Nymfomanka I.

Tenhle snímek už nemá s kamínkem nic společného, spíše se jedná o oblázek, který jedním šikovným pohybem vyklepnete. Ale proč to dělat, když je tak hladce obroušený a příjemný na dotek? Lars von Trier ve svém novém filmovém přípustku reinterpretací vstupního prostoru do nemocnice dedogmatizuje Riget, vysmívá se diváckým očekáváním, a před vyvrcholením snímek ukončuje, jen aby vytvořil očekávání nová. Filmařsky se jedná o velmi zábavné a chytré dílo („empatický vizuál“ – černobílá kapitola o umírajícím otci, neklidně se houpající kamera sledující Joe v bezvědomí, kýčovité záběry při scénách rodinné idyly s otcem…; včlenění představ druhé postavy – nezúčastněného posluchače – které povyšuje koncept nespolehlivého vyprávění; ambivalentní vidění Joe vs. Selingman, tedy jejich neustálá konfrontace jako prostředek k dovysvětlování, včleňování dalších motivů atp.; snad až rouhačský přístup k exaktním vědám, ba vědě (a její snaze pojmout vše) obecně – např.: Fibonacciho posloupnost - její role ve filmu vs. důvod vzniku; Uma Thurman jakožto personifikace mužského strachu z ženských scén, práce s humorem jako svého druhu orgasmem...) nicméně v konečném důsledku se stále jedná pouze o první část. (25.12.2013)

Neotřelý snímek, který dokáže zaujmout svým zajímavým a poutavým příběhem, v němž je sex servírován v natür formě, avšak stále ještě relativně vkusně proti druhé části. Chválím jak zpracování filmu, tak herecké výkony, ale rovněž děj. Je jasné, že takový počin se nezavděčí všem a že je značně kontroverzní a šokující, ovšem troufám si tvrdit, že první část vskutku přináší zajímavý příběh, který by se de facto obešel i bez oněch sexuálních scén zobrazených ve vší přirozenosti a je jakousi sondou do psychiky a života nymfomanky. (19.08.2014)

Spokojila bych se s odpadem! bez dalšího vyškrtáváníse z energie, ale bylo na mě naléháno, že to mám prý vysvětlit, tak se jdu hájit. Zkraje chci říct, že Triera jsem respektovala jako tvůrce, který se nebojí točit si podle svého a snášet i nenávistné reakce. Prolomit vlny jsem kdysi rozdýchávala pěkně dlouho a žasla, jak to přes syrovou formu bylo plné citu, u Dogville mě fascinovalo přesné vyhmátnutí lidského hyenismu, Antikrist ... furt dobrý, Melancholie ... wtf? a Nymfomanka ... už nemám slov. Škoda, že to není třeba o lupénce, takhle to může vypadat, že mám snad něco proti sexu. Konec světa Trierovi nestačil, teď se na nás ještě musel vydělat a někdo to skutečně rád mazlavé. Já neděkuji! (21.10.2014)

Čím víc o tom přemýšlím, tím víc mám dojem, že ať chce kdokoliv cokoliv o Nymfomance napsat, režisérovu záměru se ani v nejmenším nepřiblíží... Trier pracuje více s divákovým očekáváním - erotický příběh s třemi hardcore záběry (a nejspíše i dubléry hereckých hvězd), režisérova verze (i přes titulek na začátku filmu a zmínkách všude na webech nemusí vůbec existovat), může a nemusí to být celé vtip, rozhodně to není žádná studie ženské sexuality, ale ani lákání na senzace či jednoduché zobrazení kopulace. Nejčastěji se v souvislosti s tímhle snímkem hovoří o velice obratné propagaci, ale zase, kdo by proboha nechtěl, aby se na jeho film chodilo? Zbaven všech těchto pozlátek je tohle vyprávění o psychicky narušené ženě, se kterou se, více či méně, může potkat každý. Režisér pracuje samozřejmě i se stereotypním zobrazením sexu, já osobně jsem dostal tak zvláštní film, na jaký jsem od Larse zvyklý. Spokojenost. A jistě - druhý díl bude rozhodující. Mě zbývá necelých čtrnáct dní. (02.01.2014)

Neúplné... přesto velice slibné. Humorné i temné příběhy že života jsou někdy až zarážející stejně jako některá srovnání. Von Trier jen tak mimochodem vysvětlí tajemství správného muškaření. Možná je to rázným producentským střihem, ale NYMF()MANKA (zatím) nepůsobí jako přehnaně erotický film, ale studie ženské sexuality, která je navíc podaná svěžím a zábavným způsobem. Diváci v kině se smáli na správných místech (situace, která je vtipná pokud se neděje vám) a několikrát naskočili leknutím, ale u nymfo-scén nebyl nikdo pohořšený, na druhou stranu asi ani zklamaný. Herecky nelze vytknout vůbec nic. Špičková sestava, které překvapivě vládne spíš mladičká Stacy Martin (která mimochodem vypadá jako jedna má spolužačka z výšky) než Charlotte Gainsbourg, ale u druhé části to bude spíše naopak. Z vedlejších hrdinů na sebe strhává pozornost Uma Thurman s bezchybnou kreací dokonalé manželky a Christian Slater v roli hodného tatínka. Zatím vynikající a ještě to vypadá, že nezajímavější nás teprve čeká. Zwei Bilder nur ein Rahmen... Ein Körper doch zwei Namen... Zwei Dochte eine Kerze... Zwei Seelen in einem Herzen... (29.12.2013)