Príbeh o jednej masakre

Vynikající oldschoolové politické drama, kterých se dnes moc nevidí. Ano, je to místy nudné. Ano, je to místy nepřehledné. Ano, je tam přemíra postav. Moje filmové srdíčko však potěšilo precizní zpracování, skvělé herecké výkony a hlavně dokonalé dobové kostýmy, účesy i líčení! [ pondělí 2.7.2012, 47. MFF KV, hlavní soutěž ] (03.07.2012)

Za posledních pár let jsme to viděli už několikrát a přestává to být sranda. Důraz na to, aby ve filmu bylo víc postav než členů ROH, detaily na vytuněné Italy všech generací a košil a poctivý monitoring celého případu se už trochu okoukal. Stejně jako vyprávění, které v těchto typicky chlapských tématech cpe ženy do pozadí, baví se nikdy nekončícími konverzačkami a nakonec tahá eso z rukávu tak, že nám ukáže, jak jsou ty naše vlády hrozně prohnilý. Jako televizní minisérie by to asi fungovalo líp. (02.07.2012)

[ITFF 2012, Sydney] Neskutočný spád, (pre neoboznámeného) arogantne rozdistribuované informácie a (snáď pre každého kto aspoň minimálne trpí zvedavosťou nad možnými následkami politického hyenizmu) zdrcujúci epilóg. Snímok je prevažne znevažovaný hlavne kvôli "televíznosti" a neschopnosti sa orientovať v telegraficky predkladaných súvislostiach, čož mi príde skôr ako divácka zhýčkanosť+lenivosť, než relevantný argument, ale budiš. Pripúšťam, že by nezaškodilo viac obozretnosti a uváženosti v zmysle umiernenejšieho premostenia jednotlivých faktov aby to na dotyčného nepôsobilo akokeby dostal kladivom po hlave. Napriek tomu sa "Romanzo di una strage" nedá uprieť sugestívna usilovnosť vo vierohodne obsadených postavách, dejovej gradácií a priamočiaro komunikovanej nezvratnosti. Pôvodne som to mal za neisté štyri, ale s odstupom sa prikláňam k vyberanejším trom. (17.10.2012)

Asi třikrát jsem během promítání málem usnul. Nebylo to sice jen díky filmu samotnému, na druhou stranu Román o jednom masakru je vcelku náročný, pokud se úplně necítíte na film plný postav s podobnými italskými jmény (a vlastně i obličeji) a s dějem, který se točí okolo skupiny anarchistů, která je sledována a vyslýchána. Nabízí se mi srovnání s filmem Baader Meinhof Komplex, který ač vlastně stojí na stejném principu a obsahově je podobný, tak dokáže celou dobu držet tempo a má v sobě určitou dynamiku. Román o jednom masakru bohužel nikoliv. 47. MFF KV. 5/10 (06.07.2012)

(MFF KV 2012) dramatická inscenace událostí spojených s výbuchy v Itálii v 69. a skutečně je to inscenace, které by to asi nejlépe slušelo na TV obrazovce a možná spíše v podobě seriálu, který by mohl ještě více tnout do zde ve finále jen načrtnutých situací a vztahů - všelijaká politika je tu všudypřítomná, ale nejde se do hloubky. ve skutečnosti je to spíše přehlídka všemožných vyšších a nižších příslušníků, anarchistů, pravičáků a v tom úplném finále si pamatujete jen hlavního vyšetřujícího komisaře, protože ti všichni ostatní se vám poztrácí v té konverzační mlze. ale stoprocentně musím pochválit scénáristu - velmi zručná a sebevědomá práce a kvalitně vystavěné dialogy, ale přece jen se dalo možná jít ještě do větších kontroverzí... na druhou stranu je ale možná i dobře, že tento film si nehraje na detektiva a nesoudí, kdo za co vlastně mohl a kdo co spáchal (09.07.2012)