Stopy

Když sledujete Stopy máte problém uvěřit, že je to zkrátka a dobře jen hraný film s herci. Herci, kteří hrají příběh někoho jiného. A dělají to s takovou vervou a tak uvěřitelně, že vám to prostě splyne. Stopy jsou odzbrojující. Miluji cestopisy, zvláště ty ,,natvrdo'' ne ty typu jo jel jsem do Indie a tam jsem před letištěm viděl pána bez nohou a v hotelu takovýhleho pavouka ! A také miluji Austrálii. Nikdy jsem tam nebyl a sakra bych se tam chtěl podívat. Nevím proč, ta země vyvrhelů, dobrodruhů i domorodců mně prostě táhne k sobě přímo magickou silou. Austrálie země mnoha podob i míst, kde přijít o život je opravdu snadné...Stačí aby se vám v opuštěném vnitrozemí rozbilo auto a poté co vypijete vodu z chladiče už na žádnou další nenarazíte... Stopy mne vtáhly do sebe už od první minuty a já jen litoval, že jsem je neviděl v kině a že moje TV nemá o dva či tři metry úhlopříčky navíc.... Ten vizuál je prostě skvostný! Skvostná byla i Mia Wasikovska, které jsem věřil každou spáleninu od slunce, každý trn v chodidlech a každý beznadějně zacuchaný vlas pod promaštěným kloboukem. Jsem strašně rád, že jsem se díky tomuto filmu mohl té neskutečné cesty se zvířecími přáteli zúčastnit. pro Robyn to byla dlouhá a nebezpečná cesta za sebepoznáním, hledáním vlastních limitů, smířením s osudem i závěrečným překvapivým zjištěním, že samota strašně bolí. A říkám rovnou, tichá závist i když asi byly momenty, kdy jí holce nebylo hej... Smekám však před ní! --- Jinak i mně zprvu přišlo zvláštní brát sebou do pouště (navíc černého) pejsana, čemuž se zde leckdo v komentech podivuje a což leckdo i odsuzuje. Jenže Robyn o jednoho psa přišla už v dětství a asi neměla možnost svoji kamarádku Diggity někde na tak dlouhou cestu udat. A navíc Diggity byla správnej australáckej pes a ti zvládnou lecos, před čímž by evropský labrador couvnul... Ale to nejhlavnější Diggity - byla její nejlepší psí přítelkyně a co tato slova znamenají vědí jen ti, co nějakého toho čtyřnohého kamaráda mají či měli. Film byl prostě skvostný! Nestává se mi to často, ale tady je pro mně 5 hvězdiček málo. Jelikož ale více nemohu tak za mne je to jednoznačně za 5 doušků vody z omláceného hliníkového hrnku. Musím se poohlédnout po knize. * * * * * (12.04.2017)

Jinakost jako přednost. Tracks je film zvláštní, v mnohém jiný. Stejně jako hlavní hrdinka Robyn (Mia Wasikowska), která se rozhodla se čtyřmi velbloudy a fenkou Diggity přejít australskou poušť. Robynino putování tak nějak automaticky, až osudově, plyne, za tónů opět zvláštně jiné filmové hudby a ržání velbloudů, jen chvilkami je přerušováno záblesky z minulosti hrdinky. Tyto flashbacky doplňují mozaiku Robynina nitra, které má prostě problém s lidmi. Má fobii z masy, z její senzacechtivosti a vlezlosti, z nedodržování daných pravidel a zvyků (například Aboriginů) apod. Tracks je nepatetické dobrodružství, mimochodem natočené podle skutečné události, o nezdolné vůli a touze dokázat, co jsem si předsevzal a co cítím, že je správné. O potřebě dotknout se svobody a uniknout… Věřím, že když uváznete na příliš dlouhou dobu v jednom bodě, nejlepší je hodit granát tam, kde stojíte, a skočit a modlit se. (05.10.2014)

|| Scenár: Marion Nelson / Predloha: Robyn Davidson | Hudba: Garth Stevenson | Distribúcia: Transmission Films | Štúdio: See-Saw Films | Rozpočet: 12 miliónov $ | Tržby: 5,021,000 $ || Zo začiatku ma to celkom zaujímalo, i sa to príjemne rozbiehalo. Po prvej tretine som si však začal nudou skoro trhať vlasy. Ostatne, o čom môže byť 100 minút videa z púštneho putovania než o putovaní a umieraní zvierat? To, že to bude dlhé, nebezpečné a NUDNÉ som vedel už aj pred týmto dielom. 35% | FullHD, THX, EN DTS | (09.01.2015)

Krásný a dojemný příběh. Každý máme svou cestu, kterou si musíme projít... Kromě nádherných záběrů přírody a velmi civilních hereckých výkonů podbarvuje celý snímek naprosto podmanivá hudba, která jednoho strhne a do konce filmu už ho nepustí. Není dominantní, a přesto si ji jeden nějak tak vnitřně stále uvědomuje. O to silnější dojem z celého filmu. (08.05.2018)

Podobné motivační snímky v čele se silnou ženskou postavou mám rád. A Robyn Davidsonová v podání příjemně hrající Wasikowské onou ženou rozhodně je. Na délce sta minut divák zažije nádhernou, vyčerpávající pouť australskou buší, kde ve společnosti jedné ženy, roztomilé fenky, tří velbloudů a jednoho velblouděte potkává sympatické domorodce, senzacechtivé fotoreportéry, klokany a v téměř hororové scéně hada. Zažije několikero dramat, která dokáže napsat pouze život sám a dočká se zasloužené odměny. Závěr byl fenomenální. A velbloudi, ač jsou vypelichaní a smrdí, jsou krásní :) Z podobných snímků mě však o kousek více zaujala Divočina. [Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií] (02.04.2015)