Derek

Ani ne tak zábavné, jak jsme zvyklí u Gervaise a jeho fiktivních dokumentů, ale hlavně dojímavé. Kdy se Ricky přeladil na tuhle vlnu? Těžko říct, ale funguje to! Žádný náznak sentimentu. Opět skvěle zahrané a napsané. Jen škoda, že tato série už tolik nedbá na ala dokumentární styl, což sice může v některých momentech pomoct, ale v celku si myslím, že to spíš zhazuje uvěřitelnost celého seriálu. (27.04.2014)

Jestli je něco, v čem je Gervais vyjímečný, tak je to talent na humorné scény v momentě, kdy je nejméně čekáte. Ono to ale funguje a u Dereka dvojnásobně. Derek má v sobě obrovskou sílu, nejen komediální, ale i tu lidskou a na zcela minimálním prostoru rozehrává nesmírně přitažlivou hru, v níž nejosu ani hrdinové, ani poražení, jen obyčejné lidé z masa a kostí. Zpočátku jsem Gervaisovi nevěřil herecky, ale přesvědčil mne svou precizně a přirozeně zvládnutou polohou. Napodruhé ještě lepší. Neskutečný nářez s hlubokým sociálním přesahem a citlivou atmoškou. (11.11.2013)

Vždy jsem si myslela, že Gervaisův humor, jakkoliv nekorektní, brutální a za hranou, je zároveň velmi vnímavý k nespravedlnostem vůči slabým. Tenhle seriál mi potvrdil jeho až bolestnou citlivost a dokonce sentimentálnost. ____ Oproti tomu, co se považuje za úspěch: krása, mládí, sláva, dravost a peníze staví Gervais své příběhy na lidech, kteří jsou staří, nemocní, zmatení, chudí, ubozí a zapomenutí. A díky tomu si dělá srandu právě z toho, po čem většina lidí prahne. Dává tomu naprosto malicherný rozměr ve srovnání s tím, když je někdo laskavý, starostlivý a obklopený přáteli. _____Tenhle seriál nikoho nesoudí. Vždyť hlavními hrdiny jsou naprostí ztroskotanci, přesto ale i ten nejodpudivější z nich nakonec ukáže, že je v něm víc, než jen přisprostlé řeči, hnusné chování a zcela zbytečný život. Jen neměl sílu na něco lepšího. ______I když mi vadilo Gervaisovo pojetí autistického retarda, protože mi přišlo přehnané, tak si zároveň myslím, že ho tak hrál schválně. Jako člověka, který vadí a odpuzuje svou odlišností, jako něco, co chceme odsunout do ústavu, abychom nemuseli reagovat na chování, které vyvádí z míry. Zároveň se tím ale zbavujeme vlastní lidskosti a vzácné možnosti vidět svět dokořán otevřenýma očima. Vždyť i třetí z trojlístku hlavních přátel vypadá záměrně tak, že si divák při prvním pohledu na něj řekne: tohle je slizký ňouma. A s touhle škatulkou se spokojí a v běžném životě by se už dál o tohohle chlapíka s legrační pleší nestaral. A jak se ukáže: to je obrovská chyba zaviněná jen oslepujícím pocitem nadřazenosti a stupiditou povrchnosti._____ Derek nikoho z nich nehodnotí, nikdy je neodsuzuje. Dává jim čas a bezvýhradné, i když někdy obtěžující, přátelství. Tahle investice se jeví jako ztracená, protože lidé, kterým se věnuje, už umírají nebo zahodili svůj život. I jejich vlastní rodiny se jich zbavují ("Dcera má dům s pěti ložnicemi, ale ani jednu, do které by dala vlastní mámu!") Takže co z takového přátelství může Derek mít? No, podívejte se. ____ Hořkosmutně a hluboce pravdivě to shrnuje plešatý údržbář, když do domova důchodců pošlou úřady dalšího člověka na veřejně prospěšné práce: "Oni je sem posílají za trest! A co jsem udělal já, když tu jsem už 10 let?" ___ Vtipná, dojímavá a občas cynicky brutální série o tom, co je a co není potřebné. /29. 9. 13./ (29.09.2013)

Velmi přelomová věc v oblasti televizních komediálních seriálů. Zatímco většina humoru v současnosti staví na drsnosti, hrubosti a necitelnosti a nikdy se nedostane dál než k politické nekorektnosti, Derek je zřejmě první seriál "nového typu" (tedy v zásadě plný brutálního humoru), který nakonec probouzí to lepší v nás. Kombinace smíchu a slz v tom nejvyhrocenějším balení. Připustí všechno to špatné, co na světě existuje, své postavy si nijak neidealizuje, ale přitom nás nenásilně učí objevit a vyznávat neoddiskutovatelně správné hodnoty. Jde také o silné gesto odporu vůči současné kultuře a kultu mládí. Derek by se dal by se brát dokonce i jako jakýsi etický manifest ateismu - aneb jak být dobrým člověkem bez víry v Boha. Je ovšem příznačné, že tak činí skrze postavu "prosťáčka božího". Většina lidí tu hodnotí pravděpodobně jen první díl a nedala si čas sledovat všech šest. Unikl jim nejen vývoj postav, ale i to, že Ricky Gervais nehraje divně autistu, ale věrohodně představuje divného autistu, na jehož povahu je třeba si zvykat. (Je to každopádě obří skok oproti postavám co Gervais ztvárńoval dřív.) Zatím poslední (šestý) díl patří k tomu nejdojemnějšímu, co se kdy v televizní tvorbě objevilo a přese všechnu emocionální nálož se vyhýbá kýčovitosti. (10.03.2013)

Můj muž tvrdí, že Derek je důkazem že Rick Geravis již ztrací své ostří. Kdo ví, možná má pravdu ... Nicméně, doznávám, že mně se Derek líbil. Myslím, že je zajímavý díky schopnosti autora přejít po Kanclu a Extras zase s něčím novým a zároveň neztratit to, co bylo na tom zajímavé a novátorské na tom strarém. / Vnímám Dereka jako takový crossover mezi Ricky Gervaisem a Frankem Caprou. Je tu přítomna ona caprovská ideologie, která praví, že vztahy mezi lidmi jsou v konečném důsledku tím jediným důležitým a ti, kteří si je budují, mají v nich ukrytý ten největší kapitál. Přesto je to stále i Gervais, který si lidi níkdy přehnaně neidealizoval a ukazuje je až s nepříjemnou realističností a upřímností takové jací jsou. Nepamatuji si, že by si kdo troufl v hraném formátu ukázat staré nebo duševně nemocné lidi s menší mírou idealizace než s jakou se setkáte zde. Není to zaražející, že mě Gervais přiměl cítit sympatii k lidem kteří občas vedou nechutně oplzlé řeči nebo neudrží ve správnou chvli extrementy v těle. Možná že právě tohle je ten pravý humanismus. (28.03.2013)