Obsahy(1)
Na dvoře vládce sicilské Messiny se utkávají dva páry: sršatá Beatrice se sarkastickým Benedickem a poddajná Hero s hrdinným Claudiem. Zatímco druhý pár spěje zdánlivě hladce k oltáři, první dvojici musí přátelé lstí dopomoci, aby je donutili odhalit, že pod neustálým vzájemným špičkováním skrývají hlubší city. Když už to vypadá na dvojitý šťastný konec, zamíchá kartami Don John, zhrzený nevlastní bratr vladaře, a zasáhne ho na nejcitlivějším místě, když proti sobě poštve jeho přátele. Komediální Shakespeare ve vrcholné formě a inscenace, která přenáší děj do 80. let dvacátého století, aniž by na tom tratila, protože milostné zmatky jsou stále stejné, ať už se odehrávají v jakémkoliv století. (rikitiki)
(viac)Recenzie (18)
Byl jsem doma, u malého monitoru mého notebooku, na rozvrzané židli, kolem mě bylo spoustu rušivých elementů - ale přesto jsem na konci povstal a tleskal jsem ještě hodně, hodně dlouho potom, co jsem vypnul přehrávač. Tohle totiž bylo to nejlepší a nejúžasnější divadlo, které jsem doposud viděl a velice mě mrzí, že ne naživo. Takhle úžasně jsem se totiž snad ještě nikdy nebavil. Obří výbuchy smíchu, fantastické scény (hlavně Catherine Tate na háku a Tennant pokydanej barvou a to, co tomu předcházelo). Kromě toho, že je Mnoho povyku pro nic naprosto geniální komedie, má ale ještě něco. Perfektní herecké výkony, hlavně (a zejména, protože ostatní jsou zbyteční) Doctora a Donnu. Ti dva spolu měli už v Doctorovi fantastickou chemii, ale tohle představení je důkaz toho, že je mezi nimi naprosto přirozená a že ti dva se pro sebe narodili, neboť není úžasnější herecké dvojice než Davida Tennanta a Catherine Tate. Oba jsou tak fantastičtí, úžasní a dechberoucí, tak kouzelní, šarmantní, elegantní a vtipní, že je prostě radost je sledovat, v životě jsem mezi dvěma herci skutečně neviděl lepší chemii a vzájemnou magii. Ti dva mi navíc dali úplně zapomenout na Doctora, jak moc mě v tomhle Shakespearovi uhranuli. A tá závěrečná děkovačka a standing ovation byli naprosto, naprosto zasloužené, já totiž na konci tímto fantastickým zážitkem ani nedýchal. David Tennant je rozený génius který má očividně talent prostě na všechno a navíc je tak okouzlující, že kdybych byl žena, tak ho miluju. Catherine Tate je fantastická komička (a neméně okouzlující) a rozhodně by společně měli ještě něco ukutit, protože jejich výkon, ať samostatný, nebo společný, mi dal zapomenout i na trošku slabší, ale skvěle vypointovanou druhou polovinu. Tohle, je vážení, mnoho povyku pro hodně, protože tohle jen tak neuvidíte. 1000%. ()
Slzela jsem smíchy. To prostě nešlo jinak. David Tennant s Catherine Tate tvoří výbušnou směs, jaká se jen tak nevidí. Žádná bránice není v jejich přítomnosti v bezpečí. Tahle dvojka se na jevišti vyřádila, jen co je pravda. Což vedlo k tomu, že ostatní postavy a dějové linky působily téměř rušivě, ale člověk si občas potřeboval odpočinout od záchvatů smíchu, že? U této hry kupodivu ani nevadilo zasazení do modernějšího prostředí. Zřejmě proto, že motiv je nadčasový. Ano, takhle vypadá dokonalá komedie, současní tvůrci se mají ještě hodně co učit. ()
Shakespeara nijak v oblibě nemám, sice znám jeho hlavní díla a většinu jsem v různých adaptacích (literárních, filmových i divadelních) poznal, ale za znalce bych se rozhodně nepovažoval. Proto nejsem při hodnocení zatížen srovnáním s jinými adaptacemi konkrétních her. Tahle verze Much ado about nothing je ovšem adaptací vynikající a velmi se mi líbila. Především díky obsazení dvou hlavních postav, David Tennant a Catherine Tateová to zahráli úžasně. Při jejich slovních přestřelkách jsem se často smál. Pokud nejsou na scéně, je to o poznání slabší, další postavy už jim spíše jen sekundují. Dějově je to klasicky překombinované a lehce naivní, jak už divadelní hry občas bývají. Nicméně pobavil jsem se skvěle a tato adaptace si minimálně čtyři hvězdy zaslouží, a pokud patříte k fanouškům Shakespeara, můžete si přidat i tu poslední pátou. ()
"Jestli někdy vlezu do chomoutu, vytrhněte býkovi rohy, zasaďte mi je do čela, zmalujte mě k nepoznání a tak velkými písmeny, jakými se píše "kůň k pronajmutí" , dejte pod můj portrét napsat: Toto je Benedict, ženatý to muž." Má momentální malá obsese jménem "David Tennant" si tu rochnila jako prase v žitě, páč co tady tento skotský rodák na pár metrech čtverečních předvádí, to se ani nedá popsat slovy, učiněná one-man-show. Ale abych nebyl nefér vůči ostatním hercům, tak i Catherine Tate nezůstává o nic pozadu. Moje vůbec první seznámení s touto Shakespearovou hrou nemohlo dopadnout lépe a moje duše věčného starého mládence tu došla naplnění (teda- skoro) :-) Člověka tak může mrzet jediné- že nesedí přímo v tom divadle spolu s dalšími diváky a po skončení představení se nepřidá ke standing ovation... ()
Projíždět Shakespeara spolu s Tennantem je záviděníhodná jízda. Much Ado About Nothing mi rozhodně neříká tolik a je pro mne jako celek slabším zážitkem než Tennantům Hamlet. Povyk naráží na přílišnou dokonalost hlavních protagonistů. Tennant s Tate jsou ve všech ohledech úžasní, jenže nemají tolik času a v momentě, kdy nejsou na scéně je hra buď poloviční a nebo vůbec není. Tahle verze Povyku má nezapomenutelné scény a bavila mě, jenže zároveň je ohromně nevyrovnaná. 7/10 ()
Reklama