Carol

Uplynulo pár dní od doby, kdy jsem viděl tento film a popravdě ve filmu nebylo vůbec nic, čím by vám měl utkvět v paměti... Když scénáristickou šeď neprozáří ani Cate Blanchett a Rooney Mara, je opravdu něco špatně... Abych se tady zbytečně nerozepisoval - chvílemi jsem měl v sále nutkání si zahrát na Homera Simpsona a zakřičet - NUUDAAAAA!!! (29.04.2016)

Akademická rutina ve své nejčistší podobě. Film má mnoho nepopiratelných kladů - výbornou hudbu, skvělé hlavní protagonistky, příjemnou, dobovou atmosféru. Faktický zápor se opravdu špatně hledá. Podle mého názoru chybělo Carol více opravdu silných, zapamatovatelných scén. Zrovna tak příběh, byť tématicky atraktivní, se nedočkal ani jediného zvratu, který by oživil už od prvních minut poměrně snadno předvídatelný děj. Škoda. Na jednu stranu oceňuji vkusné pojetí a věřím, že s takovýmto materiálem by nebylo těžké sklouznout k patosu a kýči. Na stranu druhou - zůstane-li po přemíře vkusnosti pachuť chladného odstupu, je to špatně zrovna tak. (30.12.2015)

Carol je film založený čistě na hereckých výkonech Cate Blanchett a Rooney Mara. Obě tady totiž hrají to, co je po nich žádáno. Cate je krásná, dominantní a přesně ví, co chce. Rooney je pro změnu krásná, tichá a v srdci se jí to pere. Nebýt ale jedné nevýrazné narážky na naší zemi, nebyl by v dialozích pořádnější moment, kdy by to stálo za to, abych se víc do dialogů zaposlouchal. (29.02.2016)

Todd Haynes už natočil jeden velice podobný film (DALEKO DO NEBE) a ani jeho nejnovějšímu počinu nelze upřít jistou uhrančivost. Avšak zatímco DALEKO DO NEBE byl vynikajícím filmem, CAROL se superlativům přiblíží jen v několika málo aspektech. Režisér dokáže diváka opravdu přenést v čase zpět do padesátých let a zaslouženě jsou tak pěny ódy na výpravnou stránku filmu. Samotné jiskření mezi hlavními postavami je stejně jako atmosféra padesátých let také téměř hmatatelná. V poslední řadě nelze nezmínit herecké výkony, především pak téměř až panovačně působící zjev Cate Blanchett, které stačí jediný pohled a pro všechny přítomné se v tu chvíli zastaví čas. Na druhou stranu nezvykle minimalistický projev Rooney Mara přestane přibližně v polovině stopáže bavit a její odevzanost začne iritovat. Vztah mezi hlavními představitelkami místy obrazně přípomíná dominantní a submisivní milenecký vztah v samotném počátku. Výčet superlativů a pozitiv zde končí. K výbornému zážitku tak přece jen něco chybělo. (17.02.2016)

Stezovat si, ze jde o sablonovity pribeh, ktery je "pouze" audiovizualne vypiplany nebo v nem nedejboze "vitezi forma nad obsahem" (nejhorsi floskule ever), znamena nepochopeni zanru melodramatu. Predevsim u Sirka, na ktereho Haynes navazoval uz v minulosti, je nesmirne dulezity povrch, nejruznejsi textury, latky, at uz dekor nebo kostymy, do kterych se tradicne projektovala sesnerovanost spolecnosti, a pusobila tak podvratne vuci lehce sablonovitym pribehum. Carol na tuto tradici nepochybne navazuje, ale zaroven ji aktualizuje, vede s ni dialog. Je to nesmirne taktilni, smyslovy (a smyslny) film, v nemz nejruznejsi povrchy (sklo, snehovy poprasek, obleceni) neustale odrazi vnitrni rozpolozeni postav. Zaroven ale Haynes oproti 50. letum tezi z toho, ze muze byt nepokryte queer a soucasne muze jit "pod povrch" (alespon fyzicky) mnohem snaz nez Sirk. Prave ta tvurci svoboda, ktera umoznuje natocit lesbickou romanci se vsim vsudy, v kombinaci s duslednym retrem, resp. takrka meta-aktualizaci toho retra, z Carol dela uchvacujici podivanou, ktera vam na konci rozbusi srdce jak o zavod a provokativne to utne driv, nez by mohla sklouznout ke klise. Tearjerker roku a na platne velka slast. (18.03.2016)