Brána do záhrobí

Prva polovica filmu koli znacne zlym dialogom a absencii nejak hlbsie sa rozvijajuceho pribehu nieje veru najlepsia. Je doslova zalozena na nijak zvlast prepojenych brutalnych scenach, ktore casto krat nepotesia priehladnymi trikmy (pre fanusikov Fulciho nic nove). Ako vsak film smeruje k zaveru, atmosfera prekvapivo hustne a samotny zaver je fantasticky, priam pamatny moment, jeden z vobec najlepsich medzi filmami s pekelnou tematikou. Je to taky protipol podobne ladeneho Carpenterovho Prince of darkness, ktory je naopak viac zalozeny na pribehu, keca sa v nom taktiez nepomerne viac, ale zasa neponuka tak stavnate gore sceny. Kadopadne, obidva stoja za to. (7/10) (04.01.2008)

Přiznám se, že zezačátku jsem nevěděl co si o tomhle filmu mám myslet, protože něco takového nemohl vytvořit zdravý člověk, Fulci se evidentně vyžívá v nejrůznějším masakrování vedlejších postav a hlavně pak jeho fixace na oko je velimi zřejmá. Gore efekty jsou na dobré úrovni i když mechaničtí pavouci působí trochu ztuhle ve srovnání se svými živými kolegy. Největším kamenem úrazu je však scénář, která má spoustu děr např. po hlavních postavách v závěru filmu jdou zombíci, přičemž doktor zjistí že je lze zlikvidovat pouze kulkou do hlavy, a z nějakého neznámého důvodu pálí o sto šest, ale do hlavy se nějak záhadně nemůže trefit. Herecké výkony jsou u tohoto typu podívané, hlavně italských filmů vždy ubohé, i když typově dobře odpovídají. Ke kladům lze ještě přičíst výbornou kameru, hudbu a nejednoznačný konec. Na závěr si neodpoustím jednu poznámku, Fulci je magor, ale umí to dobře natočit. (28.04.2006)

Fulciho pokus o spojení jeho gore scének a kvalitnějšího hororovýho příběhu. Občas se mu to daří víc, občas míň, ale atmosféru to rozhodně má, i když tu a tam to mírně nudí, ovšem Fulciho brutální scény jsou tady naprosto dokonalý, prostě lahůdka pro někoho kdo má rád fakt hodně drsný a nápaditý gore efekty. (15.02.2008)

Tak tohle bylo pro mne opravdu jedno velké zklamání ... Dlouho se mi tento film vyhýbal a já se tedy mohl těšit na jeden z "nejlepších" Fulciho filmů. Bohužel co jsem dostal mě nudilo téměř k usnutí a vyloženě vedlo k nepochopení obliby a úspěchu tohoto podle mne naprosto nepovedeného "zombieshorroru". Fulci se evidentně dopouští stejné chyby jako v "Páteru Thomasovi " a filmu odpírá jakýkoliv scénář a plynulý, rovnoměrně rozložený děj. Film je zmateně poskládán do výjevů, událostí a částí, které mají tvořit logický celek. Bohužel tímto je celý film pokažen, protože to diváka pouze dráždí a uvádí ve zmatek. O co tu jde vlastně? O hledání prokletého umučeného malíře, hledání brány do pekel, obrany před zlem, které se nějak (nepochopil jsem přesně jak) dostalo na povrch a nebo se ve finále jedná pouze o klasický útok a obranu před zombies? Prostě jeden nesmysl střídá druhý a já opravdu nemohu souhlasit s nadšenci do Fulciho umění, protože tohle je víceméně horror nepovedený. Gore scén je sice dost, ale v dnešní době působí již neuvěřitelně amatérsky a odflákle (proč pořád všude ta plastelína, vždyť v té době šly dělat gore efekty mnohem efektivněji!). Film zachraňuje pouze hutná pomalá atmosféra, perfektní hudba a celkově podivný dojem. Jinak se ale jedná o zcela běžný horrorový průměr té doby, v mnoha ohledech nedodělaný a odfláklý. (28.08.2008)

Jsme zklamán a nadšen zároveň. Konečně mám pocit, že na italské horory se skutečně dá dívat, i kdy Beyond není zrovna reprezentativní ukázkou. Začátek je povedený, a kdyby v podobném stylu snímek byl i zakončen opravdu by to stálo za to. Detektivní linie a jistá podobnost s Omenem se mi líbila, jenže následný zmatek a větší než malé množství nelogičností tenhle film dost zazdí. Samotný scénář je opravdu hrozný. Jak už jsem uvedl na začátku si ještě drží slušné tempo a dokonce se dá i hovořit o příběhu, jenže v druhé části se jedná jen o přehlídku rozčvachtaných lidských těl, která se postupně přehoupne v obyčejný zombie horor. Neustálé vydloubávání očí, ze kterého se nejspíš inspiroval i slavný Eli Roth a destruktivní ukázka lidské anatomie přichází vniveč v momentech jako je například podivná zbraň na konci - střílí jen když se jí zachce - a naprosto dementní chování hlavního hrdiny, který sice přijde na to, že jediný způsob jak nemrtvé zastavit je střelit je do hlavy, ale i přesto se baví tím, že se jim snaží rozstřílet orgány uvnitř těla. Kdyby se Fulci vykašlal na ten závěr a dovedl do konce povedené atmosférické scény a zajímavé linie s velikým potenciálem (pokoj č. 26), rozhodně by se mohlo jednat o dokonalé dílo, jenže takhle jej hodnotím 'jen' jako slabší nadprůměr a to zejména díky několika povedeným situacím, hudbě, pečlivě budované atmosféře a dokonalým maskám mistra Giannetta De Rossiho. (02.06.2007)