P.K.

Indické filmy si dávkuji v patřičných rozestupech ne proto, že je považuji za příliš jiné, ulítlé a rozvrkočené. Je to naopak. Těch emocí a rozjuchanosti je vždycky tolik, že kdybych tyto filmy sledoval pravidelněji, nejspíš bych si na to časem zvykl. A to nechci. Dostávat takto intravenózně směs barev, chytlavých písní, krásných hereček, humoru, lásky a pozitivna, mi totiž dělá moc dobře. Byl jsem zvědavý, jak moc sci-fi to bude, ale nijak mě nepřekvapilo, že vlastně vůbec. Postava PK autorům posloužila především jako ukazovátko na mnohé nesmysly a podivnosti, které my lidé děláme. Velmi odvážně se otírá o náboženství, resp. modlářství. V zemi, kde je nejvíc náboženských uskupení a k nějakému z nich patří přes 99% obyvatelstva (Wiki), museli tvůrci nakrknout spoustu lidí. I když zazní věta, že Bohové jsou jen dva...ten, který nás stvořil a ten, kterého stvořili lidé, interpretovat se to dá různě. Tvůrci si očividně rochnili v porýpávání do mnohých náboženských praktik, ale je to na úkor dynamiky. Zbytečně tím zamázli slušně fungující a veselý úvod. Ale pravda, vše je zapomenuto díky veleromanticky dojemné závěrečné třetině, takže na mé hodnocení nebudou mít ani tyto slabší pasáže velký vliv. Naopak za vyzdvihnutí stojí skvělý A. Khan, krásná Anushka a překvapivě chytlavé písně...především v první půli. Na romantiku si vůbec nepotrpím, ale ta indická bezelstnost, nebo co to je, na mě působí jako čerstvě nakrájená cibule... . Ten film je tak dlouhý a pestrý, že i když má pár hluchých, nepovedených míst, dokáže nabídnou dvakrát větší hromadu těch vynikajících. Takže ve výsledku může nadávat snad jen někdo, kdo se podíval na PK bez toho, že by se na indický film předem naladil. Bez toho to většinou nejde. (20.05.2023)

Rajkumar Hirani po skvelých 3 Idiots prináša po 5 rokoch ďalšiu parádnu dramédiu, a opäť s vynikajúcim Aamirom Khanom v hlavnej úlohe. Tentokrát však Rajkumar vsadil na parádnu náboženskú a spoločenskú satiru, ktorú zrealizoval prostredníctvom mimozemského muža nazvaného PK. Začiatok možno trochu rozpačitý, ale potom už to bola satirická dramédia ako sa patrí. Všetko to čo PK prezentoval ohľadom náboženstiev a viery je naozaj na zamyslenie a je možné, že mnoho ľudí v nábožensky rozmanitej Indii tento film trochu pobúri, ale naozaj tá prezentácia veľmi primeraným spôsobom argumentovala mnohé otázky ohľadom viery a cirkvi ako takej (btw. ďalší výborný indický film s podobnou témou náboženskej satiry je aj OMG). Každopádne, PK naozaj nesklamal - skvelý scenár, sympatické postavy, pozoruhodné posolstvá na zamyslenie, príjemný soundtrack (až na tie marťanské zvučky),... celkovo teda vydarený kúsok. 5* (25.01.2015)

I když jsem nečekal vůbec nic speciálního a začátek tomu tak jaksi nenapovídal, protože na to bylo moře času (film má téměř 2h a půl), tak co se postupně odehraje a jak film pracuje s otázkou víry v našem světe je naprosto uchvacující, originální a zároveň velice jednoduché a prakticky se s pohledem PK ztotožňuji. Scéna ve studiu, kde PK reaguje na otázky guru je vrchol filmu a to konečné dopovězení příběhu mezi Jaggu a Saafrazem už jen třešnička. Podle mě tento film je klenot a právem patří k tomu nejlepšímu, co jsem zatím viděl. (21.02.2015)

Rozhodne sa nenechajte zastrašiť prvou časťou filmu. Mal som problém zvyknúť si na hrdinu, ktorý sa mi zdal riadne nesympatický. Rovnako dosť trápny humor. Myslím, že tie úlety mali odľahčiť tému, ktorej sa tento film bude venovať v druhej časti. A tou je hľadanie Boha a skúmanie náboženstiev. Pocit z celého filmu nakoniec veľmi pozitívny. Originálne podaná dilema. Mimozemšťan hľadá svoj ovládač, nevinný, správajúc sa ako "malé dieťa", nepoznajúc klamstvo. A potom prídu tancujúce autá... Hodnotím to ako veselý film, ktorý nenapádne pritvrdzuje.... (03.03.2018)

Já prostě tyhle bollyfilmy asi nějak neumim. Nápad a scénář je nejmíň na čtyři hvězdy, zpracování (za mě) nejvíc na jednu. Takže za mě mezi dvěma a třema; nakonec se přiklánim spíš nahoru, protože konec a některý ty myšlenky týkající se náboženství a podobně byly fakt skvělý. Je to ale strašně přehnaný, estrádní, přehrávaný, pitvořící se, přebarvený, přeplácaný, zdaleka ne všichni uměj hrát, taky mě rozčilujou ty postprodukčně přidávaný zvuky, se kterejma to pak působí jak sledování Neváhej a toč - někdo by na to všechno možná řek, že to je prostě Indie, prostě Bollywood, a možná by měl pravdu, ale mně to jednoduše nesedne a jednoduše mi to nepřijde dobrý. To je samozřejmě čistě subjektivní záležitost. Ale nějak od půlky filmu, jak se PK naučil mluvit, to začalo získavat novej rozměr - a to, jak se pak začal stavět tomu tlustýmu papalášskýmu prasopsovi a jak tam pak na pozadí těch různejch náboženskejch otázek a problémů komentoval nejen víru, ale svět jako takovej, tak jakkoli to byla průhledná a trochu přeslazená agitka za svět krásnější, tak to prostě bylo skvělý a sedlo to jako prdel na hrnec (předevšim nosná myšlenka o "wrong number" - špatnym čísle, který si vzájemně dáváme ať už na Boha nebo na lidi kolem nás a pak se divíme, že je něco špatně a viníme z toho nejvíc Boha; o nálepkách křesťan-hinduista-muslim atd., který si zas vymysleli a začali používat jen lidi a s podstatou problému nebo s pravou vírou nemaj nic společnýho... - za to všechno opravdu klobouk dolů). Povedla se kupodivu i ta romantická linka, která neskončila tak moc růžově, jak jsem se bál; ta holka sice byla ošklivá jako noc, ale toho Pakoše jsem jí přál. A písnička 'Love is a Waste of Time' se mi už dokonce normálně líbila! Takže sečteno podtrženo - ta forma mi sice obecně nesedne a na začátku mě to sralo strašně, ke konci mě ten film ale potěšil tim, jakou má hloubku a že nejde o žádnou plytkou a odfláklou komedii, která byla natočená jenom proto, aby na ní někdo vydělal, ale že si na tom scénáři někdo fakt dával záležet - ta zápletka je prostě nejen chytrá, ale hlavně i osvětová. (23.09.2016)