Atomnyj Ivan
Réžia:
Vasilij BarchatovScenár:
Maxim KuročkinKamera:
Ruslan GerasimenkovHudba:
Sergej ŠnurovHrajú:
Grigorij Dobrygin, Julia Snigir, Jekatěrina Vasiljeva, Alexej Gorbunov, Marina Golub, Jevgenija Dmitrijeva, Natalja Pozdňakova, Pjotr Žuravljov (viac)Obsahy(1)
Natočit film za státní peníze podniku Rosatom, anebo nenatočit a nedopřát si režijní filmový debut? Vasilij Barchatov, ruský divadelní, operní, operetní, televizní a filmový režisér, absolvent režie a herectví hudebního divadla moskevského GITISu, si ho dopřál. Jako nejmladší divadelní režisér realizoval několik oper v petrohradském Marinském divadle - k nejúspěšnějším patří inscenace opery Bratři Karamazovi Alexandra Smelkova, za kterou získal ocenění Zlatá maska (2009), inscenoval tu i Jenůfu Leoše Janáčka (2007), ve Velkém divadle v Moskvě pak operetu Netopýr Johanna Strausse.
Přistoupit k tématu jaderného průmyslu po černobylské havárii, apokalyptických thrillerech, skvostu domácí kinematografie Devět dní jednoho roku (Děvjať dněj odnogo goda, 1961) Michaila Romma, po sovětské tradici filmů z výrobního prostředí a navíc ještě v osmadvaceti letech, to jistě nebylo nic snadného. Ve scenáristické spolupráci se stejně starým divadelním dramaturgem Maximem Kuročkinem a hlavními představiteli Grigorijem Dobryginem a Julií Snigirovou vytvořili jednoduchou zápletku milostných útrap. Váňa je hravý chlapec, který se chce vymanit z rodinné tradice fyziků, což Táňa jako krásná a svědomitá kariéristka nechápe a odmítá s ním založit rodinu. Do jejich uzavřeného městečka přichází divadelní režisér Arkadij (Denis Suchanov), aby s místním divadelním kroužkem, v němž po práci relaxují i Táňa s Váňou, na zakázku ředitele elektrárny nacvičil ke slavnostnímu jubileu městečka divadelní hru. V zóně jaderného a pracovního strachu se rozhodne pootevřít jejich osobní strachy a každého z herců vyzve, aby o nich napsali. Váňův příběh nešťastné lásky k Táně ho zaujme nejvíc, čímž se jejich osobní příběh začne mísit s divadelním. Reálný život se ve filmovém vyprávění antilineárně proplétá s procesem vzniku představení a představ samotného režiséra, který se v milostném trojúhelníku zamiluje do Táni. Atomový Ivan, jehož název podle Barchatova připomíná céčkový erotický film anebo nízkorozpočtový americký akčňák, se tím mění v burleskní síť klipových situací, vyprávějících o tvorbě, tvůrcích, mecenáších a happy endu. Režisér si dělá legraci i sám ze sebe - to když si otec Váni (Alexej Gorbunov) při promítání filmu Devět dní jednoho roku s lítostí povzdychne, proč se teď už tak dobré filmy netočí. Dnes má v sobě už jen málokdo entuziasmus 60. let, aby byl ochoten položit za vědu život, a mnohým se nevyhne globalistický strach z atomové energie. A tak se můžeme pracovníkovi jaderné elektrárny v kostýmu postapokalyptického hřibu jen rezignovaně zasmát a za zvuků pionýrské melodie závěrečné písničky raději jít za svým osobním štěstím. A jak ve filmu říká režisér Arkaša: „Raději skandál než bláto."
(Letní filmová škola)
Recenzie (11)
"Atomový Ivan také umně využívá satirických odkazů a dělá si legraci i sám ze sebe. Název filmu připomíná americké akční tituly nebo podle slov režiséra céčkové erotické filmy. Plakát zase slibuje romantickou mainstreamovou komedii. Nemastný neslaný Arkadij je prý souhrnem všeho, co Barchatov na…" viac