P.K.

Zpočátku jsem jen tiše trpěla a přemítala, jak přežiju do konce. Ale stalo se nečekané, začala jsem se bavit. Pohled na chod naší civilizace očima neznalého mimozemšťana je vtipný. A satirou prošpikované téma slepé důvěry v tu či onu víru a v jejich samozvané vůdce se mi zdá v indických lokalitách přinejmenším odvážné. Takže kašlu na zpěvy a tanečky a hodnotím výše než bych původně čekala. (08.10.2016)

Film trochu připomíná pohádku - Jak pejsek a kočička vařili dort. Jednotlivé ingredience jsou dobré a chutné, ale dohromady je to takový mišmaš, ze kterého mi na rozdíl od velkého zlého psa sice nebylo špatně, ale také se nejednalo o žádný gastronomický zážitek. Khan má buď dobré vizážisty, suprovou genetickou výbavu nebo bobule proti stárnutí (chci je taky). Hudba je chvílemi neuvěřitelná. Jeden z hudebních motivů byl jak vystřižený z nějakého obskurního televizního pořadu typu Kolotoč. Některé scény balancují na hranici nesnesitelné trapnosti, že kdyby se jednalo o evropský film, tak to okamžitě vypínám. U Indů to člověk toleruje. Část národa, která si dává do chrámů plyšové opice a slony (viděl jsem to na vlastní oči), má ke kýčovitosti jiný vztah než my:-) (07.08.2015)

Tak za prvé, P.K. není žádná fantasy (a bohužel je to takto chybně označené i na IMDB), ale sci-fi. Za druhé, ten film ryje do zkorumpovaných náboženství, ale rozhodně ne do věřících lidí. Tak jsem se konečně odhodlal podívat na nějaký pořádný indický film (doposud jsem viděl zatím jenom dva, a to ty nejstarší, jeden z roku 1913 a druhý z roku 1919) a překvapivě to vůbec nedopadlo špatně. Pravda, chvílemi se ten film táhne jako prase a na dvě a půl hodiny to rozhodně nevystačilo, pár trapným scénám se to nevyhlo, ale jinak jsem se překvapivě celkem bavil, některé scény jsou zajímavé, postavy jsou celkem sympatické, Aamir Khan se opravdu celý film tváří jak z jiné planety (i když teda chvílemi vypadá jak Mr. Bean) a i když s PK nemohu souhlasit se vším, v něčem má pravdu a ten film má i co říct. Poslední půl hodina se mi hodně líbila, i když zbytečně příliš hrála na city. A taky musím uznat, že těch písniček tam bylo naštěstí méně, než jsem čekal (ale i tak by se některé daly v pohodě odstranit, ale to by to nebyl indický film, že ano). Celkově se mi ten film ale docela líbil, a to i přes to, že se to chvílemi neskutečně táhlo. Přemýšlím, jestli dát silné 3* nebo slabé 4*, ale budu hodný a zvolím hodnocení č.2. Což ale neznamená, že až se mi to rozleží v hlavě, hodnocení nezměním. (09.05.2020)

Já prostě tyhle bollyfilmy asi nějak neumim. Nápad a scénář je nejmíň na čtyři hvězdy, zpracování (za mě) nejvíc na jednu. Takže za mě mezi dvěma a třema; nakonec se přiklánim spíš nahoru, protože konec a některý ty myšlenky týkající se náboženství a podobně byly fakt skvělý. Je to ale strašně přehnaný, estrádní, přehrávaný, pitvořící se, přebarvený, přeplácaný, zdaleka ne všichni uměj hrát, taky mě rozčilujou ty postprodukčně přidávaný zvuky, se kterejma to pak působí jak sledování Neváhej a toč - někdo by na to všechno možná řek, že to je prostě Indie, prostě Bollywood, a možná by měl pravdu, ale mně to jednoduše nesedne a jednoduše mi to nepřijde dobrý. To je samozřejmě čistě subjektivní záležitost. Ale nějak od půlky filmu, jak se PK naučil mluvit, to začalo získavat novej rozměr - a to, jak se pak začal stavět tomu tlustýmu papalášskýmu prasopsovi a jak tam pak na pozadí těch různejch náboženskejch otázek a problémů komentoval nejen víru, ale svět jako takovej, tak jakkoli to byla průhledná a trochu přeslazená agitka za svět krásnější, tak to prostě bylo skvělý a sedlo to jako prdel na hrnec (předevšim nosná myšlenka o "wrong number" - špatnym čísle, který si vzájemně dáváme ať už na Boha nebo na lidi kolem nás a pak se divíme, že je něco špatně a viníme z toho nejvíc Boha; o nálepkách křesťan-hinduista-muslim atd., který si zas vymysleli a začali používat jen lidi a s podstatou problému nebo s pravou vírou nemaj nic společnýho... - za to všechno opravdu klobouk dolů). Povedla se kupodivu i ta romantická linka, která neskončila tak moc růžově, jak jsem se bál; ta holka sice byla ošklivá jako noc, ale toho Pakoše jsem jí přál. A písnička 'Love is a Waste of Time' se mi už dokonce normálně líbila! Takže sečteno podtrženo - ta forma mi sice obecně nesedne a na začátku mě to sralo strašně, ke konci mě ten film ale potěšil tim, jakou má hloubku a že nejde o žádnou plytkou a odfláklou komedii, která byla natočená jenom proto, aby na ní někdo vydělal, ale že si na tom scénáři někdo fakt dával záležet - ta zápletka je prostě nejen chytrá, ale hlavně i osvětová. (23.09.2016)

Rozhodne sa nenechajte zastrašiť prvou časťou filmu. Mal som problém zvyknúť si na hrdinu, ktorý sa mi zdal riadne nesympatický. Rovnako dosť trápny humor. Myslím, že tie úlety mali odľahčiť tému, ktorej sa tento film bude venovať v druhej časti. A tou je hľadanie Boha a skúmanie náboženstiev. Pocit z celého filmu nakoniec veľmi pozitívny. Originálne podaná dilema. Mimozemšťan hľadá svoj ovládač, nevinný, správajúc sa ako "malé dieťa", nepoznajúc klamstvo. A potom prídu tancujúce autá... Hodnotím to ako veselý film, ktorý nenapádne pritvrdzuje.... (03.03.2018)