Chlapci z partie

Perfektní drama, celý film se odehrává v jednom bytě, takže moc záleží na hercích, scénáři a režii. A ti všichni odvedlí skvělou práci. Herci byly neobyčejně dobří, nominace na objev roku (Zlatý Glóbus) pro Kennetha Nelsona zasloužená, scénář a to především dialogy je na výborné úrovni a režisérovi se daří udržet divákovu pozornost a atmosféru celé 2 hodiny. I přesto, že je z filmu poznat že jde o adaptaci divadelní hry, není to vůbec na škodu. (17.07.2009)

Ou, ou... tak tady jsem se s Williamem Friedkinem (po 7 skvělých zkušenostech) poprvé totálně minul. Filmařsky zručně natočené, jistou atmosféru na půdě jednoho domu se tu Friedkinovi s přibývajícmi zvraty (zvláště s příchozím deštěm) vybudovat podařilo a v rámci děje ve víru postupně gradující charakterní hry jde najít pár celkem zajímavých momentů... ale co s tím, když pojetí téměř všech homosexuálních postav, pokud jde o jejich výstředně stylizovaný tón a infantilně přihřátou mluvu, mi připadalo hodné maximálně tak parodie či komedie typu Klec bláznů, zatímco tvůrci se snaží s tímto stylem rozehrát seriózní drama? Nehledě na to, že problémy či spíše pseudoproblémy homosexuálů mi byly ukradeny, strávit v téhle společnosti dvě hodiny trapně zkaženého večírku bylo pro mě místy nesnesitelné a nekonečné a zvládl jsem to jenom díky rozložení filmu na tři části. Postupně zesílující naději, že se film pořádně rozjede a zlepší, začala v poslední třetině vystřídavat pouze naděje v brzký konec. Příliš se mi nechce chválit ani tu Bacharachovu hudbu, když zde tvůrci jako ústřední motiv zvolili (a pouze zrecyklovali) šlágr „The Look of Love“, který zazněl již o 3 roky dříve v Casinu Royale. Snad jen fakt, že Friedkin natočil gay film v době, kdy tohle téma ještě nebylo v módě cpát do každého druhého filmu, naopak šlo o ožehavě minoritní záležitost, lze brát jako zajímavost k dobru. [45%] (07.07.2022)

Uřvané a stupidní, herecké výkony hrozné. Režijně docela zvládnuté, ale jinak děs a hrůza. Nikde nic, co by zaujalo a ty pitomosti, co herci vypouštějí z úst... K tomu jakási hra na hru, která dokáže rozhodit způsobem, že se z toho hroutí a zase jen hysterák. No prostě dokoukat se to dalo jen s velkým sebezapřením. Vidím, že jsem tu s negativním hodnocením jaksi osamělý, ale tohle si nic jiného nezaslouží. Takový je můj názor. (13.10.2009)

Božínku, asi jsem se zamiloval do Michaelovejch sarkastickejch hlášek. Ale teď vážně. Vykonstruovanej děj vyvažujou bravurně napsaný rozhovory a charaktery postav. Bez těch pár scénáristickejch berliček by se ale z filmu asi nevyklubalo takový psycho. Divadelní stylizace je fajn a na předlohu bych si do divadla klidně zašel. Na poli konverzaček silnej nadprůměr. Zajímavej komentář: fauxthum (26.04.2010)

Na svoji dobu poměrně odvážný a ve zobrazování homosexuality překvapivě střízlivý (mám na mysli nezatížený tendenčními dobovými vlivy) a otevřený film Williama Friedkina, provedený jako divadelní hra. Evidentní vliv Freudovy psychoanalýzy a komorního psychologického dramatu na způsob Čechova, prodchnutý „woody- allenovskou“ intelektuální chandrou. (01.08.2009)