Dôstojník a špión

Tempo je zkraje dost pomalé, takže jsem se nad tím kroutila jak cukrová vata, ale s přibývajícím časem se to rozjelo a pak už jsem jen sledovala se zvědavostí jak dopadne tenhle souboj s lidskou závistí, zlobou a hlavně spravedlností. Je to jeden z těch filmů, které mi zřejmě nezapadnou do nějakého koutku mé mozkovny, ale i tak dávám čtyřku. Dreyfusovou aférou tak zůstanu zřejmě nepolíbená na neurčitou dobu. (14.11.2020)

Samotný námět Dreyfusovy aféry by se dal určitě uchopit různými směry. V Polanského nejnovějším snímku jsem vnímal nejednou mnohem více politiky, justice a kriminalistiky, než toho silného lidského příběhu neprávem odsouzeného jedince, přesto jsem vnímal strhující film. Film Žaluji! se zabývá případem Dreyfusovy aféry do vyčerpávějící hloubky, nabízí až fascinující množství informací včetně zákulisních detailů, přesto si úspěšně po celý čas udržel nejen napětí, ale i mou plnou pozornost. Polanski si dokázal nejen pohlídat svižný střih, ale taky velmi dobře zvolil směr vyprávění, které zde začíná přímo Dreyffusovým odsouzením. Zatímco s postavou Dreyfuse se setkáváme spíše sporadicky a celistvý obraz o jeho aféře si vytváříme až postupně, do centra pozornosti se od počátku dostává postava velitele Picquarta a jeho boj za spravedlnost. Musím říct, že zejména druhá polovina snímku toho na poměrně malém místě dokázala přinést hodně i k zamýšlení, ať už šlo velmi kritické vykřeslení armády (zejména odporný postoj majora Lautha, který fanaticky slouží svým povinnostem a morální otázky viny či života lidí mu při tom zůstavají úplně lhostejné) či dilematická otázka pro Dreyfusse, do jaké míry má cenu přijmout milost i bez oproštění falešného obvinění. Celkově nádherná filmařina „ze staré školy“ v nové filmu, hutném obsahově, formálně i svým nadčasovým přesahem. K dokonalému zážitku jsem snad jen občas postrádal trochu výraznější hudbu. 85% (20.11.2020)

Ve chvílích, kdy se podplukovník Picquart snaží přesvědčit své nadřízené o Dreyfusově nevině, může divák jen bezmocně skřípat zuby. Totéž platí i o sekvencích ze soudní síně a u ukázkách, kam až snaha o prosazení spravedlnosti hlavního hrdinu dovedla. Nicméně pokud jde o samotné vyšetřování či chvíle z Picquartova osobního života, tak film trochu ztrácí a taktéž bych ocenil více prostoru pro Dreyfuse a jeho rodinu. Na to, že právě Dreyfus je styčným bodem celého filmu, je ho tu na můj vkus strašně málo. Každopádně slušná práce a člověku ten tupý antisemitismus, se kterým se ostatně setkáváme i dnes, prostě nejde na rozum. 75% (17.05.2020)

Dôstojník a špión je ďalším výborným zárezom do portfólia legendy. Takáto poctivá filmárina sa už tak často nevidí. Je úžasné, že majster to má aj napriek pokročilému veku stále v ruke. Vďaka svojej emotívnej odťažitosti však nejde o titul, ktorý na ide ruku každému. Skôr než o veľkolepý popis neslávnej aféry, pripomína tiché memento s presahom do súčasnosti. Treba ho vidieť, načúvať mu a možno sa z neho poučiť. 8/10 (30.10.2020)

Troufám si tvrdit, že v různých žebříčcích nejlepších filmů za rok 2020 se tenhle film objevuje zcela právem. Pro tentokrát všechen respekt Romanu Polanskému, jemuž se lišácky povedlo, že jsem se u tohoto více než sto let starého, notoricky známého příběhu ohromné křivdy ještě jednou opravdicky pohoršil. Kvituji, že je film vyprávěn z perspektivy plukovníka (?, ve vojenských hodnostech se skutečně nevyznám) Picquarta. Bolestnější než nespravedlivé odsouzení je, když je tupen hlas svědomí, když jsou umlčováni pomáhači spravedlnosti (tehdy již není bezpráví výjimkou z pravidla, nýbrž obecnou normou). 80% (08.01.2021)