Keep the Lights On
Keep the Lights On
Réžia:
Ira SachsKamera:
Thimios BakatakisHrajú:
Thure Lindhardt, Zachary Booth, Julianne Nicholson, Souleymane Sy Savane, Paprika Steen, Sebastian La Cause, James Bidgood, Justin Reinsilber (viac)Obsahy(1)
Sexuálně otevřený snímek scenáristy a režiséra Iry Sachse je záznamem deset let trvajícího homosexuálního vztahu dokumentaristy Erika Rothmana s drogově závislým právníkem Paulem. Původem dánský filmař Erik pracuje v New Yorku na dokumentárním filmu o Averym Willardovi, důležité postavě umělecké queer komunity 20. století. U svého milence Paula nachází živočišný Erik sexuální i emocionální uspokojení, které je ale střídáno dramatickými propady a roztržkami. Režisér Ira Sachs natočil tento maximálně intimní snímek na základě svých vlastních zkušeností. Hlavní roli rozervaného umělce Erika svěřil dánskému herci Thuremu Lindhardtovi (Útěk do divočiny, Andělé a démoni), pro něhož je to první velká role v americkém filmu. Velkou předností snímku je vynikající práce řeckého kameramana Thimiose Bakatakise, která z filmu činí i živý portrét současného New Yorku. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (2)
Recenzie (20)
Tohle bylo pro mě zklamáním, v polovině jsem se už nudila a dívala se, kolik mi ještě chybí do konce. Tohle není o složitém vztahu, to ne. Tohle přeci není láska, ale třeba se pletu. Je to o muži, který se nedokáže odpoutat od druhého muže a mylně si nalhává, že jej miluje. A přitom je to takový pitomec, co jej podvádí, bere drogy a má ho na háku. A když už se to táhlo devět let, mohli je aspoň vzhledově trochu pozměnit. Snad nikdo nevypadá devět let úplně stejně. Za celou dobu trvání filmu jsem si neujasnila, jestli je mi hlavní hrdina sympatický nebo ne. ()
Keep the Lights On musel vyhrát Teddy Award jedině proto, že tuhle cenu dostane i hlavní postava ve filmu. Jinak to nevidím. Nudné, roztahané, nesrozumitelné, splácané. Právník je smažka, co nosí hipster plátěnou tašku, a jeho přítel ukníkaná chudinka, která má filmovou vizi a velké srdce. Příběh rozkladu jednoho vztahu. A dál? Nic. Dialogy žádný zázrak, zpracování nijaké. Tady se ukazuje, jak vyčůraná queer kinematografie může být. Kdyby byl tenhle snímek o muži a ženě, producenta bude hledat těžko, protože nic nového nepřináší, leda vás vyděsí, když zjistíte, že utrpení jednoho vztahu může trvat málem deset let (a stejně se nic moc nevyřeší). Od filmu očekávám originalitu, pokud to není zrovna blockbuster, tady jsem na ni čekal marně. ()
Znovu se mlátí prázdná sláma a opět se příběh staví na premise, že homosexuální vztah nemůže mít dlouhého trvání, stejně tak, jako je jeho existence podmíněna drogovými excesy a vydlážděná nevěrou a totálním odcizením se jeden od druhého - to všechno už tu v té či oné podobě bylo a Neodcházej nepřichází s ničím novým. Pár silných momentů se zjeví a onen fakt, že se jedná o režisérovu intimní zpověď film sice na chvilku postaví do lepšího světla, ale ve výsledku se jedná o nemastný a neslaný snímek. ()
Po dvou dnech je porovnávání viděných filmů nemístné, nicméně i tak si neodpustím poznámku, že je Neodcházej zatím asi nejlepším filmem, který jsem letos ve Varech viděla. Nabízí totiž jistou esenci upřímnosti, jistou dávku režisérské zručnosti a herecké odvahy i jistý nádech lehkosti, s jakou se to vše sleduje. Příjemná kamera a vhodně vybraná hudba pak už jen celý zážitek dokresluje. [47th Karlovy Vary International Film Festival] ()
Film má docela slibný příběh. Najde se několik scén s velkým emocionálním potenciálem např. Erik + Paul + prostitut. Jenže všechno nakonec vyznívá hrozně ploše a nevýrazně, není cítit žádné drama, žádné emoce, které by takhle komplikovaný vztah nejspíš v reálu přinášel. Navíc to mezi hlavními hrdiny vůbec nejiskří, to že to má být láska, kdy jeden nemůže bez druhého být a Erik je pro Paula ochoten hodně udělat - to prostě z filmu necítím, nejsem schopná jim to uvěřit. Herecké výkony bohužel za moc nestojí, Thure Lindhardt ještě jakž tak jde, ale výkon Zacharyho Bootha je hodně slabý. Lepší herci by určitě dokázali zakrýt nedostatky scénáře. Jo a skoro bych zapoměla ještě jednu připomínku - příběh se má odehrávat v průběhu přibližně 10 let - tudíž na věrohodnosti moc nepřidává fakt, že se ani jeden z hrudinů za 10 let vůbec nezměnil. ()
Reklama