Rudé noci

Catherina je francúzska obchodníčka s historickými predmetmi. Jedného dňa prichádza do Hong Kongu aby predala vzácny drahokam. Obchod s tamojším záujemcom neprebehne podľa očakávania. O drahokame sa dozvedela psychopatická vrahyňa Carrie, ktorá na mieste predávky, nastražila pascu. Catherina v jednej chvíli prichádza o vzácny kameň i peniaze. Je zranená a nevie ako ďalej. Podarí sa jej dostať späť, čo jej patrí? Veľmi zvláštny, pomalý krimi thriller s pár peknými gore zábermi (škoda, že ich nebolo viac). Zrejme (ako to už užívateľ "ricci.s" uviedol) zaraditeľný pod subžáner giallo. Teda môj najmenej obľúbený. Záverečné rozuzlenie je rovnako špecifické, ako samotný snímok. Tak či onak - z môjho pohľadu veľká spokojnosť. "Red Nights" ale určite nesadne každému - 65%. (21.01.2014)

Vedle toho, že řada zahraničních filmařů navazuje na tradici gialla a vytváří plnohodnotné příspěvky tomuto subžánru, můžeme také identifikovat filmy, jejichž tvůrci se pouze inspirovali v určitém aspektu italských krváků – nejčastěji v jejich výrazném stylu. Na rozdíl od nadšeneckých kopií a variací si neberou za cíl odkazovat ke konkrétní estetické tradici, nýbrž jen eklekticky rozšiřují vlastní slovník formálních postupů. Takovéto stylové nádechy gialla můžeme identifikovat například již v namachrovaně tvrďáckém akčním thrilleru Cobra (1986) se Sylvesterem Stallonem, ale také ve strhujícím oscarovém psycho-dramatu Černá labuť (Black Swan, 2010) Darrena Aronofského. Julien Carbon a Laurent Courtiaud přímo přiznávají, že svůj společný režijní debut koncipovali jako stylový mix italských giallo filmů a hongkongských wu-xia snímků. Na první pohled podivné spojení vychází z reálné praxe francouzských brakových kin, která v 70. letech promítala dvojprogramy tvořené právě takovýmito transnacionálními kombinacemi. Carbon a Courtiaud se poznali v 90. letech v Paříži coby filmoví publicisté se sdílenou zálibou v asijských filmech. Následně začali společně psát scénáře, které nabízeli asijským tvůrcům, a tak se dostali do tvůrčího týmu Tsuiho Harka. V Hongkongu se etablovali jako scenáristé a konzultanti. Jejich scénář pro film Kdo s koho (Running out of Time / Am zin, 1998) pro Johnnieho Toa jim vynesl Hongkongskou filmovou cenu za nejlepší scénář. Rudé noci jsou prvním projektem jejich hongkongské produkční společnosti Red East Pictures. Oba zdůrazňují, že jejich cílem nebylo vytvořit nostalgickou poctu či kolekci odkazů na konkrétní filmy, ale naopak si kladli za cíl natočit moderní thriller, který bude podobně transgresivní a vyšinutý jako klasické exploatační filmy, ale současně bude oslovovat diváky svým neotřelým scénářem a vytříbeným stylem. [psáno pro LFŠ 2019] (03.07.2022)

Strašně super zabijačka. A navíc ta francouzšita tam dostala úplně jiný rozměr. Už to nebyl zamilovaný jazyk, ale najednou se z něj stal vražedný. A prostředí Hong Kongu hodně oceňuju, výborně to umocnilo atmosféru a celý příběh. Akorát to divadlo, či co bylo otřesné. A taky mi vadilo, že paní "dlouhý drápy" nebyla vždy 100%. (27.02.2018)

Zvláštny snímok, netuším, kam ho presne zaradiť, ale najskôr asi do mysteriózne ladeného gialla, našťastie trochu atypického. Dej sa točí okolo vzácneho kameňa, ktorý by chcel každý pre seba, či už mafiáni, alebo psychopatka, ktorá si rada navlieka pazúriky a sťahuje ľudí z kože. Výnimkou je vlastne len hlavná "kladná" hrdinka, ktorá by chcela len svoje peniažky, keď ju však ťažko zrania a kameň jej ukradnú, bude to asi problém. Úvod vyzeral zaujímavo, takže som čakal hypotetické potoky krvi, ale o tom to žiaľ nebolo. Prvá pekná gorescénka je až v záverečnej tretine, a potom vlastne až v samotnom závere. Nápad je sám o sebe fajn, ale je to riadne spomalený a rozťahaný film, takže nude sa žiaľ nedalo vyhnúť (napr. ázijské divadelné muzikály mohli pokojne vynechať). Ale aspoň že to bolo kvalitne nakrútené. (28.07.2012)

Vizuál nemá chybičku, gore, když na něj přijde, nutí diváka se otřást a ta Kruegerova hongkongská neteř má také něco do sebe. Stejně jako Frédérique Bel v hlavní roli. Jenže dohromady to na mě zase takový dojem neudělalo, protože nejsem zrovna velký fanoušek filmů, ve kterých forma vítězí nad obsahem. Určitě se jedná o nadprůměr, ale zase to není nic, co by mě vyloženě usadilo. 65% (15.06.2015)