Krídelko alebo stehienko?

Film s tisícem a jedním odkazem. Film, který vnese poselství do jakékoliv doby. Film u kterého se probudím, uvolním a u kterého dokážu i vypnout - dokonce i usnout. Nesmrtelná komedie, která mi tolikrát pomohla. Vidím v něm víc, než jen obsah. Nahlížím pod povrch, zkoumám ho ze všech stran, znám ho nazpaměť…Nikdy se mi neomrzí. (25.07.2019)

Mimořádně vydařený Funesův film, nadaný scénářem i režií Clauda Zidiho. Je to opravdu komedie o ztřeštěném, ale poctivém podnikatelství, které sice zaslouží nejeden sarkastický štulec, ale současně hájí kvalitu, tradici a francouzský esprit. Tento komik patří k Francii stejně jako Girardotová, Noiret, Joberová, Mauroix, Gabin, Belmondo, Delon. Starý, dobrý zlatý věk francouzského a evropského filmu, u nějž tak trochu uměním byla i lehká Múza. (28.07.2023)

"Kde tu máte toalety?" "Na konci chodby. Řiďte se podle much." Je to fakt sranda... Funés s dabingem FF naprosto geniální, jako vždy. Opět jeho šílené eskapády, převleky a... no prostě sranda. Ono nemá cenu to nějak přehnaně opěvovat, ono se to musí vidět. Jako ke konci to trošičku upadne, ale kvalitu to stejně má. (19.11.2010)

Křidýlko nebo stehýnko je nadčasová klasika v rámci komediálního žánru, která mě rozhodně nikdy neomrzí, a rád se na ni čas od čas kouknu. Louis de Funés byl opravdu skvělý komik a v kombinaci s výtečným dabingem od Filipovského tak vznikla jedna z nejvýraznějších komických postaviček, která si získala srdce a obdiv nejednoho diváka. Příběh byl solidně vystavěný a humorné gagy a scénky fungují skvěle i po těch desítkách let. Jeden z klenotů francouzské komedie, který s věkem zraje stejně dobře jako kvalitní víno. (26.07.2016)

Začnu někde jinde. V roce 1973 Louis de Funés a Gérard Oury natočili nejúspěšnější film svých kariér - Dobrodružství rabína Jákoba, kde zobrazili problém vztahů mezi Židy a Araby. Po ohromném úspěchu se rozhodli jít ještě dál. Chtěli natočit jakéhosi nového Diktátora, film s názvem Krokodýl. Pro Louise de Funése to měl být dost fyzicky náročný výkon: měl řídit tank, potápět se do mrazivé řeky, přežít několik atentátů, prostě role svým způsobem spíš "belmondovská". Proto odložil natáčení nového Četníka, po dlouhých letech skončil vystupování ve hře Oskar, odřekl vystupování v Moliérově Zdravém nemocném a odmítl film Claudea Zidiho Merci Patron, ve kterém se měl setkat s autory stejnojmenné písně, populárními Les Charlots. Jenže pak Louise potkal infarkt a s náročným Krokodýlem se musel rozloučit. Claude Zidi mu nabídl další scénář, Křidýlko nebo stehýnko, a to už souhlasil i kvůli tomu, že jeho mladším partnerem měl být Pierre Richard, kterého Louis obdivoval. Richard ovšem točil Hračku a tak nemohl. Louis si tedy náhradu vybral sám - Coluche, milovníka recese (chtěl například kandidovat na prezidenta Francie), který tehdy ještě neměl moc filmových zkušeností. Vzniklo však mezi nimi velké přátelství a Funés si začal dělat legraci i ze svého infarktu. Výsledkem všeho je poslední film Louise de Funése s plným nárokem na 5*. (21.01.2007)