Věra ´68

Velmi dobrý a hlavně důležitý dokument, protože málokdo z mladších ví (včetně mě), kdo to vůbec byla Věra Čáslavská. A teď jsem rád, že to vím. A to byl i hlavní smysl toho dokumentu, aby se na Věru jen tak nezapomnělo. Líbilo se mi, že film nebyl pouze o olympiádě, ale o celém jejím životu. V dokumentu není žádný komentář, ale stejně je to tak šikovně chronologicky poskládáno, že to funguje. Dobrá práce. (16.01.2013)

Tak trochu jedu na vlně dokumentů. A dokumenty o lidech mě zajímají nejvíce. Věra Čáslavská byla a je sympatickou osobností plnou energie, takže tím měla Sommerová krapet ulehčenou práci. Snímek však musím hodnotit pozitivně i tak. Délka tak akorát, aby bavil každou minutu, život Čáslavské bohatý, aby to bylo zajímavé i samo o sobě. Dozvěděla jsem se spoustu věcí a jen zírala, kolik toho může ve svém životě člověk stihnout. (12.12.2015)

Ucelený a důstojný hold vynikající sportovkyni a statečné ženě. Emočně nejsilnější a nejzajímavější pro mě byly pasáže z archívu České televize a Českého rozhlasu (rozhlasový komentář Karla Maliny, nástup československé olympijské výpravy na slavnostním zahájení her v Mexiku, záběry z bláznivé mexické svatby). Nelze jinak než doporučit ke zhlédnutí. A nejen sportovním fanouškům. (08.05.2012)

Fascinující celovečerní dokument, výkladní skříň žánru, povinná učební pomůcka. Film mapující téměř neznámé stránky života vpravdě legendární osobnosti, která je ve svých sedmdesáti letech studnicí moudrosti poučeného a nijak zvlášť životem hýčkaného lidství... a zároveň také správnou energickou babičkou s neuvěřitelným "tahem na bránu" a kapsářem plným životní odvahy a optimismu. Paní Čáslavská si zkrátka musí získat každého - nebo přinejmenším každého Japonce:) Já sice žádnou zvláštní šikmookostí netrpím, ale kdyby řekla: "Skoč!", zeptal bych se jen: "Jak vysoko, madam?":) Kéž bychom měli víc Čáslavských než Vondráčkových... nemluvě o Hanychových nebo Štikových, že:P 90% (02.05.2013)

nic více ani méně, než zveličený náhled do velmi rozsáhlého a pečlivě vedeného archivu vzpomínek významné sportovkyně. jako takový se přirozeně soustředí spíše na profesní život, od jeho začátků, přes strmý vzestup k hlubokým krizím, a jen občasně, do jisté míry neochotně zmiňuje fakta života osobního - rodinného, milostného. úrovně skutečně niterné biografie (například Proměny přítelkyně Evy od režisérky Drahomíry Vihanové) snímek ani zdaleka nedosahuje. osobnost Věry Čáslavské v něm ovšem dominuje, ačkoliv jinak, než jako pouhý objekt zájmu zvídavého oka kamery. dodnes vitální žena je nejen protagonistkou dokumentu, ale díky své zjevné schopnosti prosazovat samu sebe a vlastní cíle se dozajista podílela na konečné podobě filmu i mnoha jinými cestami. uznání zaslouží pochopitelně i režisérka Olga Sommerová, její cit pro vedení kamery, které se ujala Olga Špátová, a zobrazení celků krajin a panoramat, sněhu pokrývajícího mrazivé reminiscence sovětské totality, svěžest mexických nebes. jistou neschopnost jít dostatečně do hloubky tématu záplatují humorné okamžiky, dodnes působivé "týdeníkové" záznamy hrdinčiných triumfů, "tichých protestů" a pohnutá shledání s blízkými. pokud díky precizní režii zapadají životní souvislosti jedna do druhé, uznávám, že někdy i záběry dojatých tváří mohou být samy o sobě dojímavé. (25.10.2012)