Žandár a žandárky

Poslední díl bych rozhodně nezatracoval. Pro některé už to možná není taková sranda, ale Funès byl excelentní jako vždy. Tentokrát mu zdatně sekundovala nejen „závodnice“ jeptiška, ale i čtveřice soudružek v modrých sukýnkách. Především pak dívka playboye 1980 Catherine Serre. Navíc se mi líbila i ona kriminální zápletka. (16.11.2012)

Filmu hlavne neprospieva, že Louis de Funès nevyzerá veľmi zdravo. Tento diel už vyjsť nemusel, netvrdím že škodí celej sérií ale čaro žandárov je preč, nová stanica, nový počítač, nové spolupracovníčky, všetko je veľmi nové a to nebol dobrý ťah. Ani herecké výkony nie sú to, na čo som bol zvyknutý, toto si proste môžete aj nechajte ujsť a budete mať na žandárov lepší názor. Úplne to nezatracujem, ale všetkého veľa škodí. Žandárky sú celkom pekné, takže aspoň na to sa dá pekne dívať. (21.02.2015)

Tak urcite tento posledny dielm cetnickej pentalogie sa nechyta na kultovu jednicku. je to prilis rozharane, nema to spravny drive, humor je miestami az silneny, ale De Funes s Michele Galabru-om to pekne tahaju a prostredie je viac nez zauijimave. Reziser Girault umrel tesne pred dokoncenim filmu a Louis DeFunes sa nedozil ani premiery. 50 % (31.10.2015)

Kvalita od prvního dílu série opravdu hodně klesla, ale já celou sérii beru jako nenáročné komedie, a tak ani proti Četnicím nic nemám. Sice už se dost fórů opakuje, některé jsou trapné, ale Funés a Galabru to pořád ještě táhnou a dobré momenty se ve filmu najdou. A četníci se zde setkají asi s nejnebezpečnějšími zločinci v celé sérii. Pobavit to stále dokáže. Podpis Mozek. (30.12.2006)

Na četnickou funesovskou hexalogii mohou být ty nejrůznější názory. Osobně se domnívám, že nejslabší a nejméně nápaditý je její pátý "mimozemšťanský" díl s dnes místy až dětinsky působícími triky. Feminizující závěrečný díl jako celek naopak v porovnání s dneškem spíše vynikne nápaditostí alespoň některých dialogů, občasným zátřpytem ne jednoho gagu a odvážnými scénami (konfrontace zralé padesátnice s jejími pozdními dcerami opravdu bere dech). Kdo do této hexalogie vkládá víc, než kdy do ní bylo vloženo, tj. kdo očekává více než přátelskou, více úsměvnou a krotkou než údernou nebo dokonce nápaditou zábavu, je zklamán. ČETNÍK byl totiž už jménem svého hlavního protagonisty Funese od počátku zamýšlen jako veselohra lidové zábavy. Zábavy, které přes občasné skluzy k plytkosti nepostrádá spád, řemeslný nápad a stále kvalitní výkony s celou řadou slušně nebo i dobře zvládnutých charakteristik minulé doby na přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století. (05.04.2009)