Snehulienka: Iný príbeh

V býčích zápasech fandím zásadně bejkům, takže jsem opravdu viděla trochu jiný příběh a nesnášela všechny lidské postavy včetně Sněhurky. Líbily se mi ty trefné vniky reality a banality na místa, kam v klasickém pohádkovém syžetu patří typicky pohádkové motivy. Nemyslím jen dominu místo zlé královny, ale taky třeba bulvární tisk místo kouzelného zrcadla. O tom, proč a jak to bylo němé, se mi moc přemýšlet nechce, ale jsem za to ráda. Obraz, pohyb a hudba stačily vrchovatě. (21.02.2013)

No po tolilka pozornosti co se tomuhle filmu dostalo ve své domovině jsem byl na tuto verzi Sněhurky více než zvědavej. Němá sněhurka co rajtuje v aréně s bejkama, macecha co provazuje sado maso hrátky a to vše v černobílým přelivu, hm to se fakt nedalo ignorovat. Ano hercům se sice vzal hlas, ale muzika vynahrazovala veškére nálady a umě navozovala dramatickou nebo odlehčující atmosféru, na můj vkus možná až příliš. Herci co si musí vystačit s pohledy a mimikou těla maj roli bez hlasu přece jen stíženou a nějaké to umění ze sebe prostě vytlačit musí. To se nejvíc povedlo Maribel Verdú, protože ta tu svini zahrála tak přesvědčivě až jsem se divil, že není českej poslanec. Příběh nenudí a variace sněhurky je to skutečně pojata velmi originálně a chce říci moderně, jenže celý příběh je prostě oda na evropskou němotu, takže spíš zůstanu u té originality. Místy mě přišlo že film ztrací dech, jindy působil trošku zkratkovitě, ale co oceňuju uplně max je konec s tím si tvůrci fakt pohráli a líbilo se mě jak najendou kino totálně ztichlo a čekalo na ten poslední záběr, protože se fakt nedal odhandout a nakonec byl nejkrásnější možný. V podstatě poslední filmový políčko rozhodlo o čtvrtý hvězdě, nádhera. (21.02.2013)

Vše kolem tohoto filmu je tak trochu jiný příběh. Od režisérovy (sebe)důvěry držet projekt 8 let při životě. Až po fakt, že těšíte-li se na pohádku, popovídejte si spíš s umělcem, který Sněhurce prošlápl cestu. Doporučuju si přečíst pár rozhovorů s režisérem, pak totiž zjistíte čemu všemu je příběh Carmen pocta. Souhlasím s Bárou, že Macarena se pro tuto roli narodila a že nikdy nechci vidět jinou. Pro mě to nebyl jen jiný příběh, ale i jiný svět. Svět tančící v rytmu flamenca, svět ohňostrojů jisker v hlubokých tmavých očích zázračných i prokletých lidí. Nikdy nespouštěj býka z očí... Nespustím, pane Berger, ani z vás... (23.01.2014)

Třetí WTF filmová Sněhurka s rokem vzniku 2012 (první, druhá). Tahle se odehrává v první čtvrtině 20. století ve španělské Seville v prostředí býčích zápasů a jméno její hlavní hrdinky je Carmen. Film je navíc černobílý a němý, přičemž je určitě náhoda, že vznikl zhruba rok po tom, co se začalo oscarové tažení taktéž němého The Artist. Nevím, kdo dostal ten super nápad tohle natočit, ale docela dost lidí na to asi uslyší a stráví s touto jihoevropskou retro Sněhurkou příjemné chvíle (18 nominací na cenu Goya). Budiž jim to přáno, já si pro další oslavu španělské filmové produkce musím počkat na nějaký ten pěkný atmosférický thriller nebo horor. (01.02.2013)

Zase trochu jiný pohled na Sněhurku a její příběh, kdy tentokrát šlo o formu a o posunutí do Španělska před sto lety. Němé filmy se tolik netuší, ale pořád jim to sluší. Stejně jako zajímavé barevné provedení. Ten příběh ale v sobě jinak nic navíc nemá, takže body za formu a za trpaslíky, kteří mlčením vyjádří hodně. (10.10.2016)