrušení, starosta Dubenoit (Frédéric Duvallès), toužící po zavření místní černé ovce, bezhlavě zamilovaný učitel hudby Amédée Fléchard (Claude Rich), Léon de Chaville (Roland Armontel), mající neustálé trápení se svou tvrdohlavou dcerou Arabellou, distingovaný prokurátor (Pierre Stéphen), vydavatel novin Durenfort (Marc Blanchard), neustále soupeřící se starostou, mírumilovný ředitel věznice Bluette (Pierre Mondy), nemotorný strážník Parju (Moustache) se svou marnou snahu o dopadení pachatele při činu, a velmi chytrý pes Burka. Jednoduché, svěží, zábavné. (23.08.2011)

Louis de Funés opět není tak docela ve své kůži. Tentokrát hraje poťouchlého pytláka Blaireaua, černou ovci navenek idylické vesničky. Jeho drobné krádeže ryb, bažantů a dalších jedlých zvířat jsou poklesky, na něž se pohlíží jako na zločiny, protože postiženými (a ztrapněnými) osobami jsou většinou členové místní honorace. :) Ukáže se, že Blaireauovy dodávky zvěřiny jsou natolik ustálenou součástí koloritu, že zavřít ho do basy znamená nasypat písek do hladce běžícího soukolí zdejší ekonomiky a bezproblémových vztahů... Je to milá, umírněně satirická bajka na způsob Chevalierových Zvonokos. Útulná venkovská atmosféra, vyrovnaný poměr vizuálního a slovního humoru, pečlivější scénář i režie, než bylo v tehdejší pásové výrobě francouzských komedií zvykem. Po druhém vidění hodnocení o stupínek zvyšuju. Přesto - Louis mi v této podobě (zase ta předsunutá spodní čelist a kvákavý přízvuk) nepřipadá zdaleka tak legrační jako ve svých "velkoprůmyslových" rolích. :-) 70% (14.06.2010)