Už teraz mi chýbaš

Díky těm hereckým výkonům je to hodně fajn a dají se snést i ty pasáže, které by byly jinde hodně přecitlivělé. To finále je z hlediska nafilmování velmi dobré a sama smrt velmi dobře zachycena, ale pořád si nejsem jistý, co se film snažil říct? Že umírání bolí? Že je to kruté? Ale že se s tím dá smířit? Anebo jen to, že tu jsou herci, co umí hrát? (16.12.2015)

Dobře přiznám to bulela jsem..Ale taky se přiznám, že kdyby zde měla opačný problém Drew nehlo by to se mnou. Já mám Toni strašně ráda, je výborná, a tady to zahrála neskutečně skvěle. Milovala jsem její filmovou povahu, vcítila jsem se do jejích pocitů, možná i proto že jsem sama citový vyděrač :). Film s herci, kteří mě baví, přístup řešení problému který je neotřelý a neufňukaný, to všechno se skvělou hudbou, domečkem a prostě jen díky Toni za skvělý zážitek. (11.03.2016)

70 %. Předem musím upozornit, že označovat tenhle film za romantický neodpovídá ději. Vztahové eskapády obou kamarádek jsou tu opravdu až na třetí koleji. Téma filmu je naštěstí zajímavější - jak se vztah dvou kamarádek srovná s tím, že život té skromnější se právě obrátil k lepšímu a život té druhé (která předtím nikdy nenarazila na vážnější problém a její povaha podle toho vypadá) jde do kopru. Film nenabízí originální originální přístup k tématu rakoviny a je podle očekávání někdy slzopudný a někdy téma odlehčuje humorem. Přesto ho prostupuje poctivost přístupu a postavy nejsou filmoví dokonalí panáci, ale předvedou i uvěřitelné slzy a charakterové vady. (28.07.2016)

Fňuk filmů o smrtelných a smrtících diagnózách jsou mraky, tenhle je ale jiný. Nemocná je nejen akutně nesympatická, ale navíc ukazuje, že příznakem každé vážnější nemoci je zvýšená hladina sobectví. Ať jde o ženu s rakovinou nebo muže s rýmou, každý nemocný myslí na sebe, na sebe a pak až na sebe. A čím je mu hůř, tím víc omezuje už tak omezený prostor, kam zahnal všechny své blízké, až nakonec vše zaplaví Mé nemocné já. Výjimky existují, samozřejmě, stejně jako existují víly a vlkodlaci (tzv. pravděpodobnost „prý“). Milly je navíc taková ta přátelská mihule, kolem které jen tak proplujete a ona se na vás přisaje a odsaje, až když z vás zbude jen ohlodaná kostra. No a Jess je ke své smůle rybka k nakousnutí. Oběma přihrávají dva mořští slimáci, horší exemplář je klučina Kit, který patří k Milly a Jessin Jago Bago Mago (nebo jak). Ani blízcí nemocných to nemají lehké, když nemoc ignorují, pacient je lítostivý a nevrlý, když ji dramatizují, je lítostivý a nevrlý. Tady je střední cesta opravdu zlatá. Pro obě strany. (13.03.2017)

"Už teď mi chybíš" je strašně násilné hraní na city. Nepříjemně vnucuje divákům smutný příběh, kterým provádí nesympatická, egocentrická, sebelitující Toni, která v pár pasážích ukáže i svoje kladné stránky, které by asi měly dojmout (tady bychom nejspíš měli brečet). Navíc mě totálně rozčilovala. Její best friend Jess předvedla bravůrní nudnou, milující přitelkyni. Za mě byla Drew v roli naprosto bez šťávy. Tahle tématika musí umět zacházet s divákem, je nebezpečný to tam do nás poslat špatně..ale vyberte si no..mě se tohle dotýká už jen tématem. Protože jsem prostě rakovinu u nejbližších zažila a protože prostě mám od dětství kamarádku, se kterou bych jela na větrnou hůrku..do mě to tenhle film poslal špatně. Zkrátka bylo tak nějak celý nepřirozený. (20.02.2017)