Přísně tajné premiéry

Největší nebezpečí lidský společnosti jsou ctižádostiví blbci! Problém předposledního Fričova filmu vězí v jeho zarputilé snaze být vtipný. Za každou cenu. Všemi prostředky. A čím víc mají být všechny ty scénky ze života nešťastného spisovatele detektivních románů zábavné, tím hloupější a prvoplánovější nakonec jsou. Nejde tu přitom ani tak o to, zda se jedná či nejedná o parodii, přičemž míra použitých gagů by tomu odpovídala, ale má-li takový humor vůbec šanci na přežití. Frič se až příliš spoléhal na osvědčené herce, kteří opravdu dělají, co mohou, především skvělý Čestmír Řanda zachraňuje nejednu dějovou situaci svým šťavnatým a sytým herectvím, bohužel to ale nestačí. A přitom původní literární předloha, Sebrané zločiny Vladimíra Hudce, v šedesátých letech mmj. úspěšná série kriminálních grotesek z pera Viléma Hejla, měla velký potenciál zaujmout i okruh filmových diváků, také proto, že vnášela do stojatých českých vod svěží závan hravosti a ryzí originality. Scénáristé, a mezi nimi i Frič, z ní ovšem vypreparovali jen některé dílčí motivy a příliš si nelámali hlavu s tím, co na to kdo (diváci) řekne. Přísně tajné premiéry (už samotný název je mimo mísu) jsou promarněnou příležitostí, jak vrátit do českého filmu jemnou situační komiku, bláznivý humor a nespoutanou fantazii, tedy obor, kterému Martin Frič před válkou (a během ní) kraloval. (28.03.2021)

Velice uznávaný režisér Martin Frič si do svého filmu již poněkolikáté pozval Jiřího Sováka a Jiřinu Bohdalovou, aby opět ztvárnili manžele. Ano, opět. Naposled to bylo ve snímku ´Král králů´ z r. 1963 a když se oba snímky porovnají, charakterově jsou si v určitých mantinelech v podstatě stejní. Sovák jako energetický suverén, Bohdalová jako naivka a ťunťa využívající náhlé bohatství svého manžela. V předchozím zmíněném snímku šlo o dědictví a boj se státními úřady, zde se jedná o loupeže popsané ve svých detektivních románech a boj se schvalovacími orgány. Kolem manželské dvojice se v předchozím snímku neustále motá Izmail el Šarif, coby vyslanec tamánského ostrovního království, zde je to pro změnu František Jech, lupič odborně vyškolený v Americe využívající nápady na loupeže. A právě oba dva přinášející ono bohatství. Námět a provedení opět výborné. Plynulý děj, ryze český humor a samozřejmě herecké výkony jsou magnetem tohoto snímku. Příběh až neskutečně jednoduchý, ale napsaný tak, že tu není hluchého místa a ono vyobrazené typické češství skutečně vykouzlí úsměv na tváři. (22.10.2020)

Frič patřil k velkým hvězdám naší kinematografie a nebylo pro něj proto obtížné angažovat ty nejpopurárnější a nejlepší herce své doby. Jakkoli scénář je slušný (přinejmenším z pohledu současné české produkce), to, co vyzdvihuje Přísně tajné premiéry do nadprůměru, je právě herecké obsazení a odvedené herecké výkony. Za Sováka a Bohdalovou + závěrečný nápad s tankem musím dát čtvrtou hvězdičku. Celkový dojem 70 %. (18.07.2008)

Pro mne především naprosto geniální Čestmír Řanda v roli šéfa zločinců Jecha. To jakou obdařil svoji postavu dokonalou grácií, suverenitou a drzostí zároveň je úžasné. Scény ve kterých vyvíjel nátlak na spisovatele Hudce v podání Jiřího Sováka jsou to nejzábavnější na celém filmu. Za nejlepší považuji tu, kde Jecha s Hudcem doplní v rozhovoru postava kapitána Klikara z kriminálky a rozjede se scéna plná narážek a dvousmyslů, během níž se vyplatí sledovat především mimiku Čestmíra Řandy. Závěr se mně nelíbil a Bohdalová taky nenadchla. V součtu za skvělého Řandu a výborně sekundujícícho Sováka i přes menší nedostatky pěkné čtyři hvězdičky a dobře jsem se bavil. (29.05.2011)

Komedie, a dosti podceňovaná, zdá se. Pravdou je, že námět neohromí: páchat zločiny podle literárních detektivek, to už tady bylo mnohokrát. Jenže herci jsou vynikající, režie bravurní, svižná, a scénář jednak plný chytrých dialogů, jednak směřující k překvapivému rozuzlení. A závěrečný fór? No, čím jiným než granátem se to dalo ukončit? --- Nenechte si ujít, je to ohromná sranda. (07.01.2011)