Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář

Snad jenom ten násilně naroubovaný epilog měl raději zůstat v době svého vzniku, kdy nebyli diváci na podobný výsměch (jiným filmům , nikoliv jim samotným) připraveni. Většina ostatních vtipů překvapivě funguje i dnes a k mnohým bych s chutí přidal přívlastek vynikající. Tempo udržuje Frič humorem konverzačním, takřka cimrmanovským, občas lehce marxovským (-„Naskytla se mi příležitost, pane, vyměnit vašeho chrta za slepici“ –„Je čistokrevná?“) i situačním, mnohdy na hraně grotesky (nezapomenutelná je scéna, kdy jeden z amantů hlavní hrdinky vyrazí dveře padouchovy kanceláře s odhodlaným výrazem, prakem a hláškou „Ani hnout! Střílím naostro koňskými šrouby“). Pytlákova schovanka, označil bych ji za „raubířskou komedii“, mě velice mile překvapila. Je jiná než většina černobílých českých filmů. Je stále vtipná a díky odvážným výstupům postav z fikce působí stále překvapivě moderně. Zřejmě nejlepší česká filmová parodie. 85% Zajímavé komentáře: Zloděj kol, sportovec, Martíneček (30.07.2008)

Výborná paródia na väčšinu prvorepublikových filmov, ktorá samozrejme produkciu ich nasledovníkov nezastavila. Len po víťaznom Februári mali nakrúcané gýče inú fazónu. U Pytlákové schovanky bolo dobré, že Martin Frič pridal k filmu ten farebný záver. Ak by tak neurobil, stále by ostala pomerne veľká časť divákov, ktorí by vo filme nadsázku a paródiu nepostrehli. Takí pretrvali až do dnešnej doby a aj Limonádového Joea vnímajú iba ako taký trocha veselší western. (01.01.2013)

"Právě teď jsem se zamiloval. Boltne, zbytek cesty pojedu třetí třídou." Film, který se může po VŠECH stránkách směle rovnat i s tím nejlepším ze soudobého Hollywoodu. Ovšem i film, který se dá chápat jako velká a stylová rozlučka s památnou érou českého filmu... především v postavě Oldřicha Nového. V závěru, kdy tenhle (kapitalistický) černobílý skvost přejde do (socialisticky) barevného cirkusu, a člověk uslyší z úst Oldřicha Nového nastrčenou glosu o "konci s falešnou legračností a časem na pravdu a upřímnou zábavu"... uvědomí si, že právě tehdy jim všem zamrzl úsměv na rtech. (15.12.2008)

ve své době to byl docela pokrokový film, aspoň co se týče satiry a vzal si na paškál romantické slaďáky černobílé filmové éry. Chápu, že v té době mohl být nepochopeným a taky počínající komunismus se na něm nedobře zapsal. Závěrečné vysvětlování a moralizování bylo zbytečné .. přesto kontrast to byl zajímavý. Chvilkami působil křečovitě, i když narážky byly jasné - žádné výbuchy smíchu ale nečekejte. Ale asi tehdy byla parodie v plenkách. Film beru jako zajímavý předvoj a například už klasický Limonádový Joe má s ním dost společného. Pro mě jsou to silnější 3hvězdy [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (20.02.2014)

Nenápadný zázrak vrcholné české parodické komedie má v tomto díle určitě jeden ze svých zřejmých zdrojů a současně i vrcholů. Zdrojem travestie tu je pochopitelně s ohledem na dobu vzniku braková tvorba "románů do kapsy" (rodokapsů) třicátých let. Až unyle působící scény, natáčené jakoby záznam z divadelního představení, jsou téměř nevyčerpatelným zdrojem robustnějšího i jemnějšího humoru. Duchaprázdnost tehdejšího "čtiva" (další výraz pro brak vzniklý ve třetí čtvrtině minulého století) přímo bije do očí. Až anglická schopnost sžíravých sebesarkasmů pronášených postavami a herci, od kterých by to nikdo neočekával (Vítová, Nollová, Nový, Korbelář, Pištěk) kouzlo tohoto mimořádného filmu jen dále násobí. Dnes sporně působící vysvětlující závěr nebyl určen ani tolik tehdejšímu filmovému divákovi jako mnohem spíše partajní cenzuře rychle se rodící komunistické totality (film byl natáčen podle dostupných dat zhruba na jaře až podzimu 1948 a jeho premiéra spadá do jara 1949, tzn. do doby stupňované bolševizace společnosti, času rychlých vnějškových proměn dogmatu i jeho personálních ztělesňovatelů, v níž si nikdo nemohl být - a také nebyl - jist ničím). Nejen tento zářivý film naznačuje, koho vlastně v roce Pražského jara v náhlé smrti Martina Mac Friče česká i československá kinematografie ztratila. (12.09.2007)