Když utichly trumpety

Film Když utichly trumpety je důkaz toho, že i v dnešní době, kdy jsem viděl snad stovky válečných filmů, mě stále má co překvapit. O to více mě těší, že tenhle film původně autoři směřovali do televize, ale při sledování vypadá uplně jinak. Ušetřilo se především za exteriéry, protože se natáčelo v Maďarsku. Díky tomu mohli autoři alespoň víc obětovat do akce. A akce je fakt parádní. Na televizní film přímo dokonalá. I příběh má páru, přestože je stokrát omýlanej. Na tom ale vůbec nesejde, podstatný je celkový průběh a ten je prostě parádní. Nechápu pak, co tu zdejší kritizujou. Mají co chtěli. Válečný film plný kruté realistické války. Nic víc, nic míň. Filozofat nad tím nemá smysl, i když to kdekdo ze zdejších dokáže. Nadávat ale, že film je jenom o akci, tak ho na místě uškrtim. (17.07.2010)

"Ešte raz sa na mňa usmejete a vykopnem vám zuby." Kvalitná vojnová dráma, v ničom nezaostávajúca za svojimi kino bračekmi. Vie ponúknuť neošúchaný pohľad na vojnu a výprava je naozaj slušná. Zaujímavá práca s charaktermi a témou správnych rozhodnutí. Film o hľadaní hranice ľudskosti, ktorý v podstate nemá chyby ale ani sa nesnaží šokovať... (08.09.2009)

Kdo čeká typický válečný film, bude překvapen. Jde v něm o ojedinělý příběh o člověku ne/hrdinovi velkého formátu. Nejde však v žádném případě o zbabělce, pouze o muže, jehož cílem je přežít a nezůstat ležet daleko od domova. Přestože v něm jeho nadřízení vidí vojenský talent, on sám se tak rzhodně necítí a řídí se spíše mottem "dělej tak málo, abys alespoň plnil povinnosti, ale ne zas tak moc, abys přišel o kejhák". Pro válečné filmy skutečně velmi neobvyklé. Celkově mi postava sgt. Davida Manninga byla sympatická, ikdyž v jednom okamžiku jedná dost surově (ikdyž po dodatečném uvážení správně), což mě silně překvapilo. Za "něco rozhodně jiného válečného" dávám 85% (08.09.2009)

Další z válečných filmů, který z vysoka kašle na nějaké falešné zkreslování skutečnosti. Neskrývá zrůdnost války a její absurditu za hrdinnými činy a vlasteneckým cítěním; není žádná čest, ani hrdinství bojovat za svou vlast, je to jenom příšerná otrava a utrpení. Film Když utichly trumpety válku ukazuje v pravém světle, přesně tak, jaká SKUTEČNĚ byla. Nikdo se tu neobětuje za druhé. Nikdo není rád, že byl povýšen. Vojáci jdou do každého dalšího úkolu s nechutí a sebezapřením. Válečné akce, které ve skutečnosti nemají žádné strategické odůvodnění. Ze zakrvacených úst tu vojákům nepadají žádné válečno-propagandistické žvásty, ale slyšíte jen ironii, pekelný cynismus, a hlavně strach. Obrovský strach, kdy z vás udělají seržanta, ale vy víte, že se na tu funkci absolutně nehodíte. Kdy jste nováčkem v četě a při hlídce jste posláni dopředu, aby jste výpravu vedli. Najednou zjístite, že jste ostatní ztratili, a aby toho nebylo málo naproti vám jdou Němci. Kdy víte, že ve skutečnosti nejdete bojovat, ale jdete zemřít - dokážete si představit tu hrůzu, kterou při tom musíte pociťovat?! Tento film, více než kterýkoliv jiný, ukazuje, že spíše než zachránit svou zemi, šlo vojakům především o to zachránit si svůj vlastní život, a to někdy i za jakoukoliv cenu, ať si už tom myslíte, co chcete. Bohužel i ti kterým se to nakonec povedlo, si s sebou až do smrti ponesou následky... (14.07.2010)

Tak často se nestává, aby film s dovětkem "televizní" byl na takové úrovni. A pro tento snímek to pro mě platí dvojnásob, protože děj je zasazen do druhé světové války, konkrétně do roku 1944 a popisuje ne moc známou kapitolu spojeneckého tažení, a to bitvu o Hurtgenwald. Že film produkuje HBO, je znát už od začátku. Realistická a ponurá atmosféra podzimního lesa byla místy až strašidelná. Všude samé bláto a sračky, opravdu to vypadalo skutečně. Navíc je zde k vidění i poměrně dost bojových scén, které jsou na TV film hodně dobré, hlavně bitva o most vypadá výborně. Musím ocenit i snahu tvůrců o co možná nejvěrnější techniku. Takže pro válečné nadšence rozhodně skvost. Ron Eldard dobře zahrál povahu Manninga. To vše dá dohromady jeden z mála dobrých nezávislých válečných filmů poslední doby. (13.09.2010)