Fantomas kontra Scotland Yard

Poslední části trilogie prospělo přenesení do prostředí se zvláštní ponurou a důstojnou atmosférou Skotska, kterou svým řízným humorem prořízne prostořeký francouzský komisař Juve, navíc ve slušivém kiltu. Stále stejně skvělý, vtipný, ale také dobrodružný film. Jen tomu Fandorovi nějak nemohu přijít na chuť. (03.01.2012)

Yes mayor! - Pane komisaři, mluvím docela dobře francouzsky. - Ó verry well, verry well mayor! Kvalitou něco mezi prvním a druhým dílem. Takže dokonalost! Až vtahující atmosféra mlhavého Skotska, úžasný komisař Juve (hlavně vyvolávaní duchů či závěrečná konfrontace tváři v tvář s Fantomasem, stojí za to) a Jean Marais ve své třetí dvojroli. Můj nejoblíbenější díl! Haló, je tu někdo? - Já přece. - Vy držte hubu! (18.08.2020)

Klesnout za pět let ze 4* na 1* jsem i já považoval za velké sousto, ovšem má tvář, ze včerejška ještě znechucená, by mluvila za vše, kdyby vám ji bylo umožněné vidět. :) Fantomas kontra Scotland Yard je totiž demence. Samotného mě překvapuje, že zrovna Fantomas se pro mě stal sérií s největším kvalitativním výkyvem mezi dvěma částmi (Batmanův přechod z Schumachera na Nolana nepočítám). Tento šok mi zřejmě zároveň znemožnil si trojici Fantomasů zopakovat, neboť znovu sledovat zcela evidentní logické a faktické dějové přešlapy nehodlám. Co v jedničce a dvojce alespoň na oko fungovalo, to v trojce naprosto vypovědělo službu. Nejhorší muka mi přivedl scénář, nepracující se zákony tohoto ani Fantomasova světa. Takže v 1000 let starém hradu zničeho nic ze dne an den Fantomas postaví výtah vedoucí do jeho podzemního sídla, Funèsovi pro zábavu dává do jeho pokoje oběšence a jeho cvičení psi běhají převlečení za lišku po neznámém území kilometry po vůni buřtu na talíři. Všechny postavy bez výjimky jsou nechápaví tupci, blázni nebo v minulém díle umřeli. Marais je pro roli starý, mlátí desítky padouchů holýma rukama a chemie mezi ním a jeho snoubenkou nefunguje ani v těch nejvděčnějších místech. Funèsův důvtip už spočívá jen v tom, že neustále (nespravedlivě) peskuje svého poskoka a běhá po dvou chodbách monumentálního hradu v bílém prostěradle. Dva Fantomasovy nohsledy uvidíte i přestože byli oba minule prokazatelně zastřeleni. Hudba se skládá z dvou použitých motivů a několikrát se navíc opakuje, stejně jako záběry, které jsou při honu na lišku používány dokonce trojnásobně, ale stejně za moc nestojí. A závěr tomu nasadí korunu, neboť se zde recyklují černobílé filmy z druhé světové války (takže vzlétávají stíhačky, ve vzduchu je ale vidět dvojplošníky) a trvá asi 2 minuty. Něco takového bych nepřál ani největšímu nepříteli. (18.05.2008)

Tak ako klesla Funèsova minutáž účinkovania oproti prvým dvom dielom, tak klsol aj podiel zábavy. Rovnako aj Maraisove akčné zásahy a ani scenár na tom nie je najslávnejšie. Scéna s poľovačkou je úplne rozťahaná a nanajvíš nudná, scéna s idúcou posťeľou prehnaná. Ale stále sa dá pozerať na rozčudované tváre obetí pri pohľade na Fantomasa a Funèsove prejavy to všetko zlepujú na správne miesto. 60%. (29.09.2007)

Trošku zmena oproti predchádzajúcim dielom, dej sa odohráva defakto na rovnakom mieste, ale zábavy tu je stále hŕbu. Louis de Funés opäť skvelý, najlepšie keď si myslel, že má vidiny a a vidí obesených ľudí na strope. Na dobu vzniku je to úctyhodný filmík a vtedy to bola naozaj vzácnosť, teraz sa takéto filmy veľmi nenatáčajú. Louis de Funès aj v treťom snímku na seba strhol všetku divácku pozornosť a thrillerová myšlienka upadla navnivoč. A tu sa naozaj vybláznil. Škoda, že jeho cholerické správanie spôsobilo odmietnutie Jean Marais podieľať sa aj na štvrtom dieli. Obaja mali časté spory nad realizáciou scén. A tak sa od nakrúcania opustilo. Marais bol jednoducho nenahraditeľný. Každopádne ani tento snímok nestarne. Technické triky síce viditeľne áno, ale v tomto prípade sa to dá pokojne prehliadnuť. (15.09.2019)