Piti, piti, pá

Film Piti Piti Pa má samozřejmě nejsilnější zbraň v mimice a zatvrzelosti Louise. Příběh opět není nejdůležitější, byť je konzistentnější oproti mnoha jiným Navíc je divoká zuřivost o poznání krotší, nepůsobí obhrouble a s nadhledem rozvíjí jednoduchou mravokárnou zápletku až do sklapnutí pasti absurdity protivenství. S nadšením vítám stylovou pečlivost, kdy každý detail má svůj význam a náladu. Barvy i propriety výstižně dokreslují tvůrčí citlivost a zaujetí pro věc. Výsledek je milý a osvěžující. Způsobem provedení, optimistickou energií i konečným řešením. Králem příběhu je Édouard alias Evan Evans (dobrý Louis de Funès), ctižádostivý vedoucí a neomezený vládce tanečního souboru. Vše je podřízeno úspěchu a svět mimo tanec je nebezpečný v možnostech pokušení. Zdatným královým šaškem je Philippe (velmi zajímavý Olivier de Funès), Evanův submisivní synovec a hudebník tanečního tělesa. Tichá voda břehy mele, všude vůkol pouze pružná těla štíhlých tanečnic a samotné pokušení je zasvěceným zaklínadlem hnáno zpět do ohnivého podzemí. Hlavní ženskou postavou je Françoise (šarmantní Noëlle Adam), hlavní tanečnice a Evanova asistentka. Zaječí úmysly v touze po naplnění naráží na ostražitost a vynalézavost při vymýtání ďábla. Důležitou postavou je Endrika (půvabná Puck Adams), nově příchozí tanečnice s třaskavým plodem zakázaného tělesného selhání. Výraznou postavou s komickou úlohou je také ředitel římského hotelu (příjemný Paul Préboist), s nedůvěrou i pobavením plní všechny vrtochy neodbytného krále. Z dalších rolí: nedočkavý zámožný Françoisein nápadník Franco Buzzini (příjemný Franco Fabrizi), temperamentní Sicilanka s plačícím plodem minulosti (zajímavá Paola Tedesco), žádostivá žena na jachtě (Micheline Luccioni), svérázný pískající zvukař Chris (příjemný Christor Georgiadis), hystericky teatrální Sicilan (dobrý Tiberio Murgia), zmatený římský policejní komisař (příjemný Marco Tulli), uražený markýz (Franco Volpi), či řidič žlutého sporťáku (Daniel Bellus). A mnoho půvabných tanečnic: Martine Kelly, Michèle Alba, Danielle Minazzoli, Lydie Callier, Géraldine Lynton, Françoise Occhipini, Christine Reynolds, Anne Trenbasiewicz, Leila Bouvier, Françoise Gros, Sylvie Maunet, Elisabeth Plazanel, Danielle Valdorizi a Rosario Toledano. Uchvacující je stylovost, vyladěná do nejmenších podrobností ve vytváření pestrobarevné koláže každého myslitelného klišé. Bere vše s nadhledem, neposedí a rozdává dobrou náladu s elegantní lehkostí. Inu, i taková lehká díla jsou srdečně vítaná a přijímána. (19.07.2017)

Celý čas som čakal, kedy sa konečne rozbehne poriadna zábava v tejto legendárnej komédii, tak obľúbenej za čias minulého režimu. Až nastal koniec filmu. Možno to v 70. a 80. rokoch na ľudí skvele fungovalo, keď sa Funes zaksichtil, vyvolávalo to salvy smiechu, lenže bohužiaľ Piti piti pá značne zostarol. Na rozdiel trebárs od Fantomasa. Príbeh nepríbeh je napísaný na silu, len aby dával nejakú príležitosť Funesovi k pitvoreniu. Poriadne som sa zasmial iba raz, záverečné zámeny sú občas mierne vtipné, ale hlavne nelogické a pritiahnuté za vlasy. Z nostalgie dávať hviezdičky navyše nebudem. (26.11.2014)

Jak se jmenuje matka od Josefa? - Jakého Josefa? - Toho, co máme doma! - Nejmenuje se Josef. - To je fuk, já mu tak říkám! Nemám příliš v lásce hudební filmy, ale Piti Piti Pa je výjimkou. Použité skladby jsou melodické, dobře se poslouchají a do příběhu pasují, takže neruší a naopak podtrhují veselou náladu filmu. A jako komedie snímek poslouží skvěle. Když starý intrikán de Funés vypráví pohádku O vlku a jehňátku, pokaždé se neudržím smíchy (pro mě TOP 10 Funés scene). Osvěžující podívaná, která má ovšem (stejně jako např. Grand restaurant pana Septima) hlušší druhou polovinu a proto nemůžu jít s hodnocením na maximum. Přesto kvalita a dobrá zábava se spoustou krásných holek. (21.11.2016)

Po dlouhé době jsem viděl nějaký film z Funesem a to jen proto že na youtube byl vedle videoklipu Tata Bojs odkaz na tento film a tak jsem neodolal. Z dnešního pohledu se film opravdu pomalu rozjíždí, muzikálová čísla jsou o ničem a představa despoty hlídajícího celý taneční sbor je směšná. Jenže i tak je to kouzelný, stačí když Funes vysvětluje nenapodobitelným způsobem co je chůva nebo vykládá pohádku a válím se smíchy. A zápletka s miminy je docela fajn, takže pro mě sice slabší, ale 4* (16.07.2012)

Komedie Louise de Funèse mám rád a i ty slabší si ode mě stejně zaslouží alespoň solidní tři hvězdičky (až na jednu výjimku), ale tento film má veliké štěstí, že ty tři hvězdičky dostal. Během první půlky to vypadalo na dvě. Snad žádný jiný film netěží tolik na Louisových grimasách a gestech, jako tento. Louis se tu kření do zvuků auta, do rytmu hudby i do dětského pláče, ale oproti ostatním jeho komediím to v tomto filmu zas tak moc nefunguje. S přesunem děje do Říma se konečně začnou objevovat povedené gagy a nějaké ty hlášky - nejvtipnější jsou rozhodně scény s Paulem Préboistem. Hudební vložky mě osobně nudily a docela otravovaly. Kdyby se mé oko během nich aspoň mohlo potěšit pohledem na pěkná francouzská děvčata, jenže těch tu oproti jiným komediím moc nebylo (zajímavé u filmu, jenž je ženských plný). Sergi Korberovi a Louisi de Funèsovi to spolu prostě moc nešlo, ať už tady a nebo o rok později Na stromě (který měl oproti Piti Piti Pa aspoň tu výhodu, že to byl ve Funèsově filmografii originální a netradiční kousek). Velmi slabé tři hvězdičky, jedna z nejhorších Funèsových komedií... (25.07.2009)