Ja, Olga Hepnarová

*nesnažily

na príspevok reagoval vegetol.mp

tomasul

Tím pádem byla součástí toho systému i ona a na na tom "zlu", kvůli kterému vraždila, se sama podílela.

Automaticky předpokládáš, že k nějakým křivdám došlo (chybný systém neznamená automaticky křivda), že ty oběti se nesnažili s tím systémem na rozdíl od vražedkyně něco dělat, že je v silách každého jednotlivce tu změnu provést a tak dále a tak dále, spousta demagogie na cestě od vraždy k příčině. Z toho plyne, že tomu tak není bez ohledu na to, zda se ti to líbí, nebo nelíbí. 

na príspevok reagoval tomasul

jindrak

Děláš si prdel, že do toho odkazu dáš reklamu na povinný ručení? Jako vážně?!

Emočně náročný film... Psychicky nemocná mladá žena, kterou by člověk asi i mohl litovat, není lehké takhle žít. Na druhou stranu chladnokrevná vražedkyně lidí, kteří s jejím těžkým životem neměli nic společného. Děsivá nehoda, děsivé provedení vraždy a ještě děsivější stoický klid Olgy. Ztvárnění se mi líbí, odpovídá filmům své doby. 

na príspevok reagoval Wacoslav1, tomasul

hippie2222

Není zač. Jmenuju se Patrik a ty? Nejsem první ani poslední. A když se člověk naučí vylejvat srdce každému psychologovi, pak už nemá problém to sdělovat ani ostatním na potkání. Nestydím se za to, stejně umřu jednou. Ostatně jsem jeden malý zlomek z miliard na téhle planetě. Můj život je zanedbatelný v porovnání s vesmírem. :) Zajímala by mě tvá bývalá žena, v čem ještě byla podobná Olze? Doporučuji i knihu Psychologie masových vrahů od Andreje Drbohlava, kde jí věnuje celou kapitolu. 

kamigava13

Díky za důvěru. Nemáš to vůbec lehký, ale zdá se mi, že jsi na dobrý cestě. Moc držím palce, ať se tvůj život jenom zlepšuje! (A klidně mi tykej, já mám tykání radši na netu i v reálu).

na príspevok reagoval kamigava13

hippie2222

Díky. Velmi mě k tomu motivoval samotný film a po přečtení knihy jsem se v něčem s Olgou ztotožnil a je mi jí také líto. Mám také odpor vůči splolečnosti/lidstvu ale z jiných důvodů. Tak brutální dětství jako Olga jsem na druhou stranu neměl. Rodiče mě ani nemlátili. Byl jsem víceméně poslušné dítě. Bohužel pak se něco zvrtllo a začal jsem mít psychické problémy, hlavně deprese a sklony k sebepoškozování a sebevražedné myšlenky dost často, asi taky proto že můj život neměl smysl v té době a považoval jsem se za naprostou nulu, která selhala a zklamala rodiče (otec inženýr), protože jsem nedostudoval vš a skončil ve fabrice, kde jsem paradoxně zůstával, protože jsem tímto trestal sám sebe za své neúspěchy. Chtěl jsem rodičům dokázat, že dokážu aspoň vykonávat manuální práci. No můj stav se tam víc a víc zhoršoval (hlavně během noční směny), začal jsem i chlastat, abych se do té práce vůbec dokopal. Pak mě přeřadili jinam, tam taky žádné zlepšení, spíš k horšímu. Nakonec jsem tam po 4 letech skončil, vzal si neschopenku a začal brát poprvé léky, které mě ale dost utlumovaly, tak jsem je po měsících vysadil a jak mi pak bylo znovu hej. Dokázal jsem znovu aspoň trochu radovat z něčeho. Předtím jsem už dlouho docházel k psycholožce, která mi právě doporučila ty léky ať zkusím. Tak jsem na ní dal no, ale už víte jak to dopadlo...Teď už uplynul rok, skončila mi neschopenka, dali mi výpověď kvůli nezpůsobilosti zdravotního stavu a dostanu odstupné. Bylo to ale peklo, než jsme to vyjednali. Firmy tlačí a šikanují zaměstnance, aby jen podepsali dohodu a odešli bez peněz. Také se nyní projednává má žádost o invalidní důchod. Promiňte, jestli jsem se tolik rozepsal. Aspoň mi to pomohlo utřídit myšlenky a změny v mém životě. Navíc jsem i změnil psychiatra, ta první doktorka mě ani nenechala ani nic vysvětlit. Teď jezdím do Prahy za jiným doktorem a jsem s ním spokojený, je empatický a neodbyde mě za deset minut. Sice mi předepsal taky léky, ale jiné, které prý nemají takové vedlejší účinky jako ztrátu libida, kterou jsem trpěl. No a hlavně nejsem utlumený! O to mi šlo v první řadě. Nyní čtu nadšeně jednu knihu za druhou, vytvářím různé projekty a videa, neusínám u filmu, dokážu se lépe soustředit. Cítím, že můj život má konečně smysl! Stále se ale nějak podvědomě vytlačuji ze společnosti, jsem asi paranoidní v tom, že nedokážu zapadnout do nějakého kolektivu stejně jako to tak cítila Olga. Bohužel mám taky silné černobílé vidění světa. Za každou nedokonalost se trestám a pochybuju o sobě. Musím také zapracovat na vztazích s okolím. Nejvíc mě na sobě štve, že nemám prostě přirozenou potřebu se zajímat o druhé lidi ani o vlastní rodinu tak velký zájem nemám jako oni o mě (podle diagnózy jsem schizoidní a hraniční osobnost) To mě štve na sobě, že nemám potřebu jim to nějak vracet a to si právě dost zakládám na spravedlnosti. O to víc mě to štve, že k nim nejsem spravedlivý. Pak si kladu otázky. Je normální být tak moc introvertní? Mám být také společenský když náš celý druh, tedy člověk je tvor společenský? Dokážu vůbec někdy do nějaké skupiny lidí zapadnout? Je normální žít sám bez partnerky? Potřebuju lásku blízkého člověka k životu? A ukončím to drsným ale asi pro mě pravdivým tvrzením: lidé kolem mi sami o sobě nepřinášejí štěstí. Mám je tedy dál vyhledávat? Tím nechci říct, že nemám rád svou rodinu to ne. Máma mi v životě dost pomohla a podržela mě, táta se taky snaží. Je to drsné tohle říct a házet do toho pytle i vlastní rodinu, ale o samotě se prostě cítím nejlépe a bezpečně. Snad tuto bariéru mezi mnou a lidmi nějak překonám aspoň trochu. Snad se naučím mít rád sám sebe a pak i ostatní. Snad si do života někoho pustím a nebudu jen odtažitý a tak uzavřený. Snad se naučím lidem víc věřit. Snad jim dám šanci. Nechci, aby to u mě vyústilo v brutalitu jako u Olgy. Mám aspoň výhodu v tom, že mám hodnou rodinu, nikdo mi neubližoval (jen já sám sobě) a dnešní psychiatrická pomoc je o dost lepší. Měl bych toho na max využít. Držte mi palce. A vy se taky držte, neustále hledejte něco, pro co budete žít a co vám dá smysl do života.

na príspevok reagoval hippie2222

kamigava13

Docela dobrej počin. Co tě k tomu vedlo? Já osobně mám k Olze dost silnej vztah, žil jsem se ženou s velmi podobnou poruchou osobnosti, měla jedinou výhodu v tom, že jí se od okolí nedostalo tolik šikany a nepřátelství (v opačným případě věřím tomu, že by byla nastavená proti společnosti s podobně silnou agresí). Psychologie a psychoterapie jsou mým celoživotním zájmem, moje současná žena je v oboru profesionál. A tak vím, že by bylo hodně obtížný pomoct Olze i dnes; v podmínkách psychiatre přelomu 60. a 70. let to byla úplná utopie. Olgu šlo tehdy maximálně oddělit od společnosti a zabránit jí v jejím činu nějakou dlouhodobou, možná celoživotní hospitalizací. Před činem by se její psychikou musel někdo opravdu do hloubky zajímat, aby dokázal vyhodnotit, že je nebezpečná pro okolí, což se nestalo (i její vlastní vinou, protože ona se rozhodně psychiatrům do spárů dobrovolně nevrhala, ten publikovanej pokus o hospitalizaci přišel až ve chvíli velmi akutního rozjetýho stavu, kdy už bylo 10 minut po dvanáctý - a bohužel narazila na neochotnýho doktora po pracovní době). Ale udělat z ní aspoň trochu vyrovnanýho a v běžným životě použitelnýho člověka nebylo v silách nikoho v tý době, o tom jsem přesvědčenej. Je mi líto nevinnejch obětí jejího činu, ale je mi líto i Olgy. (Uvědomuju si, že ona, na rozdíl od jiných zločinců, má tu "výhodu", že se jejím příběhem a dětstvím někdo zabejval a že ho známe - a taky sbírá body díky tomu, že byla hezká. Člověk se jako vrah a zločinec nerodí a jsem si jistej, že hodně nešťastnej příběh bysme našli v osudu skoro každýho z nich - jenom o tom nevíme. Jejich činy to omluvit nemůže, jenom snad umožnit nějaký pochopení. A bylo by bezva, kdyby si z tohoto lidi odnesli hlavně poznání, jak strašnou moc mají nad osudem svejch dětí, když je (ne)vychovávají, a věnovali tomu fakt hodně pozornosti - a že základem dobrý výchovy je především citová vřelost a respekt k druhýmu člověku, a pak teprv pravidla.)

A mimochodem - Aspergerův syndrom s tímhle nemá fakt nic společnýho ;).

na príspevok reagoval kamigava13

Moje vyprávění o životě Olgy Hepnarové
https://youtu.be/Ypmw4KV0zno

na príspevok reagoval hippie2222

"A druhý zklamání bylo, že film stojí za hovno. Je to nudný, příšerně sestříhaný a v podstatě jsou to akorát takový obrázky, do kterejch se citujou nějaký úryvky článku na wikipedii." Dobytek zabil.

Rudé právo 11.7.1973 s první zprávou o události

EndyseQ

Já se obávám, že s tím normalizace neměla co dělat. Tresty smrti se  dávaly i v 80. letech. Soud jen vyhověl přání společnosti, která volala po krvi. Stejně jako teď, když soud zavřel Kramného. Jen s tím rozdílem, že u Hepnarové, na rozdíl od Kramného, nebyla pochybnost o její vině. Některý věci jsou lidí stejný, ať už je režim jakýkoliv.

na príspevok reagoval tomasul

EndyseQ

Díky za doplnění mého příspěvku. A mimochodem miluju, když mám od někoho zpětnou reakci.

Tryskomyš

No právě doživotí ne. V roce 1973 neexistovalo doživotí. Nejvyšší trest byl 15 let. Pokud však obžalovaný provedl něco tak závažného, že nebyla žádná naděje na nápravu - tak existovalo jediný řešení - výjimečný trest - trest smrti...

Já osobně si myslím, že i kdyby doživotí existovalo, stejně by dostala trest smrti. Jelikož jak jednou někde řekl Roman Cílek (autor knihy), něco takovýho se může dít někde v New Yorku nebo někde jinde, nemůže se to dít u nás v tom Socialismu. Navíc k tomu rozsudku určitě přispěla  i ta doba - probíhající normalizace. Kdyby se to stalo o deset let později v roce 1983, třeba by to trest smrti nebyl, ale dnes už těžko soudit...

na príspevok reagoval Tryskomyš, vegetol.mp

hansel97

Hlavně k tomu co udělala ji dohnalo to, jaký měla předtím život. Je celkem pochopitelné, že něco takového provedla. Ale prostě zabila hodně lidí,slitování neprojevila a tím pádem doživotí nebo smrt, nic jiného.

na príspevok reagoval EndyseQ

Na český film to překvapivě není totální kravina. Michalina to moc pěkně zahrála, jen to nemuselo být tak roztahané.

Kincl

Hele já o tom četl dvě knížky a chápu ten pohled, ale rozhodně to není někdo, kdo si podle mě zasloužil trest smrti. Jako další důvod prostě to, že se chtěla léčit a oni ji nehospitalizovali. 

na príspevok reagoval Tryskomyš

Beztak zabije lidi a neříkám, že za to nemohla, ale strašně těžký na odsuzování. 

na príspevok reagoval hansel97

Kincl

Už úplně nevím, jestli to bylo ve filmu, viděl jsem ho před 2 rokama, ale ve vězení si např. začala vymýšlet, že je Američanka a používala alias Sandy Winifer, říkala, že neví, kdo kdo je Hepnarová a nevěděla, proč je, kde je. Bezesporu jí to vězení ještě zhoršilo, dost možná se předtím neuvědomila co chce, když žádala o smrt...

Vím, že se film nedá plně brát jako jak to bylo. Ale myslíte jak působila u soudu a pak ve vězení, že se jí ta psychická nemoc prostě rozjela ještě víc?

na príspevok reagoval hansel97

M.B

Já tomu filmu dal ještě míň než ty, ale právě jsi popsal všechny věci, který tam být neměli a tvůrci je tam taky velmi chytře nedali.

Pokud jsou ty rozhovory a výpovědi autentické, tak to měla v té palici pěkně vylízané. Žádná škoda pro společnost eliminací takového individua. Neviděl jsem to celé, ale přišlo mi to docela dobré.

na príspevok reagoval tomasul

Kniha je mnohem lepší. Ve filmu nebylo, kde sehnala nákladní vůz, ve skutečnosti si ho vypůjčila v půjčovně a čekala na něj několik dní, potom jezdila po Praze a hledala vhodné místo, kde je hodně lidí, záměrně si vybrala místo, které je z kopce aby nabrala co největší rychlost. Než vjela na zastávku tak tam projížděla chvíli před tím ale nevjela do lidí, protože jich tam bylo málo. Scéna, kdy vjíždí do lidí je natočena amatérsky, měla být natočena ne z kabiny vozu ale tak aby bylo vidět jak přijíždí auto k zastávce a najíždí na lidi, určitě by to bylo pro film přínosnější Tato scéna by se dala natočit lepší za pomocí filmových triků. Její poprava se dala také natočit lépe, divák vlastně popravu nevidí, jen visící tělo. Olga Hepnarová byla skutečně psychopat, nechovala se normálně. Film měl být natočen barevně. Doporučuji knihu, kde je vše popsáno do detailu. U mě za 3.

na príspevok reagoval vegetol.mp

Castrator

HeheheHEH!

"Aspergerův Syndrom" nikdo nedoplnil, ale jak sám píšeš, trollové se nemají krmit, proto tě krmit dále nebudu.

na príspevok reagoval Bloodyn