Politická hra

Nechce se mi věřit, že Sigourney už je neuvěřitelných 60+. Plastika nebo digitální vyhlazování? Pilot: Tohle by beze studu mohli vysílat jako samostatný televizní film. Postavy mají vtip i dramatický náboj a i herci hrají slušně. Zápletka s Iránem byla slabá, ale vynahradila to linka v novinách. "Don't tell a bitch she is a bitch. Bitches hate it." Zbytek první sezóny: Mohli by tam dát zajímavější politické kauzy, anebo víc podrazů, seriál se však drží v civilní rovině. Něco jako kdybychom sledovali agenta CIA, jak vyplňuje formulář pro hlášení nadřízenému a přemlouvá agenturu, ať místo sledování přes špionážní družice pošle do terénu nějaké agenty. Rodina je pro budoucí rádobyprezidentku na prvním místě, a tak s ní řešíme synovu zálibu v drogách a běžně mammy + daddy issues. Na druhé straně politické barikády novinářka bojuje s mladší konkurencí, popřípadě s novinářskou etikou a hledá svou životní lásku. Každopádně hodně zachraňují špičkoví herci. Nebýt jich, hodnocení by šlo dolů. (16.07.2012)

Parádní herecké obsazení, které se snaží zachránit tuctový scénář, který klouže po povrchu jako kostka másla na teflonové pánvičce. I díky tomu byl "zvrat" v posledním díle, kterým tvůrci ukázali aspoň náznak odvahy jít nevyšlapanými cestičkami, jako pěst na oko. Škoda nevyužitého potenciálu, takhle bohužel jen 50% (20.09.2012)

Může mi někdo vysvětlit, proč byl seriál s takovým potenciálem, vybroušeným scénářem a úžasným obsazením, zrušen? Sigourney Weaver je "The Lady", Ciarán Hinds zase správný "motherfucker", Carla Gugino "shines", James Wolk je "sexy brother" a Sebastian Stan "steals the scene." On je také hlavním důvodem, proč jsem se na tento seriál dívala. Ten týden, během něhož jsem všech šest epizod zhlédla, byl zvláštní. Asi bylo něco ve vzduchu, protože jsem měla opravdu hodně emotivní stavy a nevím, jestli to vyvolal právě Sebastian svým výkonem, nebo to začalo už předtím, a on jenom spustil tu přehradu emocí. T.J. Hammond breaks my heart. Začalo to nenápadně, kdy jsem v několika scénách s ním měla pocit, jako by mi někdo vrazil něco do srdce. Slzy v očích následovaly okamžitě a já si říkala "co to má sakra jako být..." Co to se mnou ten kluk dělá!:) A pak přišla epizoda 4 s názvem Lost Boys. Oh my fucking God! Those feelings... Naštěstí pro něj vše dopadne dobře a vypadá to, že chlapec se z toho nakonec dostane. Thanks God. Je škoda, že tak zajímavě rozehraný příběh i charaktery, nedostaly zelenou alespoň ještě na další sérii. Bylo by very interesting sledovat, jak by se děj vyvíjel dál. Stejně jako postavy. Když jsem kdysi viděla Al Pacina v Panice v Needle Parku, byl to pro mě ten nejhezčí filmový feťák. 21. století má svého nejvíc "Sexy Junkie." T.J. Hammond. "It's always important to look your best when you feel your worst.", "How am I ever supposed to do anything important, if no one ever helps me?" (15.10.2016)

Americká politika je kapitola sama o sobě, takže tohle je taky seriál sám o sobě :-). Já bych řekl, že z těch politiků dělají až moc velké hrdiny. Přitom jim jde většinou jenom o moc a prachy. Ale tady jsou snad jenom samí kladní hrdinové, i když nějakou tu charakterovou vadu má každej. Mohu a taky můžu říct, že mě to ale celkem bavilo... ale lituju ty, kteří se v tom přestanou orientovat. Ze solidarity k takovejm divákům (i když možná nespravedlivě) snižuju hodnocení o jedno... a taky proto, že politici jsou piče. (05.10.2016)

Nemám ráda politický filmy, nesnáším politiku samu o sobě a na seriál jsem se podívala na čisté doporučení a posléze pak kvůli Sebastianu Stanovi. A jeho postava taky zůstala jedním z předních důvodů, proč jsem sérii dokoukala. Protože nezáleží na tom, jak smyšlený scénář je - je stále pravdivý, až mrazí. Někteří si svůj život prostě nevybrali, neměli ani ten luxus možnosti, ale pořád zůstávají cílem pověr, pomluv a senzací. A nikdo se neohlíží za tím, že za titulky a drby se stále skrývá skutečná osoba, skutečný žijící člověk s pocity a city. O to se nikdo nezajímá. Hlavně že se noviny prodávají, zprávy filmují a lidé mají další senzaci. (05.04.2014)