Dom Hemingway

Film, na který jsem se hodně těšila a čekala jsem od něj něco podobného jako od Sviňáka. Úvodní scéna je naprosto famózní a vyvolá ve vás dojem, že by se film mohl nést v podobném duchu pořád. Ale moje očekávání se bohužel úplně nevyplnila. Příběh pak sklouzne do polohy jakéhosi dramatu, příběh ukazuje Doma nejen jako sprostýho hajzla, ale i jako citlivého člověka, který touží po odpuštění a lásce své dcery a to prostě dohromady nějak nejde a nesedí to. Jude Law ale i tak září a evidentně si to hodně užil. (12.01.2015)

Na první pohled klasická britská gangsterka, na druhý ovšem překvapivě citlivý film o tom, jak je těžké stárnout. A obě tyhle téměř nezávislé polohy drží pevně při sobě jeden jediný element - Jude Law. Z počátku téměř ryzí fyzické herectví (Přesně takhle měla vypadat filmová adaptace Welshova kultovního Sviňáka!), v naprosté herecké smršti jeho one man show (kde trochu připomene Toma Hardyho nejen v Bronsonovi, ale spíš v kultovním britském miniseriálu The Take), později se film zvolna překlopí do citlivější polohy, čímž se promění i herecké výrazové prostředky a Jude místo řádění a paření dojímá. Je navýsost jasné, že bez něj by celý tenhle projekt byl poloviční. Povedená je mizanscéna, má takový ten správný britský look, výborně vybraná hudba (jen ti bostonští Pixies mi k té Anglii moc neseděli...i když je pravda, že tady za oceánem byli mnohem populárnější než doma v USA), silně pábitelský rozměr Domových monologů a opravdu originální scénář (nebýt ve věku Doma, možná bych nebyl schopen ho plně docenit), zajímavá forma (velmi efektní ztvárnění dopravní nehody, mezititulky) a celkem jistá režie Richarda Sheparda. Mimochodem co se kulturních rozdílů týče, jestli my tu v Čechách měli (a máme) pásky, tak v Anglii mají místo pásků naprostý bouráky. A Dom Hemingway je jedním z dlouhé řady z nich. (05.04.2014)

Hmm... dobré no. Jude Law a Richard Grant za 1* a jinak to celé stojí za ***** aka snímek se dá popsat vlastními slovy Doma: "fuck fuck fuckin' fuck". Ne nekecám, každé druhé, někdy i tři slova po sobě byla tato. Opravdu po určité době už se stávají ona slovíčka otravnými, nehledě na to, že nikdy nezačala být vtipná. Jediné chvíle, kdy se vykouzlil malý úsměv na mé tváři, byly asi čtyři slovní přestřelky, kdy se slovíčkařilo... the end. (26.06.2014)

Jude Law je totální zvíře! Co předvedl v téhle klasické britské gangsterce, kde v herecké smršti střílí jednu hlášku za druhou, vtipné situace ani nepočítaje, nemá obdoby. Brilantní, vulgární, citlivý sviňák s obřím egem vás nenechá chvíli odpočinout. I když ostatní herci na plátně září, Jude zde přímo exceluje. Tohle je černá komedie par excelence, rozhodně ale nesedne každému. (27.08.2016)

„Jsem klidnej jak kunda provazochodkyně“. No řekněte upřímně, můžete si nezamilovat takovýto film? Bohužel můžete. Hlavní úskalí tkví v tom, že narozdíl od J. McAvoye, J. Law jsem jeho sviňáčka, natož (ne)napravitelného sviňáka, nevěřil. Stejné je to i v případě jeho jednorukého parťáka R.E. Granta. Příliš chtěné a veskrze na efekt. To se potom může film stavět na hlavu a výsledný dojem už nenapraví. Po pravdě, on ani ten scénář originalitou (narozdíl od spousty klišé) zrovna dvakrát neoplývá. Přiznávám, určitou (nikoliv zanedbatelnou) roli, může sehrávat i fakt, v podobě notně dokurveného dabingu. Chuť přesvědčit se o opaku, jsem však v sobě nenašel. To přes fakt, že narozdíl od sviňáka, (sympatického) zmrda jsem hlavnímu hrdinovi zbaštil. V tom závěrečném pohledu do kamery bylo vše. Škoda, že se tak nedělo po celou dobu. [Za jedno však snímku vděčím. Od teď si, na své cesty, budu vždy přibalovat pinzetu. Jeden nikdy neví, kdy bude potřeba vytáhnout nějaká ta tříska]. (16.04.2014)