Dobrodružstvá rabína Jacoba

Louis de Funés patrí medzi hercov, ktorí sa nezmazateľne zapísali do pomyselnej zlatej knihy svetovej kinematografie. Nikdy nezabudnem na to, ako v úlohe komisára Juve naháňal Fantomasa, či keď ako cholerický strážmajster Cruchot hliadkoval v Saint Tropez. Z dnešného politicky korektného pohľadu však najviac kontroverzná je postava, ktorú stvárnil v roku 1973 vo filme "Dobrodružstvá rabína Jákoba" (Les Aventures di Rabbi Jacob). Bola to podarená komédia, pri ktorej som sa dobre pobavil. Pýtam sa však, či by sa mohlo niečo podobné natočiť aj dnes? Pochybujem. Pretože robiť si srandu z členov vyvolenej obce je už tresný čin. *** (21.06.2020)

Gérard Oury zde zůstává věrný konvenčním principům, narativním a dramaturgickým a vyrobí další Funesův kinohit. I když měl ve stejné době ve francouzském kině Belmondo Muže z Acapulca ä Delon Dva muže ve městě, Funes je s Rabínem opět převálcoval. Nejsem fanoušek tohoto filmu a tak nejzajímavější mi připadá, že Datlovu dceru tu hraje tehdy neznámá Miou-Miou. Objeví se tu ale jen na pár záběrů. Film nesmírně trpí skutečností, že tu není dabing FF. Nahradit Františka Filipovského v dabingu na Funese to je takový dabérský oříšek. Asi není žádným překvapením, že tento se nikdy nepodařilo rozlousknout. A tak v rámci nouze bych ani Krampolův pokus úplně nezatracoval. (24.08.2021)

VIDĚNO PO DLOUHÉ DOBĚ. NOVÝ DRUHÝ KOMENT. Mohu to jenom opakovat ale Gerard Oury prostě dělal francouzské komedii prestiž. Sice natáčel bláznivé komedie, které by mohly mít punc frašky ale dával jim velkolepost a až vyšší rozměr. S Louise de Funésem sice předtím spolupracoval již na třech filmech, ve všech se ale Louis dělil o plátno s nějakou druhou hvězdou (Bourvil, Montand.) Rabín Jákob je tedy jedinný Ouryho film ve kterém má praktický herecké sólo a využívá ho mírou vrchovatou. Konečně jeho postava není jen karikatura cholerika ale má i nějaký satirický rozměr, přesah do společnosti a projde si určitým vývojem. Během toho všeho si ale Funés dopřeje obrovské herecké sólo, které si ukradne celé pro sebe a spojí v něm několik komediálních disciplín najednou. Zde se dávají dohromady všechny jeho přednosti jako grimasy, hlasové a pohybové uměni apod.. V roli pana Datla (jako ten pták!) je vskutku neodolatelný. Až bych tento výkon nazval nejlepším výkonem jeho kariéry. On je totiž vlastně prostě dost dobrý i ten film, který dokáže kloubit témata jako rasismus, rozdíly mezi náboženstvími a dělat si z nich bezmězně srandu, aniž by to působilo trapně. A  to vše se zde daří  spojit s pasážemi, které připomínají až novodobou grotesku (ano, mluvím o výborné části ve žvýkačkové továrně.) To celé je docela výpravně natočené, má to skvělé tempo a to že Vladimir Cosma opět složil vynikajcí hudbu asi jen tak nepřekvapí, ale v tomto případě je titulní melodie teprve neskutečný nářez, ten člověk je prostě génius. Takže ano, Gerard Oury prostě dělal francouzské komedii prestiž, Louis de Funés minimálně v tomto případě taky a já je musím odměnit zachováním prestižního pětihvězdičkového hodnocení, které by mě ani nenapadlo měnit. Jo, a fakt nezapomeňte: Já jsem Datel! Jako ten pták!! Kchhh!!! Doufám, že se naučím jako Funés do doby než budu mít holku doufám a  budu ji tím jednou bavit.:D Když teda neumím imitovat trubku.. (19.10.2020)

Taková jednoduše příjemná zábava, která útočí proti rasismu. A to tím, že nikdy nevíš, kdo ti pomůže. Victor Pivert neboli Žluna (opět poskakující Louis de Funés) je hodně xenofobní a nábožensky nepříliš tolerantní. Ale po nehodě se dostává do velmi nebezpečné situace, kdy se musí spojit a Arabem Mohamedem Larbi Slimanem (Claude Giraud), kterého chtějí zabít jeho krajené, aby nemohl ve své vlasti stanout v čele povstání. V čele zabijáků stojí chladnokrevný Farés (Renzo Montagnani), navíc je policisty považován za zabijáka. A tak Žluna se Slimanem nachází útočiště v přestrojení za rabíny v pařížské židovské komunitě, zvláště u Žlunova řidiče Salomona (Henri Guybet). Samozřejmě dochází k řadě nedorozumění, protože komunita očekává příjezd Rabbiho Jacoba (Marcel Dalio) z New Yorku a za nějž je Žluna považován. (17.02.2010)

Další zdařilá funésovka, tentokrát se zajímavým námětem. Máme tu jako vždy výborné scénky, jako je například ta v továrně na žvýkačky či při telefonování Viktora s jeho manželkou. Ovšem má tento film má jinak jednu vadu. Bohužel tento film již nemohl být nadabován panem Filipovským a ještě k tomu jeho náhradník nese jméno Jiří Krampol. V jeho případě mám za to, že zabil i nějaký ten dobrý vtip. Vše korunuje neschopnost distributora dát na DVD původní znění. Ale i tak jsem se dokázal bavit, bohužel, ne tolik jako u jiných filmů s Louisem. Odráží se to naneštěstí na mém hodnocení. Jen za tři. (22.01.2009)