Takhle to děláme v Moskvě

Výborní Noiret a Clavier, výborný nápad, realizace se ale bohužel trochu rozpadla. Tenhle film mohl se svým námětem úplně klidně být jednou z nejlepších francouzských komedií (nejen) své doby, ale bohužel nám osvědčený tvůrčí tým (Poiré je fakt dobrej tvůrce) naservíroval jen průměrnou podívanou z 'exotického" prostředí, která sice má hromadu zábavných hlášek, scén a situací, ale bohužel jich je příliš málo na to, aby utáhly celý film. V tomto případě jsem tedy sice trochu zklamán a jak to dělají v Moskvě víckrát už vidět nemusím, na zkrácení času je to ale vcelku příjemné. Jen to prostě mohlo být mnohem, mnohem lepší. 65%. (17.09.2022)

Tento film jsem asi třikrát rozkoukal už před pár lety a vždycky ho do půlhodiny vypl, jak mě nebavil. A ač jsem ho dneska konečně viděl celý, pocit z něj lepší nemám a pořád je to pro mě snad nejhorší komedie s Philippem Noiretem v hlavní roli. Zrovna Noiret ji svou kreací s karikaturou soudružského mocipána celkem pozvedává a má tu své zdařilé momenty, ač asi ve dvou nebo tří scénách jsem měl tu rozpačitější pocit i z Noireta, jakoby ho Poiré nutil do ještě bláznivějšího, až místy schválně přepáleného výkonu za každou cenu. Hodně se mi z herců zamlouval (mně zatím neznámý) Martin Lamotte, v rámci stylizace mě upoutal častý a bohatý hudební podkres a ztvárnění zimní Moskvy po výtvarné stránce v rámci možností ušlo. Jinak se celou komedií opět vine klasický Poirého styl, takže tomu často chybí pořádný děj, resp. postupně se vytváří totálně zmatený děj plný spousty postav, ujetých akčních scén a bláznivého herectví, celková dramaturgie humoru kolíše v značně nevyrovnané škále od těch milých a zdařilých vtípků až po naprosto trapné šílenosti.. a tahle konstelace má na svědomí, že mě Takhle to děláme v Moskvě jako celek ani přes ty zdařilé momenty a klady moc neoslovilo. U předchozího Dědouška, co se dal na odboj, jsem se pár měsíců nazpátek nečekaně dost bavil, tentokrát šel Poiré z velké části opět mimo mě a subjektivně jsem měl dojem, jakoby tento nekonečný film trval o půlhodinu déle. [50%] (15.08.2023)

Hodne znama francuzska komedia, vznikla ovsem za cias perestrojky a glasnosti v byvalom ZSSR. Noiret tu sefoval akemusi hotelu, potom akesi trampoty so stahovanim apartmanu no a Christian Clavier zase nejak suvisi s KGB- uz ani neviem ci tam chcel on, alebo oni nahanali jeho ... kazdopadne podpriemerna komedia, Navstevnici z 90. rokov uz boli lepsi : 40 % (24.03.2019)

Ředitel moskevského hotelu Philippe Noiret si žije jako v bavlnce. Neplete se do politiky, horlivě přikyvuje mocným, když to po něm chtějí, nenechá se zbytečně rozptylovat potřebami svých hostů a víceméně se řídí okřídleným "kdo nekrade, okrádá rodinu". Jenže rodina není složená ze samých loajálních komunistů a jeho švagra Christiana Claviera začne pronásledovat KGB zrovna ve chvíli, kdy má Noiret v hotelu kontrolu a významného hosta z politbyra... Zatímco francouzské komedie s Les Charlots nebo Pierrem Richardem nezadržitelně stárnou a práchniví, tyhle rané počiny Christiana Claviera a Jeana-Marie Poiré pořád šlapou jako hodinky. Že film Ježíšek je neřád nasadil laťku vysoko nad běžný průměr, se zčásti dalo přičítat i k dokonalosti vybroušené hře, na níž stavěl. Spektakulární velehit Děda se dal na odboj už byl výrazně filmovější a Takhle to děláme v Moskvě navazuje spíš na něj. Znovu tu máme rozvětvenou rodinu, složenou z oportunistů i odbojných typů, znovu je v nesnázích politického rázu, jen ji místo Němců pronásleduje KGB. Zásadní rozdíl vidím v tom, že Děda přece jen našlapoval opatrně kolem ožehavějších témat a rozdělení postav na "hodné" a "zlé" bylo zřetelnější. Zato Moskva si dělá stejnou srandu ze všech. Pohlíží na ně pobaveným okem někoho, kdo stojí vně jejich problémů a nemusí se proto zastávat jedné či druhé strany. Nemá otravnou potřebu politikařit, ukazovat na někoho obviňujícím prstem, vynášet soudy. Okem vnímavého pozorovatele sleduje absurditu neustálého dvojího života v totalitním režimu, všímá si mnoha příznačných detailů a řekl bych, že léta, která film vzdálila tehdejší realitě, výrazně přispívají k jeho zábavnosti. 80% (19.09.2010)

Průměrná komedie, která mě ve své době utekla.  Philippe Noiret naprosto skvělý, ale na to, že tam hrál můj oblíbený herec Christian Clavier známý z Návštěvníků mě zde scházelo více potrhlých situací jak je u Francouzů zvykem. I tak komedie trochu pobaví a věřím, že vidět ji v tehdejší době perestrojky hodnotil bych mnohem více. (13.01.2022)