To neznáte Hadimršku

Počátky frisbee jsou datovány do univerzitních kruhů v USA někdy ve 40. letech dvacátého století, ale kdo tohle tvrdí, asi nezná Hadimršku a jeho úklid gramofonových desek.. Exhibice lidového baviče, který jako ztřeštěný revident s mottem „ubrat peněz, přidat práce“ staví své herecké kolegy do úloh pouhých nahrávačů a statistů. Pár momentů pobaví, ale že by se mi Popelec za čas nevyelektroluxoval z paměti, to nemohu říct.. (23.12.2017)

Tak v tomhle filmu máme Vlastu Buriana v roli, ve které spíš vídáme jeho obvyklého hereckého partnera Jaroslava Marvana, čili protivného, přísného a nesmlouvavého, v srdci však dobráckého člověka. No a je vidět, že i tohle Burian zahraje naprosto s bravurou. Jinak není moc co k filmu psát, vše podstatné je stejnak řečeno v oficiálním textu distributora. :-) (29.02.2012)

To neznáte Hadimršku je z toho druhu filmů, jejichž divadelní podobu Burian nejprve s velkým úspěchem uváděl na prknech divadla a potom je také zfilmoval. Při natáčení Hadimršky režisérské duo Lamač – Frič ve srovnání s hrou notně přitvrdilo na humoru, aby film dostal větší říz. Počínaje už jménem samotného Burianova hrdiny, který se ve filmu jmenuje směšně – Popelec Hadimrška. Ten přijíždí coby revident vesnické filiálky velké banky do Prahy, aby tam vzkřísil zadlužený podnik vyrábějící gramodesky. Burian opět srší vtipem a energií jako vulkán. Stejně jako řada jiných komedií s Králem komiků v hlavní roli má i tahle poměrně banální zápletku, která se rozplétá velmi pomalu, protože hlavní jsou nejrůznější scénky a gagy, vtipné situace plné nedorozumění atd. Kdyby Hadimršku hrál kterýkoliv jiný komik, těžko by ho vytáhl do nadprůměru. Jenže Burianovo charisma je tak velké, že i z průměrnějších předloh dokázal vytěžit maximum. (13.04.2006)

Jeden z nejlepších českých filmů z prvního období zvukového filmu u nás je zajímavý z více zorných úhlů. Pomineme-li špičkové herecké výkony značné části protagonistů (Plachta, Burian, Marvan, Šlégl, Fiala), projevuje se ve valné části děje výrazně jevištní herectví příznačné pro lidové prostředí Burianova divadla (platí to zejména pro scény a výstupy v Angořině vile, zlomkově jsou zachyceny i některé projevy burianovského podbízení a proslulého přihrávání ostatních herců svému hereckému řediteli a šéfovi). Neobvyklé jsou i retrospektivy a vcelku slušně zvládnuté náběhy na parodování sladkobolných příběhů rodokapsu, braku a červené knihovny právě tak jako snaha představit Buriana jako chlapce. Honičková scéna, prvoplánově inspirovaná americkou groteskou němé éry, jen dále dotváří poměrně členitý půdorys scénáře i režie filmu. Připočteme-li k tomu dobově nadprůměrný scénář, úspěšnou Lamačovu snahu o vytvoření souvislého příběhu a ne jen volně navázaného řetězce kabaretních skečů (tak dopadl např. Honzlův a V+W PUDR A BENZÍN) i organicky včleněné reminiscence bouřlivě nastupující hospodářské krize (s dokumentárně zajímavou vězeňskou scénou), objevuje se jeden z nejpřesvědčivějších a nesporně nejzdařilejších Burianových filmů. Tato kvalita je současně špičkou celé tehdejší české kinematografie československého období české státnosti. (25.03.2008)

Vlasta Burian jako Hadimrška když vlítne zrevidovat do Prahy gramofonovou firmu, to je tajfun, uragán a smršť!! Prostě a jasně - Král Komiků!! "Od prvního se vám sníží plat o pět set korun a začne se víc dělat! Aby jedna jehla vydržela na padesát desek!" "To je nějaký tempo? Taková chcíplá čeládka? Já vám vokážu, jak se to dělá!! " Těch hlášek je úplná potopa :D :D . (02.01.2016)