Tango

Příjemná, rozverná komedie s prvky černého humoru. Tři chlapi putují po celé Francii, aby zabili manželku jednoho z nich, protože od něj odešla a když ji nemůže mít on, tak nikdo. to je ústřední motiv celé, nápadité a dost "jiné" komedie. Je pravda, že to po většinu času vypadá, že to je antifeministický film, ale ve finále jsou za blbce zase chlapi. (08.06.2014)

Drsným černohumorným pohledem se poodkrývají manželské a partnerské vztahy ve stereotypech, pádech i bizarnostech. Film má ostrý říz cynického chlapáctví. S chladnokrevně krutým nadhledem a v nevšední eleganci ukazuje svou důvtipnou hravost ironie. Experimentuje s absurditou podstaty temných přání a dostává se do svérázných a sofistikovaných úvah o nesnesitelnosti trvalého manželského svazku v bolestech běžnosti a otupělé nenávisti v kontrastu s trudnomyslností osamělého a přelétavého způsobu žití. Nedává odpovědi, ukazuje složitosti, krásy, bolesti, zrady, lásky, slzy, zkázy a naděje. Ten drzý styl je tou nejúčinnější zbraní působnosti svého vynaloženého úsilí. Ta jízlivá ironie má vznešený šarm chytrosti hloubky. Putování krajinou, putování myslí, putování životem, putování zážitky, putování pocity, putování možnostmi, putování na prahu života a smrti v jeho počáteční i konečné podobě. Hlavní postavou je ctihodný soudce (skvělý Philippe Noiret), nepřítel trvalého svazku mužů a žen. Cynicky využívá možnosti svého postavení k prosazování vlastních názorů na ženy a jejich zhoubný vliv na mužské plemeno. Jeho protipólem je pilot Vincent Baraduc (velmi dobrý Richard Bohringer) v plamenech citů i chladnokrevnosti pomsty žárlivosti. Netradiční cesta je pro něj svéráznou terapií na odpuštění vlastních hříchů. Trojlístek uzavírá soudcův ponížený synovec Paul (dobrý Thierry Lhermitte) ve zmatcích žárlivé potupy. Třese se v nerozhodnosti, strachu, odhodlanosti a hledání klidu. Z dalších rolí: atraktivní návštěvnice hotelu se smyslnou neústupností (šarmantní Carole Bouquet), dobrovolně trpící hotelový poslíček (pozoruhodný Jean Rochefort), unikající Paulova zklamaná manželka Marie (zajímavá Miou-Miou), manželství radikálně ukončující Madeleine (půvabná Judith Godrèche), Vincentova znuděná manželka Hélène Baraduc (půvabná Michèle Laroque), či taxikář jako prostředek pomsty (Laurent Gamelon). Je to inteligentní, je to stylové, je to vtipné. Je to nevšední a jedinečný pohled do nedorozumění, trápení i velikosti partnerských a manželských vztahů. Je to nevšední zážitek i poutavá zábava. (24.10.2016)

Tak předně k slovenskému obsahu - Vincent ve vězení neskončí! Což je taky jedna z věcí, proč tuhle ulítlou komedii neberu. Ono to celé bylo docela vtipné, někdy se ani nemuselo moc napovídat a Noiret, Bohringer a Lhermitte to zahráli třeba jen tím, že se vyděšeně otočili, ale prostě mi tu chyběl reálný základ a když hezká Judith Godrèche vytáhla v restauraci pistoli, pochopil jsem, že tohle se mi líbit nebude. Navíc mě iritovaly vlasy Miou-Miou, takovou kadrnožku aby pohledal. No vážně, už dlouho mě film takhle neštval. (13.07.2013)

CITÁT - Marii, Alici, provždy....... Jo být pilotem a ještě k tomu uspokojeným pilotem, to je paráda. Jen lehce naštvat svého šéfa a už se letí. Jen kdyby ty ženy tolik nezlobily. CITÁT - Cítím tu sperma.......... Okolo šestnácté minuty jsem to musel chvilku vypnout a vybrečet se smíchy na podlaze. To, co udělal Vincent bylo sice očekávané, ale hudba kolem té situace mě dostala. To je paráda. CITÁT - Miluju tě má lásko!!......Ale nelekejte se až potkáte berušku bez teček, to je teprve začátek. CITÁT - Chceme zabít jen ty, kteří nás nasírají......... A další "veselá" scéna a další a další - no já se chlámal jak malej. CITÁT - Dáte si bonbon?.......... Film má perfektní dialogy. Ty dělal a zpracoval Patrick Dewolf. CITÁT - Lékaři bez hranic, sestřičky bez kalhotek....... Ženy? Troufáte si jít pěšky tři patra? A co vy, muži? Troufáte si tento film dokoukat? Film sice trochu "poškozuje" ženy jako takové, ale zároveň z mužů pěkný kur*y. Myslím, že oboje pohlaví si z filmu odnese silné a pravdivé myšlenky a nebo obráceně. CITÁT - Je třeba hru dohrát........ Poznali jste se v tomto příběhu? Logicky, ne? (02.10.2013)

( POZOR !! OBSAHUJE SPOILERY !! ) "Můj dědeček vždycky říkával, že lepší dobrá honitba než špatná svatba.. A vždycky k tomu přidal příslušný gesto.. Babička při tom vždycky plakala.." ;) Je libo romantiku ?? Pak jistě Tango coby nesmírná, no, spíš nesmírně bizarní, romantika nemůže být krokem vedle, patříte-li mezi ovšem mezi ty nejotrlejší diváky, on totiž Petrice Leconte stvořil jeden z nejpozoruhodnějších snímků, jaké jsem kdy viděl, a troufám si říct, že ani sama francouzská kinematografie podobný vpravdě nekorektní, byť pro někoho možná vulgární, a zároveň opravdu inteligentní kousek nezná !! Leconte svádí ve svém příběhu dohromady tři zdánlivě rozdílné muže, když Vincent Baraduc, kterého si zahrál Richard Bohringer, nemá coby akrobatický pilot na svou krásnou ženu čas, a ta se samozřejmě začne nudit, a tak mu uletí, samozřejmě, že ne jednou, s jiným chlápkem, který si na ni naopak čas udělá vždy a rád, ale jak už to tak bývá, všechno jednou praskne, stejně jako Vincentovy nervy, a tak tu dvojičku, co z něj udělala paroháče jednoduše, byť docela stylově, zabije, protože však mezi porotci seděli další muži s podobnými parohy, ehm, tedy zkušenostmi, drahého Vincenta nakonec osvobodí.. To soudcův synovec v podání výborného Thierryho Lhermitta má docela opačný problém, zahýbá svojí ženě, kterou však zároveň i nesporně vroucně miluje, s každou sukní, která mu zavoní.. Jenže na každého jednou dojde, a tak když jeho ženě Marii v podání krásné Miou-Miou dojde trpělivost, skočí na prvního chlapa, taxikář je přece taky chlap, kterého potká a zamává mu na rozloučenou !! A že se nevěrným ženám neodpouští už víme, byť ty Paulovy motivace se zdají poněkud komplikovanější, a tak by i nebohá Marie měla skončit na hřbitově, jenže co bychom si špinili ruce, když to za nás může někdo udělat, že ?! A tak Paul se svým strýcem, kterého si vyloženě užíval Philippe Noiret, pro změnu starým mládencem, který však má ženy nesmírně rád, jen nejlépe třeba hodinu týdně, budou tu malou službičku žádat po Vincentovi, který už stejně jednu manželku zabil, tak jakýpak copak !! ;) A byť se skutečnost, že se nakonec dobereme staré známé pravdy, totiž že nás budou srát vždycky, ať už mrtvé či živé, vlastně nabízí zhruba od poloviny snímku, mě osobně nijak neuráží, život už je takový a aspoň tu nikdo není černobílý.. Ostatně ani tenhle nesmírně zábavný a zároveň dojemný snímek, zejména dík etudě s Jeanem Rochefortem coby dalším typem milujícího muže v hlavní roli, není vůbec černobílý natož šedivý, jak by taky mohl, když ho i vizuálně dokonalým činí mistr kameramanského řemesla, Portugalec Eduardo Serra !! Pokud patříte k divákům, kteří si netykají s nějakou upjatostí a s chutí se zasmějí skvostným dialogům i sami sobě, pak rádi najdete ve snímku Patrice Leconta, kterého ta sexualita obecně fascinovala zjevně odjakživa, tolik životní cynické pravdy, kolik je v tangu osudovosti.. (02.06.2014)