Insidious: Kapitola 2

Vždycky, když režisér uvěří iluzi vlastní geniality, nastává problém. Stalo se to Woody Allenovi a stalo se to i Jamesi Wanovi. Jen Wanovi se to z pochopitelných důvodů stalo mnohem dříve. Jeho pokračování "hororu, který každý viděl, ale po týdnu si z něj nic nepamatuje" je velmi nepřekvapivě opět přesně takové, jen už to nemá ani punc té jednorázové zábavy. Je to jen nudné (málem jsem v kině usnul) a občasné lekačky už působí vyloženě směšně. Dějově to je jako u Wana vždy nedotažené, stereotypní. Bublina splaskla. Rutina. Průměr. (07.11.2013)

James Wicked And Nightmarish opět nezklamal. Druhá kapitola o cestovce, která když vyhlásí úpadek zrovna v době vaší „dovolené“, tak jste v rejži uprostřed prdele, se nesnaží jít cestou klasického Haunted House (jako jednička), ale spíše thrilleru špikovaného prvky nadpřirozena, což má na tempo i celkové vyznění velmi pozitivní vliv. Když si přidáte autorovu nezaměnitelnou formu „vetešnického hororu“ s tikotem hodin, bušením srdce, arktickou atmosférou a jemným kořením humoru (dvojice krotitelů záhrobí Specs a Tucker), začne vám být i trochu líto, že nás nyní hodlá strašit plešatým Dieselem.. Nu což, uvidíme, kdo se chopí Chapter 3, aby ukázal, čí přítomnost v přítmí okomentovalo polomrtvé médium Elise slovy: „Oh my God!“ Že by tam stál Václav Klaus? (07.11.2013)

Dvojka je srovnatelná s jedničkou, ale protože to je vlastně opět to samé, tak si nemůžu pomoct a musím hodnotit o stupeň hůř. Přestože některé ty scény, které by měly vyděsit, působí spíš směšně (Wan se u mě stává "mistrem" v rozpohybování neživých věcí a především přeborníkem na pomalu se zavírající dveře se skřípotem, pomalu se otevírající dveře se skřípotem, rychle se otevírající a zavírající dveře bez skřípotu, velmi rychle až prudce se otevírající a zavírající dveře, probourávání dveří, vyrážení dveří, různé druhy dveří, různé barvy dveří apod.), tak umí celkem zručně navodit hororovou atmosféru, kterou ale kazí podivuhodně divný děj. Problém vidím stejně jako u jedničky nebo u Conjuring hlavně v příběhu a ve stylu vyprávění. Ta story mi prostě přijde nezajímavá, a to i přesto, že je snaha o propletení s prvním dílem. Nějak to na mě nezapůsobilo, je to takový chaotický s celou řadou divných a nelogických situací. A to co předvádí duo "krotitelů duchů" s "vrhačem kostek" to je víceméně trapas. Kde jsou ty napínavé horory s výbornými pointami dob minulých? Wan měl zůstat u krimi-thrillerů jako bylo Saw, i když tam tomu hodně přidal hlavně skvělý scénář Whannella. Škoda, že ten samý člověk nedokázal vymyslet něco poutavého a originálního také do série Insidious. Uvidíme jak si poradí u trojky, kde to bude celé v jeho rukách. Moc dobře to ale nevidím.50% (13.10.2014)

Čekal bych, že druhej díl bude jen slabej odvárek, kterej si Wan střihnul jen tak narychlo po skvělým The Conjuring, a nedůležitej dodatek ke skvělýmu prvnímu dílu. Opak je ale pravdou. Jde o plnohodnotný hororový pokračování, který nerecykluje a jen nenásilně rozšiřuje příběh prvního dílu, ale už to jede celý trochu na jiný vlně. Na příběhu je to postavený především, je fakt hustej a nedá se vytušit dopředu. Nejede to na šťávě lekaček, jako spíš na hrůznejch výjevech, při kterých diváka občas zamrazí, a to je velký plus. A jak už je zvykem, konec může, ale taky nemusí vyústit v třetí díl. Vrátka jsou ale otevřený. Každopádně mě už Wan po několikátý přesvědčil, že patří ke špičce moderní hororový scény. Jen tak dál. (06.10.2013)

Jednička se mi doteď plete, žadný zázrak to nebyl, co chtít od dvojky víc než slátanější, samoúčelnější, odfláklejší a zbytečnější duchařskou pakárnu... Dle očekávání. Zlatý slasherový remakey kde člověk dostal aspoň kozy a pár krvavých smrtí, tohle je trapárna na úrovní strašidelnýho domu na matějský (toho nudnějšího). Jako kdyby se Wan dokonale vyčerpal a točil čistě z rozumu. (16.08.2015)