Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář

Filmový skvost, který v sobě reflektuje celé období české filmové historie. V době, kdy se na Barrandově točily tituly, v nichž se nás snažili rozesmát povaleči z pětiletky a nerudní muži, kteří se stanou úspěšnými zlepšovateli, se Martin Frič rozhodl naposledy vrátit k melodramatickému kýči. Osobně se domnívám, že parodie je dokonalá tehdy, když diváka zásobuje dostatečným množstvím podnětů (vycházejím z parodovaného, a to i v případě kamery, střihu, hudby, mizanscény, časoprostoru), zároveň by divák neměl dostat čas, k tomu, aby narážky a gagy vyhledával. Tvůrce by měl vzdávat parodovanému do jisté míry hold a vděčný divák by ho měl následovat po žánrové stezce. Nemyslím, že by si Martin Frič a Oldřich Nový museli sypat popel na hlavu. Jejich tituly stály vždy o několik stupínků výše nad soudobou produkcí. Nejvýraznější účtování s minulostí však provedla Hana Vítová a zhostila se ho skvěle (příležitosti mimo žánr už bohužel nedostala). Trochu upozadění, ale dokonalí jsou i Zdeněk Dítě (houslista Pavel Sedloň) a Jan W. Speerger (lupič Joe Pelíšek). Závěrečná scéna byla a je nutná. Když divačky na Kladně slzely, Frič si rval vlasy (respektive jejich zbytek). V roce 1949 musel Oldřich Nový vysvětlit, že svět, kde se nepracuje, neexistuje. Což je sice fakt, ale vzhledem k době vzniku a dokonalému zbytku to bolí, přičemž samotný způsob zakončení vůbec není špatný. Na druhé straně i dnes je Pytlákova schovanka některými diváky hodnocena jako špatně natočené melodrama. Je to asi dáno tím, že divácký vkus ovládly Kassandra a Pojišťovna štěstí, zatímco sofistikovaný, ironický a zatraceně vtipný svět Martina Friče a Oldřicha Nového je potřeba hledat a symbioticky cítit. PS: Jejich manželství muselo být rozvedeno pro nepřekonatelný odpor k nadmořským výškám nad 550 m. / Cožpak u sebe neměla nic podle čeho se poznávají nalezené děti? / A jakpak se můj otec jmenoval? - Jo, to nevím. - Cožpak on se vám nepředstavil? - Ale představil, milé dítě. Jenže film byl tenkrát ještě němý. / PSS: Asi se už budu opakovat, ale díky, Macu! (07.12.2004)

Snad jenom ten násilně naroubovaný epilog měl raději zůstat v době svého vzniku, kdy nebyli diváci na podobný výsměch (jiným filmům , nikoliv jim samotným) připraveni. Většina ostatních vtipů překvapivě funguje i dnes a k mnohým bych s chutí přidal přívlastek vynikající. Tempo udržuje Frič humorem konverzačním, takřka cimrmanovským, občas lehce marxovským (-„Naskytla se mi příležitost, pane, vyměnit vašeho chrta za slepici“ –„Je čistokrevná?“) i situačním, mnohdy na hraně grotesky (nezapomenutelná je scéna, kdy jeden z amantů hlavní hrdinky vyrazí dveře padouchovy kanceláře s odhodlaným výrazem, prakem a hláškou „Ani hnout! Střílím naostro koňskými šrouby“). Pytlákova schovanka, označil bych ji za „raubířskou komedii“, mě velice mile překvapila. Je jiná než většina černobílých českých filmů. Je stále vtipná a díky odvážným výstupům postav z fikce působí stále překvapivě moderně. Zřejmě nejlepší česká filmová parodie. 85% Zajímavé komentáře: Zloděj kol, sportovec, Martíneček (30.07.2008)

"Jak bych mohl skolit jelena, na něhož čeká v lesní tišině laň? Jak bych mohl zastřelit srnce a nemyslet při tom na houf opuštěných srn?" "Snad byste mohl lovit jen drobnou zvěř, pane." Ale tak má to svoje chvilky. Třeba když topič přikládá do pece a teskně zpívá (a jde mu blbě rozumět). Na konci své písně ale úplně parádně démonickým šeptem pronese: TOPIČI! (na Slovensku to asi museli předabovat, ne?) Ono celkově s tím zvukem je to špatné - nejhorší při zpěvu, to nerozumím nic. Jinak jak sami tvůrci na konci přiznají - je to hodně naivní blbůstka, kde všechny dějové linky skončí happy endem a že to je nesmysl. Ale ten děj je extrémně rychlý. Tam se toho děje tolik a hned tam a hned to a ono a fofry. Ale na to, že to byl film pro pamětníky, tak docela dobré. Bavil mě i ten Olda nebo třeba Zdeněk Dítě (nevím proč s oholeným obočím), ale nejlepší bylo, když se Hana Vítová šla ožrat a měla účet za 8560,- chch, slušná útrata. "Kéž vám krb nikdy nevyhasne." (27.08.2021)

Dokonalá parodie, skvěle zahraná, a skutečně mne překvapuje, že se musel konec přetočit, protože mnozí diváci film brali naprosto vážně a brečeli u něj dojetím. Vlastně bych někdy chtěl film s původním koncem vidět, protože evidentně v přetočené verzi rezignovali na propojení všech postav, takže zde ty dokončené nitky chybějí, a soustředili se na poselství, že jde o parodii. Skvělé hlášky, které fungují překvapivě dodnes (na rozdíl od současných českých filmů, z jejichž dialogů si člověk pro jejich slabost nepamatuje nic.) (26.05.2018)

Beru-li v potaz, že se jednalo o snímek svého druhu první v rámci československé kinematografie, pak musím hodnotit vysoko. Jinak mě osobně tento film vůbec nezaujal a docela mě nudí. Jak asi tenkrát dámská (i pánská) společnost vnímala Oldu Kristiána Nového, když se za 117 minut stihl vysmát všemu, co natáčel po celá 30. léta, a co mu vyneslo slávu a peníze ? (10.08.2010)