Na jezeře - Čínská dívka

Elizabeth Moss a Nicole Kidman v druhé sezóně ukazují, že Příběh služebnice ani Sedmilhářky nebyly tím nejlepším seriálem pojednávajícím o mateřství, v němž se letos v televizi objevily. Vše, čím byla první sezóna výjimečná, je zde vynásobeno desíti, a to v neskutečně sebevědomém tvaru moderní feministické krimi a detailní charakterové studie. Jane Campion je opět jako ve svých filmových počinech křehká, poetická, ale zároveň přinášející krutý, drsný a realistický ženský příběh. Naprosto zásadní letošní počin, jehož sledování díky práci s detaily a charakterovou drobnokresbou připomíná spíše čtení té nejkvalitnější literatury. Nejlepší epizoda: China Girl (1) (08.02.2018)

Viděl jsem pouze 2. sérii a je docela dobře možné, že první sezóna Na jezeře je výrazně lepší - konec konců kvalitu scénářů Westworld 1 a 2 dělí minimálně půlka galaxie - ale po tristní zkušenosti s Čínskou dívkou nemám ani tu nejmenší odvahu riskovat srážku s něčím tak neobratně napsaným. Je pro mě záhadou, čím si seriál zasloužil širokou publicitu, protože při sledování seriálových postav jsem měl pocit, jako by psychiatrická diagnóza Sagy Norenové ze seriálu Most byla nakažlivou chorobou a u protinožců vypukla epidemie. Prakticky neustále jsem měl pocit nepatřičnosti, chování postav chyběla vnitřní logika a jejich emocionální reakce byly prapodivné, jako by ovlivněné drogovým opojením. Jane Campion není obratná vypravěčka, ale všechno se na stylistické nedostatky svádět nedá. Při útoku vilného vozíčkáře jsem nabyl dojmu, že si ze mě už autorský tandem nepokrytě utahuje a seriál se pohybuje na teritoriu u nás vyčleněném pro Adélu, co ještě nevečeřela. Ze všech feministicky laděných děl poslední dekády, které gender skloňují na všechny způsoby, mi Čínská dívka přijde bezkonkurenčně nejslabší a selhává jako kriminální thriller i jako společenské drama. Jediným světlým bodem byla přítomnost sympatické a osobité Elisabeth Moss v hlavní roli. S jiným scénářem by její obsazení mohlo znamenat výhru. Celkový dojem: 25 %. (17.10.2018)

Seriál o tom, co v dnešním světě znamená mateřství, se sice ze začátku vydává za kriminální, ale přece jen je vidět, o co jeho autorům v prvé řadě šlo. Být to totiž kriminálka, tak bych při propojení osobního a profesního života hlavní hrdinky v takovéto míře asi obracel oči v sloup. Ale ani to nejspíš diváky první série nijak nepřekvapí. Elisabeth Moss je opět výborná. (22.09.2018)

Nebýt Kidmanky, tak se k tomu seriálu nevrátím. Ona sice zraje a zraje a cíleně si tentokrát vybrala docela zajímavý protiúkol bisexuální adoptivní matky v nevšední masce, ale někdo jako ona televizi nepotřebuje, pouze propůjčuje svou osobnost projektu, který potřebuje po letech nakopnout. Extrémně pomalé tempo 1. série nezanechalo dobrý dojem. Nádherná krajina Nového Zélandu byla vystřídána rutinnější Austrálií a odosobněná krimi mohla pokračovat. Jsem sice ráda, že se dovyprávěl základní příběh kdysi znásilněné policistky Robin Griffinové, ale sledovat drama s náhradními matkami a manipulací nezletilých bylo opět velmi náročné. Top of the Lake opět zanechalo mnoho otázek na téma moderní rodiny, mateřství, manželství, viny a odpuštění, ale upřímně doufám, že pokud někdy bude další série, že se jí účastnit nebudu. Mentalita této strany světa je příliš odlišná. (18.04.2019)

Myslel jsem si, že se to s druhou sérií trošku změní. Změna prostředí, změna herců. Všechno by tomu mohlo jít na ruku. Jenže nešlo. Druhá série se nese úplně v podobném duchu, jako série první. Sice je nový případ, nové postavy, Nový Zéland nahradila Austrálie, ale výsledek je na bod stejný. Postavy protivné, Elisabeth Moss možná ještě víc, jak v první sérii. Jane Campion je silně proženská režisérka. Nevím proč, ale v jejich filmech nebo seriálech si přijdu jako chlap vždycky hrozně nechutně. (28.12.2020)