Obsahy(1)
O třech kumpánech, okurčičkách a povedeném manželství... Klasickou Čechovovu komediální miniaturu Slzy, které svět nevidí natočil v roce 1962 pro pražské televizní studio režisér Martin Frič s Janem Werichem, Jiřinou Šejbalovou, Vlastimilem Brodským a Jiřím Sovákem a patří k opravdovým skvostům české televizní tvorby. Tři kamarádi z mokré čtvrti se vracejí z hospůdky řádně nachmeleni a rozhodnou se pokračovat ve flámování u jednoho z nich doma, protože on má hodnou ženušku, která to pochopí a pěkně je uhostí. Realita je však poněkud jiná... (Česká televize)
(viac)Recenzie (55)
Tady je krásně vidět, že všichni herci byli především divadelníci, takže první záběr, kdy se Werich, Sovák a Brodský v hodně opojné náladě vrací v noci z hospody a před domem jednoho z nich se domlouvají, že k němu skočí ještě na skleničku a na něco k snědku, tak je vše točeno snad v pětiminutovém záběru bez jediného střihu. Všichni herci měli svoje dialogy perfektně naučené a je opravdu radost sledovat jejich herecké umění. Když se k nim potom v bytě přidá ještě Jiřina Šejbalová, dílo dokonalého herectví je dokonáno. Čechova naši režiséři točit uměli a když se režie ujal ostřílený frajer Martin Frič, není absolutně co vytknout. Parádní Čechovův humor, vytříbené charaktery, geniální herci. A pití, pití a zase pití. Skvost naší televizní tvorby šedesátých let!!! ()
Čechovovy okurčičky. Pouze epizodka. Čechovova síla je však v drobnokresbě na velké ploše. ()
Radost koukat na herce,kde co kus to Mistr (Mistrová).-Ovšem nemůžu si pomoci a zatímco Čechov je pro mě synonymem pro šarm ,nadhled a jemnou ironii (i když....,taky jak kdy),tady to na mě bylo trochu moc humpolácký.Řekněme. ()
stará kvalitní filmařská škola s výbornými herci. Tahle drobotina snad ani nemůže zklamat. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
"No kde ses takhle mohl sežrat? Jo, a já myslel, že sem plukovník." ()
Jeden z několika vzácných momentů, ve kterých si můžeme na filmovém pásu vychutnat Jana Wericha. Je škoda, že toho po něm zbylo z poválečné tvorby tak málo... ()
Ateliérová etuda velkých mistrů. Pružinskij a řád sv. Vladimíra. ()
Já ty rusy nějak nepobírám... ()
Krátká, ale milá komedie o jednom manžílkovi a dvou jeho kamarádech, kteří po zavíračce v hospodě chtějí hezký večer ukončit u něj doma. A tady se ukáže pravda o manželství, vztahu i cti. Pohodovka, jakou umí vytvořit pouze Werich. ()
Naprosto obyčejný příběh o opilcích z Carského Ruska. Je to stejně věrné, jako kdysi v mém mládí, když nás vyhodila hospoda a šli jsme k Vlčkům na návštěvu. Bylo to složité, ale nakonec nám paní domu ve 02:30 udělala smažená vejce. Kde je Werich, tam je dokonalé dílo! ()
"A můžeme křičet a můžeme zpívat. Mášenka je vzhůru. Ale rozespalá. Jeje, ta je rozespalá. Znáte ženy, ne?" - "Rozespalý? Ty já hlavně." Tahle herecká etuda na opilecké téma by mě asi normálně moc nebavila. Ale jednak je to dílko od klasika (A.P. Čechov) a pak pánské herecké trio v čele s Janem Werichem je zde vskutku skvostné. Libo ještě "okurečku"? Jiřina Šejbalová Vám ji ráda nabídne... ()
Další PERLA a klasika a jako vždy u této kategorie (doufám, že nejen pro mne): každoroční reprízu, prosím! ()
Název je opravdu výstižný, Mášenka je charakterově prototyp každé manželky. ()
Jedna z životních rolí Jana Wericha. Okurčičky =) ()
"Masenko, jenom ty okurcicky..." ()
Tyhle minikomedie s Werichem já můžu. Jediné jejich mínus je, že netrvají dýl..."A můžeme křičet a můžeme zpívat. Mášenka je vzhůru. Ale rozespalá. Jejejeje, ta je rozespalá. Znáte ženy, ne?" - "Rozespalý? Ty já hlavně." ()
Werich opět v geniální podobě, Brodský se Sovákem vedle něj silně průměrní. Ovšem Šejbalová je mu na těch pár minut rovnocennou partnerkou a hereckou kolegyní - s politováním přiznávám, že je mi líto té krátké stopáže. ()
Wericha nemusím, ale tady byl bohužel vtipnější než Sovák s Brodským dohromady. ()
Herecke obsazeni na jednicku.Pribeh se mi vsak nelibil a tesil jsem se na konec.Vychazi mi z toho hvezdy 3.Filmove infromace: Scenar : Martin Fric.Kamera : Miloslav Harvan. Stavby : MIlan Nejedly. Strih : Jan Kohout. Zvuk : Adolf Nachazel. Vyroba : Jiri Dvoracek. Hraji: Jan Werich,Jirina Sejbalova,Vlastimil Brodsky,Jiri Sovak. Rezie : Martin Fric. Vyrobilo Filmove st.Barrandov a Televizni filmova tvorba Praha 1962.Zpracovaly filmove laboratore Praha. ()
Rozkošný monolog, končící výkřikem "...teď ale potřebuju ty OKURČIČKY!!" je Werichův, improvizovaný přímo ve studiu. ()