Anjelský podiel

Trpkosladká sociálna sonda, vďaka ktorej môžete tak trošku nahliadnuť do výroby whisky, ale najmä do osudov štyroch stroskotancov, ktorí majú život prakticky pred sebou, pokiaľ sa rozhodnú konečne sa vydať tou správnou cestou. Hlavná postava Robbie o vlas unikne väzeniu. Práve sa mu narodil syn a má možnosť začať odznova. Lenže uniknúť minulosti a zahubiť v sebe svojich démonov nie je také ľahké. Pri odpykávaní si svojho trestu spoznáva kleptomanku Mo, Rhina a Alberta, ktorý inteligenčne nebol príliš obdarený. Ich vedúci skupiny Harry má vášen pre whisky a rozhodne sa vziať ich na degustáciu. Táto jedna udalosť ich životy obráti naruby... V tomto prípade britský režisér Ken Loach zvolil viac humoru a trošku odľahčenejší, rozprávkový štýl. Naproti mojej veľmi obľúbenej snímke Ja, Daniel Blake, v ktorej sa poctivý človek pasuje s nešťastne nastaveným sociálnym systémom, si v tomto filme Robbie svoju druhú šancu na život doslova kradne. A s tým sa úplne nestotožňujem... Napriek tomu vtipné, dobre zahrané a tvoriace otázky v hlave. (02.11.2019)

Od Kena Loache jsem viděl pár sociálních dramat. Matně si vzpomínám, že se na ně nekoukalo lehce, že jestli něčím skutečně netrpěly, pak lacinou podbízivostí, že v nich vždycky o něco šlo, že to byla poctivá, hrdá, svébytná, nekompromisní, kritická, syrová filmařina. V Andělském podílu jsem ji nenalezl. Jak bych taky mohl? Nebyla v něm. Tenhle film se bez ní musel obejít. Velká škoda. Takhle by to dokázal kdekdo. A stejně bych se nad tím nerozplýval a hodnotil bych to naprosto totožně- jako nevýraznou, průměrnou konfekci (snad) bez ambicí. Od tohoto režiséra jsem ale zvyklý na víc. Na mnohem víc. Pak může i průměrný biják způsobit vcelku solidní zklamání. (31.03.2015)

Dlouho jsem nad hodnocením filmu přemýšlel. Dost často vás totiž film mate. Nevíte, zda se jedná o komedii, sociální drama nebo o svéráznou stealth akci. Zkrátka bodrý přístup neotesaných Skotů je dost často tématem k zamyšlení - mysleli to doopravdy tak jak to vnímám já? Věřil bych spíš tomu, že nemysleli. Zkrátka Andělský podíl je nevyzpytatelný. Má hodně co říct, ale někdy neví jak. Anebo to prostě kontinentální Evropan vnímá jinak. Nicméně jsem se rozhodně nenudil. Zajímavý příběh a potutelný humor je u filmu Kena Loache samozřejmostí a zde se to potvrzuje. Je dobře, že se scénář zaměřuje detailně pouze na pár postav, protože ty má vykreslené dokonale a nenutí divákovi nějaké zvláštní ideály. Zbytek je načrtnutý pouze jako stafáž a jako prostředek pro vtip. Ale jestli máte rádi rytíře v bílých zbrojích, tak tady si příliš nevyberete. A to je síla tohoto snímku. Poznáte spodinu Skotské omladiny a vystřízlivělé idealisty středního věku, kteří zkrátka vědí, jak že to v životě vlastně chodí. Sečteno a podtrženo - Loach natočil dokonalou sondu do nižších společenských vrstev, kde jenom humor a nadhled dokáže zjitřit pohled na jinak šedivý a lopotný život. (21.08.2012)

Není všechno surový diamant, co se netřpytí. Pár dobrých vtípků, originální, byť ne povedený amalgám žánrů (sociální drama / komedie / heist), dokumentární styl a anglický ekvivalent toho, čím se hovoří ve „Slovácko sa nesúdí“. Že se některé žánry roubovat nemají (a možná ani dost dobře nedají) kdysi hezky ilustrovala hříčka Woodyho Allena „Melinda & Melinda“. Chyba není v režii ani hereckých výkonech a možná ani námětu, chyba * alespoň pro mě a pro slečnu, která seděla vedle, opilecky zakláněla hlavu a přehazovala nohu přes nohu tak často, že připomínala nůžky * je v mimořádně naivním, tuctovém scénáři a postavách tak nevěrohodných a idealizovaných, že výsledek hraničí s pohádkou. Chvályhodný záměr představit tu světlejší stránku recidivistů, o níž není pochyb, že ji mají, se místy zvrhává až k blbosti – třeba když hlavní hrdina, neštěstím stíhaný příležitostný násilník a dosud-budižkničemu propadá studijní vášni a diváci jsou nuceni cca dvě minuty sledovat, jak si vypisuje z literatury a záložkuje si stránky s rutinou vysokoškolského mazáka těsně před diplomkou, nebo když starý social worker žije těžce profesionálně se svými svěřenci i o víkendech. To devalvuje hlavně dramatickou část. Naneštěstí scénář kromě prvků naivních sytí i neodpustitelné množství klišé. Jeden se diví, že filmaře ještě neomrzelo oblažovat diváky takovými novotami jako „z geniálním nápadem přijde vždy nejpitomější člen bandy“, „miminko jako podnět pro změnu životního stylu“, „buranský Američan v kšiltovce nepozná cihlu od ementálu“. Výsledkem je v podstatě hollywoodská pitomina (což není samo o sobě špatná věc) maskující se nezávisláckou formou, zakládající na podezření nekalého záměru chtít dát festivalovému divákovi to, co má tak rád, aby se před sebou zároveň nemusel stydět. Poměrně vysoké hodnocení filmu napovídá, že to vlastně vyšlo. (20.10.2012)

Vynikajúca kombinácia sociálnej drámy spojená s takým krimi dobrodružstvom a ochutnávkou whisky. Hercov snád' vyhrabali z ulíc, pubov a pracáku, takže som mal pocit , že som súčasťou deja a na tých rôznych ochutnávkach sa človek aspoň čo to dozvedel. Mimochodom, názov filmu je podľa mňa asi jeden z najkrajších, poéziou a whisky samotnou zaváňajúcich, aký kedy mohol byť filmu daný! (15.10.2012)