Únos

Mladý Tobias Lindholm se za posledních pár let stal velkým zvířetem dánského filmu, píše scénáře k posledním Vinterbergovým filmům, které oceňují diváci i kritici a do toho si točí vlastní menší autorské "cinema verité" projekty na hranici dokumentarismu, které z jasných důvodů (viz zdeší jednohvězdičkový komentář) už divácky tolik vděčné nejsou, ale na festivalech se jim vede taky dobře. Vlastně více než dobře. Kapringen je nejlepší dánský film roku 2012 podle výročních cen dánské filmové akademie. -- Ta vyjednávací psychologie velké korporace s piráty je okouzlující. (21.04.2013)

Dánský Kapringen je hodně jiný, než americký Kapitán Phillips. Zabývá se stejnou tématikou - únosem posádky lodi somálskými piráty, tentokrát ale hlavně z hlediska manažerů přepravní firmy, která za své námořníky má převzít odpovědnost (vyjednávat a zaplatit únoscům). Film je mnohem temnější a beznadějnější. Mnohem méně akce, o to víc psychologie a krutosti reálně vyplývající z okolností. Žádná vláda ani všemocní SEALsové, připravení o posádku se postarat. Domnívám se, že tohle je pravdivý příběh o somálských pirátech a osudech jejich obětí. Proto hodnotím maximem. (20.01.2014)

Vyjednávání se somálskými piráty není tak snadné jako s japonskými obchodníky a na každé lodi nevaří Casey Rybak… Ne, tady se vlastně za celou dobu nikdo o nic nepokusí (což asi bude nepřekonatelný problém pro vyznavače akčních filmů či dynamicky vyprávěných příběhů), jenže ve skutečnosti by to bylo právě asi nějak takhle. Námořníci jsou jen lidi, co mají strach o svůj život, chybí jim jejich rodiny a nechtějí si hrát na elitní veterány ve výslužbě. A to je to, čeho si na tomto snímku můžeme cenit. Pečlivá až dokumentární režie Tobiase Lindholma, který nikomu nic necpe, jen pozvolna a realisticky vypráví příběh obyčejných námořníků na unesené lodi Rozen a současně rozvíjí linii odehrávající se tisíce kilometrů daleko, v dánské metropoli, kde probíhá nelehká licitace šéfů společnosti o životy jejich zaměstnanců. Ti sice sedí v kravatách za stolem v pohodlí kanceláře, ale na nich leží tíha odpovědnosti, jak to celé skončí. Možná mohl Tobias Lindholm ukázat i samotné přepadení lodi, byl by to výrazný dramatický moment, který by přitom stejně jako zbytek filmu byl v souladu s realitou. Ještě bych doplnil, že mě zaujalo, jak piráti lišácky delegují jakoby „komunikátora“. :-) (16.09.2013)

Dánským způsobem o tom, jaké to asi je, když vás v Indickém oceánu přepadne tlupa somálských pirátů.....aneb k vybudování skvělýho napětí Dánům zjevně stačí telefon a fax, jinými slovy - žádnou velkou akci nečekejte. Ovšem i tak se jedná o parádní záležitost rozhodně stojící za pozornost a já osobně se už nemůžu dočkat chystaného akčního pojetí podobné situace ze strany Paula Greengrasse. (11.07.2013)

Porovnání "Únosu" s novým projektem Toma Hankse "Kapitán Phillips" dává názorný doklad rozdílnosti přístupů mezi americkou a dánskou produkcí, a to nejen v úrovni kinematografie, ale také televizní seriálové tvorby. Americký zábavní průmysl se v prvé řadě zaměřuje na příběhy, které mají potenciál pro zpracování do efektní podívané, která bude divákům konstantně nabízet okamžitě se aktivizující podněty. Dánové se naopak soustředí na průběžné budování dramatu, kde využívají divácké vědomí kontextu sekvencí a efektnost stupňují prostřednictvím trvání oněch sekvencí. Reálné drama posádky nákladní lodi unesené piráty, které trvalo přes čtyři měsíce je přesně ideálním materiálem pro popsaný způsob vyprávění a dramaturgie. Někdo by řekl, že se většinu filmu nic neděje, ale právě trvání patové situace je zásadním elementem tohoto vyprávění, kterým si film pečlivě připravuje půdu, aby mohl diváky ve finále naprosto zdecimovat. (29.06.2013)