Babovřesky

Legrace sledovat, jak místní intelektuální "B"elita chrlí síru a oheň a do kina zatím i půl roku od premiéry proudí davy... Troška trošku točit vždycky uměl, takže když by se vykašlal na psaní a spolupracoval s trošku normálním scénáristou a vyhodil toho línýho kameramana (Břesky jsou plný kamerových nájezdů a klidně bych se vsadil, že to celé sesmolili s jedinou kolejnicí a jeřábem, všimněte si scény, kdy kamera otrocky objíždí schody Trudina domu, jaká nápaditost...), mohl by si kromě kasovních úspěchů vysloužit i mírnější reakce kritiky. Babovřesky (jakkoliv jsem deklamoval, že je nikdy vidět nechci, a taky jsem rád, že jsem nepřispěl přímo a nebýt workprintu, asi bych si to na Nově s nádavkem padesáti minut reklam nikdy nepustil) se nedokázaly a hlavně Troška asi ani nechtěl, když zaběhlý formát pro masy fungoval, vymanit z Kameňácké šablony. Takže epizodická osovost po dnech, opakovačky kokrhání kohouta na špalku točené naráz a pak rozstříhané, rodinný formát táta veřejný činitel, máma frustrovaná tátovou klesající potencí, mladší a starší dítě (tentokrát se Zdeněk pochlapil, obě holky a hlavně jejich spolužačky, jejichž primárním účelem je polapit mladé mužské diváky, stojí docela za to). Sice Kikinčukovi v komediálnosti chybí do Vydry asi jako Varům do Košic a Žilková nemá sexappelu ani desetinu Paulové, ale jinak jsou paralely zřejmé. Pár ubohých vtipů na okraj jako nostalgické vzpomínání na Kameňákov a kupodivu dost málo products placements. V zásadě bych vytknul jediné - NEVKUSNOST. Zdeněk Troška není žádný amatér, a právě jako ostřílený filmař by se měl od někoho naučit alespoň rámcově rozlišovat co ještě vtipné je a co připadá vtipné jen (a kdoví jestli) jemu. (10.07.2013)

Urážet Trošku nehodlám, tak jako vždy jeho komedie beru. Babovřesky jsou úsměvná komedie a pár scén, u kterých jsem se pobavil. Čekal jsem jich víc, protože jsem se na film připravil, tak jak se patří. Vypnul mozek a snažil hledat jenom klady, což znamená hlavně neřešit a nehledat někde příběh. Nemohu si pomoc, ale občas ty scény byly o ničem a kdyby mi bylo deset let, tak se zasměji, ale teď se cítím trapně za pana Trošku. Na druhou stranu je tam pár překvapivých scén, jako například výbuch. To dokáži ocenit a bavilo mě to. Slunce seno to není a srovnávat se nedají, Troškovi dokonce ani tleskat nebudu, ale jednou se to zvládnout dalo. Měl by ubrat na délce a šel bych s hodnocením klidně výš, ale těch hluchých míst je tam spoustu .. 4/10 = 40% (04.07.2014)

Tak jsem se dověděl, že Babovřesky vidělo za jediný víkend 140.000 lidí, a průměrná cena vstupenky byla 150 Kč. A tak si říkám, že zde jsou opět - jak je u režiséra Trošky zvykem - samé negativní reakce, a aktuálně k 20.2.2013 29%, a již 789 hodnocení, ačkoli film je v kinech teprve od 14.2.2013. Dá se tedy předpokládat, že režisér Z. Troška má své diváky, má jich hodně, a ti zase rádi přijdou na jeho další filmovou legraci. (20.02.2013)

Je to skanzenové varianta Vesničky mé střediskové, avšak bez obsahu, smyslu a lidské důstojnosti. O náhražce humoru, jíž Babovřesky ládují diváka se svatým přesvědčením, že oslavují lidovou zábavu, by se daly psát celé traktáty. Lidovost má zřejmě značit třeba poslední výrok umírající stařenky: "Ty vole, je po mně!" (01.05.2020)

Zvěsti nelhaly. A co víc, navíc jsme v partě lidí na projekci proměnili bílé víno v červené. Tím, jak nám do něj kanuly krvavé slzy. Tohle není lidová zábava, tohle je tupost, která nemá s humorem nic společného, protože tomu chybí základní znak filmového díla – souvislý děj. Víc jak dvě hodiny utopené v herecké trapnosti a bezbřehé tvůrčí debilitě. Ty prachy měli dát na charitu, idioti! (14.10.2013)