Chlapci z partie

Ou, ou... tak tady jsem se s Williamem Friedkinem (po 7 skvělých zkušenostech) poprvé totálně minul. Filmařsky zručně natočené, jistou atmosféru na půdě jednoho domu se tu Friedkinovi s přibývajícmi zvraty (zvláště s příchozím deštěm) vybudovat podařilo a v rámci děje ve víru postupně gradující charakterní hry jde najít pár celkem zajímavých momentů... ale co s tím, když pojetí téměř všech homosexuálních postav, pokud jde o jejich výstředně stylizovaný tón a infantilně přihřátou mluvu, mi připadalo hodné maximálně tak parodie či komedie typu Klec bláznů, zatímco tvůrci se snaží s tímto stylem rozehrát seriózní drama? Nehledě na to, že problémy či spíše pseudoproblémy homosexuálů mi byly ukradeny, strávit v téhle společnosti dvě hodiny trapně zkaženého večírku bylo pro mě místy nesnesitelné a nekonečné a zvládl jsem to jenom díky rozložení filmu na tři části. Postupně zesílující naději, že se film pořádně rozjede a zlepší, začala v poslední třetině vystřídavat pouze naděje v brzký konec. Příliš se mi nechce chválit ani tu Bacharachovu hudbu, když zde tvůrci jako ústřední motiv zvolili (a pouze zrecyklovali) šlágr „The Look of Love“, který zazněl již o 3 roky dříve v Casinu Royale. Snad jen fakt, že Friedkin natočil gay film v době, kdy tohle téma ještě nebylo v módě cpát do každého druhého filmu, naopak šlo o ožehavě minoritní záležitost, lze brát jako zajímavost k dobru. [45%] (07.07.2022)

Show me a happy homosexual and I'll show you a gay corpse. 1) Ano, o této smutné pravdě je v podstatě celá divadelní hra. Začíná nenápadně jako vtipná komedie plná bonmotů a postupně s pokračujícím večerem a narůstajícím množstvím vypitého alkoholu a vykouřené trávy se mění na existencionální drama reflektující gayovské vidění světa._____ 2) Mart Crowley, autor divadelní hry i filmového scénáře, prosadil kompletní původní herecké obsazení z divadla. A i když dílo "smrdí" divadelní hrou na sto honů, přesto některé záběry kamery dodaly příjemný filmový nádech._____ 3) Hra je svižná od začátku až do konce, téměř nemá hluchá místa. A i když mi některá místa připadala jako přejatá z výuky dramatu na DAMU, nebyla v tom žádná křeč. Konec konců je milé vidět dramaturgii i režii takovou, jaká by měla být._____ 4) Smutný osud řady herců, kteří zemřeli na AIDS, jen dokresluje celkové vyznění hry (Kenneth Nelson - Michael, Frederick Combs - Donald, Leonard Frey - Harold, Robert Latourneaux - CowBoy)._____ 5) Who do you have to fuck to get a drink around here? (17.07.2009)

Uřvané a stupidní, herecké výkony hrozné. Režijně docela zvládnuté, ale jinak děs a hrůza. Nikde nic, co by zaujalo a ty pitomosti, co herci vypouštějí z úst... K tomu jakási hra na hru, která dokáže rozhodit způsobem, že se z toho hroutí a zase jen hysterák. No prostě dokoukat se to dalo jen s velkým sebezapřením. Vidím, že jsem tu s negativním hodnocením jaksi osamělý, ale tohle si nic jiného nezaslouží. Takový je můj názor. (13.10.2009)

Božínku, asi jsem se zamiloval do Michaelovejch sarkastickejch hlášek. Ale teď vážně. Vykonstruovanej děj vyvažujou bravurně napsaný rozhovory a charaktery postav. Bez těch pár scénáristickejch berliček by se ale z filmu asi nevyklubalo takový psycho. Divadelní stylizace je fajn a na předlohu bych si do divadla klidně zašel. Na poli konverzaček silnej nadprůměr. Zajímavej komentář: fauxthum (26.04.2010)

"Sex ve městě. To je ten seriál o čtyřech ženských co se chovají jako teplouši." Marge Simpsons. Tak tady je to naopak. Osm postav a každý umístěný na určitém místě škály. Od věřícího katolíka který nedokáže bojovat se svou přirozeností, takže žije s mužem, až po chlapa středního věku, který se 24/7 chová jako kdyby parodoval namyšlenou středoškolskou roztleskávačku z amerických filmů. Film má neskutečnou kadenci velice chytrých dialogů pronášených herci, kteří je dva roky předtím každý večer opakovali na jevišti, takže i když jsou šroubované až do absurdna, v jejich podání znějí přirozeně. Jenže ty dvě hodiny jsou zkrátka moc. Především první půlka se dost táhne, a i když v té druhé začala atmosféra neúprostně houstnout, stejně jsem se občas nudil. Dojem zachraňuje režijní um Williama Friedkina. Rok před Francouzskou spojkou a tři roky před Vymítačem ďábla měl fazónu jako nikdo na světě, a na výsledku je to vidět. (05.05.2023)