Donšajni

Pár vtipných momentů, jinak nuda k uzoufání. Trošku jsem si zazívala, prohlédla si ostatní diváky v kině. S některými se i podívala z očí do očí - asi jsme měli stejný názor. První pohled na hodinky. Druhý pohled na hodinky. Třetí, čtvrtý.... a konečně konec. Jedna hvězda z úcty...., k čemu vlastně, pane Menzele? (23.02.2014)

Jiřího Menzela si nesmírně vážím, protože za svůj život stačil stvořit celou řadu pro mě nezapomenutelných snímků. Ovšem Donšajni se k nim rozhodně nepřidají, ale zařadí se po bok Zlatého dna a Čokoládových čmuchalů, tedy k těm méně povedených kouskům jeho tvorby. Na filmu je vidět, že si pan režisér na stará kolena chtěl udělat radost a natočit si film společně s celou řadou pohledných (nahých) mladých dívek i krásných dam. Ovšem příliš už nebral ohled na diváka, mě osobně totiž příliš nepotěšil. Navíc nejsem ani příznivcem opery a místy mi zpěv až trhal uši. Nechám na Vás, jestli se do tohoto snímku, ať už z jakéhokoliv důvodu, pustíte, ale já se na repete rozhodně nechystám… (31.01.2014)

Nestává se, že dávám filmům hodnocení odpad, ale tohle si ho zaslouží. Nějak mi unikl děj tohoto filmu, spíše mi to připadá jak slátanina několika nápadů, a pan Menzel se je snažil smotat všechny dohromady! Film nezaujal diváka hned od začátku, i když to později chytne děj, divák je již znuděn, a nevěnuje tomu pozornost! (10.03.2014)

Kdysi jsem přepínal tv kde jsem narazil na pana Menzela jak říká: "nevěřte kritikům, Donšajni nejsou tak špatný film." Já mám české filmy rád, ale tohle je otřesný. Co se mi má na tom líbit? Jak se tam pryzní herci jako Šafránková, Huba? Pane Menzel viděl jsem od Vás ten nejkrásnější český film (Vesničko, má středisková). Teď už i ten nejhorší. :-( (03.05.2014)

Donšajni nejsou pro každého diváka (což je vidět i na hodnocení zde). Divák, pokud si chce film užít, by měl mít rád operu a alespoň základně znát život pana režiséra. Donšajni jsou totiž jeho nepřímou autobiografií. Postava operního režiséra v podání Jan Hartla je v principu sám Jiří Menzel. Lokace, malé město s malým divadlem a malým operním souborem, jsou naše malá Česká republika. A ve zkoušení Dona Giovanniho je také symbol, který je zde dosti nápadně přenesen na postavu velkopodnikatele. Menzel ve filmu bilancuje jak svůj osobní život plný krásných žen, tak i zklamání z porevoluční doby, která skutečné hodnoty hledá jen velmi pomalu. Osobně bych na film nedoporučoval chodit mladším divákům, asi tak pod 40 let. Film vám totiž pomůže pochopit až vaše první osobní krize středního věku, kdy sami již máte za sebou nějaké vlastní životní bilancování. (29.09.2013)