Jde si pro nás noc

„Ráda bych si povídala dál, ale…pojďme se zabít.“ Příslib nástupce Zátahů mě lákal, tím spíš, když v něm měli hrát hned 4 „zátahoví“ protagonisté Taslim, Uwais, Lee a Estelle (pro poslední jmenovanou mám navíc od jejích „tanečků“ s kladivy ukrutnou slabost). Jenže Tjahjanto přece jen není Evans a člověk vnímá, že jde o něco slabší verzi výše zmíněných Zátahů. To ovšem nemění nic na tom, že jde pořád o brutální, hodně „tomatovou“ zábavu, která má i sem tam dobrý (jak jinak než krvavý) nápad, a také pár postav, co mají styl. Pokud jsou navíc filmy podobného typu nasáklé čistě testosteronem, v tomhle snímku mají možná ne až tak velké, ale o to zajímavější zastoupení ženské (anti)hrdinky, z nichž některé jsou ještě větší „badass“ než jejich mužští protějšci (a upřímně, nejlepší bitka z celého filmu není ta přepálená, závěrečná chlapská, ale právě hlavní „holčičí“, a ten, kdo k ní vymýšlel choreografii, si zaslouží potlesk). A pokud se přenesete i přes ty malinko haprující motivace postav, můžete se docela dobře pobavit. Za mě to budou ještě slabší 4*. (10.04.2022)

Úvodních dvacet minut je peklo k nepřežití a zkouška trpělivosti, protože se Tjahjanto snaží budouvat jakože osudový děj a vztahy mezi charaktery. Jenže mu v tom nehraje ani jeden byť jen náznakem obstojný herec a sám autor je jako scenárista na zabití. Čili jen čekáte, kdy si konečně uvědomí, co za bitkařské borce všech borců v ansámblu má (to je jako mít pro fotbalový match k dispozici Messiho a místo vpuštění na hřiště byste s ním na lavičce řešili vymírání delfínů) a najde už sakra nějakou záminku, aby si mohli dát řádně po hubě. A jakmile tu záminku vstupem do řeznictví najde, tak víte na čem jste. Ano, jde stylem akce o Raid 1.5. Ne, Tjahjanto není Gareth Evans, ale akci od něj opisuje zdatně. Střídají se kontaktní bitky s hromadnými masakry na ostří mačety, do toho nějaká ta přestřelka, honička... Co chvíle, to jiný typ akce. Spojující elementy jsou tři; hravá syrová choreografie (všechna čest výkonům kaskadérů), dynamická přesto přehledná kamera a absolutní adorace nesmyslně přepáleného neopodstatněného gore-jatkovitého násilí², které ne každý skousne. Zvlášť když platí, že děj/dialogy/pnutí mezi charaktery (ty se objevují odnikud a mizí kamsi) jsou čistě pro formu, jelikož si autor někde přečetl, že právě takové elementy by každý film měl mít. Dobře vám radím, přetočte rovnou na řeznictví a po cca deseti minutách vám bude rázem jasné, zda jste objevili svou novou guilty pleasure kultovku či si poklepete na hlavu "co že za zvrhlá sadistická hovada ti Indonésané jsou" a znechuceně to vypnete. Ovšem než to vypnete, pusťte si ještě alespoň finální desetiminutovou bitku Taslim versus Uwais; to je čiré žánrové blaho. (08.01.2019)

"There is no way out of this" - Komentář píšu čtyři roky po prvním zhlédnutí (v průběhu času viděno desetkrát). The Night Comes for Us je pro mne absolutní vrchol akční kinematografie. V průběhu celého filmu si nemůžete ani na chvilku oddechnout a jenom vám chodí do hlavy myšlenka "prosím, ať tenhle snímek trvá věčně". Dech-beroucí choreografie všech postav. Ito je jednoznačně nejvíc badass hlavní postava, co jsem kdy viděl, leč jeho emotivní stránka charakteru mne ke konci malinko dohnala k slzám, a to je dobře!. Na můj vkus snímku nechybí absolutně nic, naopak mne mrzí, že pár scén bylo vystřižených (naštěstí jsou dostupné na YouTube) - Odkaz: Operátorka v obchodě - Konverzace mezi Bobbym a malou   Pamatuju si, když jsem před zhruba deseti lety viděl první The Raid a těšil se na The Raid 2, kterej bude rozvinutější a nikdy mne nenapadlo, že by mohlo přijít ještě něco o mnohem více nadupanějšího, co se týče akce (The Night Comes For Us je takovej mix těchto dvou dohromady s o chloupek lepšími gore elementy). Mít možnost na to jít do kina, jdu minimálně čtyřikrát po sobě. Závěrečný fight mezi Joe Taslimem a Iko Uwaisem nikdy nedostanu z hlavy, parádní řežba! (22.05.2022)

Mega ultra brutální rubačka, ve které se nejvíc používají mačety, sekáčky a nože. Krev stříká, kosti praskají, mrtvoly se kupí, jako houby po dešti. Akce, souboje, přestřelky, skutečně ve vrchovaté brutalitě. Horší je to už se scénářem a příběhem samotným. Trhlin a nelogičností by se našlo habaděj, ale nějak to neřeším, v tomhle ohledu vítězí precizně natočený gorefest s výtečnou choreografií a naprosto kulervoucím vizuálem! Pastva pro oči!! (10.12.2018)

Film vypadá na oko strašně kvalitně a dobře, jinak je to asi tak všechno, co se mi na týhle nohárně zalíbilo. Strašně jsem se na to těšil, ale nakonec z toho vylezl takovej bezduchej kmitočet. Film spolehá nejspíš jen a jen na akci, což by mi nevadilo, kdyby mi nepřišla nezáživná a na Taslima a Uwaise (které mám hodně rád) mi přišla až někdy docela taková... utahaná, pomalá? (možná špatnej střih) Zkrátka mě nezaujala ani akce a ani děj. Co se týče hudby, někdy mi přišla fakt dobrá a někdy mi tam třeba vůbec nesedla. Možná jsem se zas těšil až moc. (07.03.2019)