Život je pes

Herecký koncert Huga Haase, který si vystřihl dvojroli v komedii, kde se mladý bezprizorní skladatel vydává i za svého strýčka. Okolnosti ho nutí, vystupovat v obou rolích na jednom místě, což vyústí do několika opravdu povedených scén. Komedie s motivem záměn, nebo dvojích identit byly vždy oblíbené jak mezi diváky, tak mezi herci a tato patří k těm vydařeným. Navíc bylo opět zajímavé sledovat mnoho detailů, ze kterých bylo zřejmé, že naši předci byli i před skoro 100 lety velmi IN. Mít vůz, znamenalo i pro ženu, že ho bude umět opravit....když Mandlová navlékala montérky a soukala se pod auto, koukal jsem jako blázen. Myslím, že mnoho našich představ o předválečné době, neodpovídá skutečnosti. (06.03.2022)

Vkusná čirá zábava bez filmařských efektů. 1) Jistě, že je to fajn film. Zábavný scénář téměř bez slepých míst, poměrně svižná režie, výborné herecké ztvárnění._____ 2) To, co mě fascinuje, není skutečnost, že o třičtvrtě století později se u filmu příjemně bavím (to se bavím i u antické dva tisíce let staré literatury), ale že tento film stejně jako mnohé další z období raného zvuku názorně ukazuje, že do kina resp. dnes více k obrazovce usedáme mnozí ne proto, abychom viděli smyslné či nesmyslné honičky, přestřelky, krev a násilí, ale abychom chvilku pobyli v přítomnosti Paní Pohody. Pobyl jsem a cítím se lépe. (10.03.2009)

Scénu s bláznivou podstolní výměnou jsem si zkresleně pamatoval z dětských let, kdy jsem film viděl na chatě. Hugo je skvělý, líbí se mi především jeho práce s jazykem, kdy hodně vět nedokončí, nebo některé myšlenky jen naznačí, pokoktá, prostě nádherně (a počesku) přemýšlí nahlas. Dost jiný, ale podobný způsob proslovu jsem vypozoroval u Normana Wisdoma, ačkoliv proti němu je Hugův projev a vystupování hodně suverénní. Přes využití některých na svou dobu jistě převratných filmových triků (dvojexpozice, "nepostřehnutelný" střih, zadní expozice) se film vyznačuje silnou inklinací k právě doznívající éře němých filmů, přesněji grotesek - schválně si všimněte - jsou tu dlouhé scény, ve kterých se vůbec nemluví, způsob pohybu, zrychlení a pozice kamery sklouzává velmi často k němé grotesce. (02.01.2015)

Hugo Haas rozhodně nepatří mezi plejádu herců, ze kterých se mi pravidelně topoří mých dvacet anakondích čísel. Tato jeho two man show mě bohužel nikterak nenadchla a ani se nehláškuje tolik, kolik bývá Fričovým dobrým zvykem. V rámci humoru se drží film opravdu hodně při zemi. Tedy minimálně z mého vysoce odborného pohledu. Naopak v mnoha pasážích působí film takřka až hororovým dojmem. Noční můrou všech rozumných mužů je svatba. Zkuste si potom představit hned dvojitou svatbu v jeden den, brrrr. Závěr filmu byl tedy tradičně fajn. Bohužel většina stopáže je zbytečně rozvleklá, nevtipná a příliš nezajímavá. Pochvaluji si Adinu Mandlovou, které to v tomto filmu nesmírně sluší. Člověk by kvůli ní snad i své zapřísáhlé puritánství na 45 minut odložil stranou. Lepší hvězda. (03.07.2019)

Haas udělal dobře, že Mandlové nabídl roli v tomhle filmu. Měl k tomu, pravda, i pragmatické důvody, protože si Mandlovou na debaty o filmu nastěhoval k sobě domů, kde spolu s Fričem projížděli přes den scénář. No,a na noc Mandlová už zůstala. Život je pes byl ohromný kasovní úspěch a posunul Haase mezi filmové hvězdy. I po těch letech vidíme proč - Haasovo herectví neuráží ani dnes a film je tak roztomilou komedií s Haasovou samomluvou a přeskakováním mezi rolemi skladatele a jeho imaginárního strýčka, že je člověku po jeho skončení tak nějak příjemně připitoměle veselo. (22.10.2012)